Z čeho se skládá cena benzinu a nafty. Polovinu tvoří daně

Ceny pohonných hmot se v průběhu víkendu opět zvedly. Na čerpacích stanicích se v neděli 8. března cena za litr nafty vyšplhala v průměru na 38,631 koruny, benzin pak na 36,21 koruny. Barel ropy v pondělí ráno překročil psychologickou hranici 100 dolarů za barel a dostal se na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022.

Řidiči tak krizi na Blízkém východě poměrně výrazně pocítí na vlastních peněženkách. Z oblasti Perského zálivu totiž pochází přes 30 procent světové těžby ropy. Klíčovým bodem je Hormuzský průliv, kudy vedle ropy proplouvá i zhruba pětina dodávek nafty do Evropy.

Z čeho se cena pohonných hmot skládá a co přesně ji ovlivňuje? Výsledná suma v sobě kombinuje několik složek, včetně ceny ropy, přepravy, daní nebo marží prodejců. Ropa přitom tvoří jen část výsledné ceny.

„Cena benzinu a nafty v Česku má dvě hlavní části: daňovou a tržní. Konečnou cenu ovlivňuje hlavně cena ropy v dolarech, kurz koruny k dolaru, náklady na rafinaci, distribuci a marketing a také marže rafinerií, přepravců a obchodníků. Administrativní část pak tvoří spotřební daň a DPH, která se navíc počítá i ze spotřební daně,“ vysvětluje hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Teoreticky tedy podle něj platí, že konečná cena se vypočítá jako: (základ bez DPH + spotřební daň) × 1,21. DPH se totiž nepočítá jen z obchodní ceny paliva, ale i ze spotřební daně.

„Pokud si daně propočítáme k aktuálním cenám, tak v případě benzinu se dostáváme k přibližně polovině ceny pro koncové zákazníky, v případě nafty jsme na přibližně 45 procentech. Zbytek je tržní cena, tedy primárně cena samotného ropného produktu, rafinace a mimo jiné také marže distributorů a čerpacích stanic,“ vysvětluje.

„Ministerstvo financí nyní zavádí denní reporting cen a marží a chce je porovnávat s údaji z celého distribučního řetězce. Ovšem je důležité vnímat fakt, že marže se často pohybují okolo deseti procent z finální ceny produktu. Tedy nepatří mezi nejvíce podstatné složky ceny pohonných hmot,“ dodává.

Spotřební daň je pak pevně daná konkrétní částkou na litr, kterou stanovuje česká vláda. Ta činí u nafty 9,95 koruny na litr a u benzinu 12,84 koruny na litr. Minimální sazbu stanovuje směrnice Evropské unie a jednotlivé státy si ji pak upravují podle sebe. Dále jsou pohonné hmoty zdaněny DPH ve výši 21 procent.

Marže se pak podle předsedy představenstva Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka dlouhodobě pohybuje kolem 2 korun. Upozorňuje, že se přirozeně liší v závislosti například na lokalitě čerpací stanice. Někde je větší kupní síla, případně vyšší náklady. Dodává zároveň, že se marže pohybuje na podobné úrovni jako v roce 2019.

Cena nafty aktuálně v porovnání s benzinem roste výrazně rychleji. Na českých datech je to podle Tylečka dobře vidět. Mezi 24. únorem a 8. březnem vzrostla průměrná cena benzinu zhruba polovičním tempem než cena nafty (cca 9 procent vs. 17 procent).

Analytici se shodují, že hlavní důvod je strukturální. Nafta je totiž pro celou řadu odvětví klíčovým palivem - například pro nákladní dopravu, logistiku, zemědělství i část průmyslu, tedy sektory, kde je spotřeba mnohem méně citlivá na cenu.

„Zatímco řidiči osobních aut mohou při vysokých cenách benzinu omezit jízdy, dopravci nebo zemědělci musí jezdit bez ohledu na cenu paliva,“ vysvětluje Petr Lajsek, analytik společnosti Purple Trading.

Podobně uvažuje také Indráček. „Kdybychom dnes přestali vyrábět benzin a nebo by zkrátka nebyl, tak to přežijeme,“ upozorňuje.

