Článek
Cena ropy Brent se v důsledku války Spojených států, Izraele a Íránu vyšplhala v pondělí až na 119 dolarů za barel. To je o čtvrtinu více než v pátek a nejvyšší cena od roku 2022. Ropný šok negativně dopadne na světovou ekonomiku, zvýší inflaci a zbrzdí hospodářský růst.
Ropa zdražila poté, co někteří producenti v Perském zálivu kvůli konfliktu omezili dodávky. Investoři se také obávají dlouhodobého přerušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kudy proudí zhruba pětina celosvětové spotřeby ropy.
O víkendu zasáhly americké a izraelské síly skladiště ropy v Teheránu, zatímco v pondělí bahrajnská ropná společnost Bapco varovala odběratele, že po zásahu své rafinerie íránským dronem nebude možná schopna dodržet své mezinárodní závazky vůči odběratelům.
„Samozřejmě, krátkodobě si lze představit téměř cokoli. Problém navíc může narůstat exponenciálně podle toho, jak dlouho by případná uzavírka Hormuzského průlivu trvala,“ říká hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.
V pondělí dopoledne se růst ceny ropy zastavil po zprávě, že ministři financí zemí skupiny G7 a Mezinárodní energetická agentura budou jednat o uvolnění nouzových ropných rezerv. Jak ale upozorňuje analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler, ropa by se v dohledné době mohla prodávat ještě výrazně dráž.
Hormuzský průliv.
„Například banka Goldman Sachs uvádí, že pokud by Hormuzský průliv zůstal uzavřený nebo alespoň výrazně hůře průchodný déle než měsíc, cena ropy by mohla vzrůst klidně až ke 140 dolarům za barel,“ říká Pfeiler.
V Česku a řadě dalších zemí skokově rostou maloobchodní ceny nafty a benzinu. Nafta by se podle analytiků mohla u tuzemských čerpacích stanic už v pondělí prodávat v průměru za 40 korun za litr.
V Česku poroste inflace víc než jinde
Zdražování nafty a benzinu zvedne inflaci. Pondělní analýza ČSOB, která počítá s cenou 110 dolarů za barel ropy, odhaduje zvýšení inflace v důsledku ropného šoku v USA mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím o 0,3 procentního bodu a v Evropě až o 0,9 procentního bodu.
„Dopad na růst inflace v Česku odhadujeme až 1,5 procentního bodu. Bude vyšší hlavně proto, že česká ekonomika je energeticky náročnější než hospodářství v dalších evropských zemích, a také proto, že váha energií a pohonných hmot v českém spotřebitelském koši je oproti eurozóně vyšší skoro o polovinu,“ vysvětluje Bureš.
Dopady na hospodářství by podle předpokladů ČSOB nemusely být tak výrazné jako v případě inflace. Ve Spojených státech by mohly být zanedbatelné a v eurozóně maximálně kolem 0,1 procentního bodu.
„Je ale důležité říci, že v našem modelu počítáme pouze s energetickým šokem. Nezahrnujeme do něj výraznější nárůst investiční nejistoty. Pokud bychom s takovým faktorem počítali, mohlo by to ekonomické dopady dále zhoršovat,“ upozorňuje ekonom Bureš z ČSOB.
Ropný šok zřejmě povede také k opuštění úvah o snižování úrokových sazeb centrálními bankami v USA, eurozóně i v Česku.
„Pokud by šoky byly výraznější, situace by se mohla změnit, ale v rámci tohoto scénáře počítáme především se stabilitou sazeb. Na devizových trzích zároveň předpokládáme, že takový vývoj je negativní pro korunu a naopak pozitivní pro americký dolar, což už částečně vidíme i na trzích,“ doplňuje Bureš s tím, že je americká ekonomika méně energeticky náročná než ta česká.