Dalším důvodem rychlejšího skoku cen nafty je její strukturální nedostatek v Evropě. Kontinent je totiž dlouhodobě závislý na dovozu dieselových paliv a jakékoliv riziko omezení dodávek ropy nebo komplikací v dopravě přes strategické trasy se proto do ceny nafty promítá rychleji. Lajsek dodává, že nafta navíc slouží také jako topné médium, takže poptávku po ní podporuje i zdražování dalších energií.

„Výsledkem je situace, kdy při napjatém ropném trhu obvykle roste cena nafty rychleji než cena benzinu,“ doplňuje.

Indráček dodává, že přes Hormuzský průliv sice neproudí mnoho nafty přímo do Česka, ale putuje tudy ropa do rafinerií v Africe a Asii. Odtud pak nafta putuje i na evropský trh.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) minulý týden připomněl, že stát má přes podnik Čepro vliv na ceny sítí stanic EuroOil či RoBiN OIL. Havlíček v rozhovoru pro server Echo24 prohlásil, že tyto pumpy nebudou zneužívat situace a ceny mají držet co nejníž.

„Znamená to, že Čepro nebude zneužívat situace a bude mít marže, které budou odpovídat standardní a běžné době,“ uvedl ministr Havlíček pro redakci Seznam Zpráv.

„V tržním prostředí má každý možnost nastavit si cenovou politiku, jakou uzná za vhodnou. Některé konkurenční sítě drží dlouhodobě nízké ceny a nízké marže jako svoji obchodní politiku, což také nikdo nezpochybňuje,“ uvedl k tomu mluvčí Čepro Marek Roll. Firma prý svůj postup s vládou nekonzultuje. Postupuje stejně jako v běžném období.

Čepro je třetím největším provozovatelem čerpacích stanic v Česku, jeho podíl na trhu se ale pohybuje v řádu jednotek procent. Podle Úřadu na ochranu hospodářské soutěže by tak ani v případě, pokud by marže snížil na úplné minimum, trh s pohonnými hmotami nepokřivil.

„Soutěžitelé, kteří nedisponují dominantním postavením, mají v otázce stanovení prodejní ceny naprostou volnost,“ uvedl k tomu mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Provozovatelé dvou největších sítí čerpacích stanic – Orlen a MOL – se v cenotvorbě řídí jinými faktory. V první řadě aktuálním vývojem na světových trzích.

„Rozhodujícím ukazatelem pro stanovení ceny na našich čerpacích stanicích je aktuální výše cen pohonných hmot na velkoobchodním trhu, za které pohonné hmoty nakupujeme,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí MOL Mikuláš Duda, který vývoj cen na trzích označil za velmi dynamický. Částečně se to prý odráží i v zákaznickém chování.

„Za poslední týden evidujeme mírný nárůst prodejů na čerpacích stanicích MOL. Zákazníci se předzásobují pohonnými hmotami v souvislosti s očekáváním dalšího růstu cen,“ dodal Mikuláš Duda.

Orlen vývoj cen pohonných hmot dlouhodobě nekomentuje. Zároveň ale ujišťuje, že výroba v jeho rafineriích i zásobování čerpacích stanic běží podle plánu.

„Český trh je pohonnými hmotami i nadále dobře zásobován a dodávky na naše čerpací stanice Orlen pokračují hladce a bez přerušení,“ uvedla mluvčí Orlenu Unipetrol Lada Gadas.

Indráček upozorňuje, že čerpací stanice často nenakupují za okamžitou denní cenu, ale za týdenní či měsíční průměr, takže i když už mají palivo na skladě, často nevědí, zda nebudou podle pozdějšího vývoje trhu ještě doplácet - což je aktuální případ. Proto podle něj někdy zdražují i několikrát denně, aby neprodávaly se ztrátou.

Kritizuje také, že Ministerstvo financí při monitoringu cen srovnává nákupní a prodejní ceny bez znalosti těchto smluvních mechanismů, a upozorňuje na problém, že státní Čepro prodává na svých pumpách palivo levněji než ve velkoobchodu ostatním čerpacím stanicím, čímž je znevýhodňuje.

„Představte si, že máte mlýn s pekárnou. Mlýn má mouku, se kterou rovnou peče rohlíky. Rohlíky bude prodávat za korunu, ale mouku ostatním pekárnám bude prodávat za korunu padesát,“ ilustruje.