Případ duchovního z arcibiskupství: Dva roky mě znásilňoval, říká podřízená

Upozornění: Text obsahuje popis drastických událostí, kterou mohou být psychicky náročné na zpracování.

Zamkl kancelář a znásilnil ji. „Bolelo to, ale bránit jsem se nedokázala, měl strašnou sílu,“ popisuje blonďatá Jana reportérovi jeden ze svých pracovních dnů na pražském arcibiskupství.

Pracovala tam na jedné z vedoucích pozic. Vzdělaná, úspěšná a rázná, ale nic z toho ji neochránilo, aby si prošla peklem na zemi. Paradoxně v místě, kde by se před peklem měla cítit nejbezpečněji.

Anální sex, který si vynutil silou její nadřízený, nebyl ojedinělý. V podrobném svědectví žena říká, že duchovní, výkonný ředitel hlavního církevního úřadu jáhen Antonín Juriga, ji surově znásilnil mnohokrát.

„Myslím, že ho vlastně neuspokojoval sex, ale to mučení a ponižování, které ho provázelo,“ říká Jana. Novináři se svěřuje pod podmínkou, že její jméno bude při zveřejnění změněno.

Byla Jurigovou podřízenou na ekonomickém oddělení arcibiskupství. Když se jí šéf „ujal“, rozváděla se a do toho jí lékaři diagnostikovali nádor. „Říkal mi, že jako jáhen provádí lidi složitým obdobím. Věřila jsem mu, vždyť to byl duchovní a navíc ženatý,“ vysvětluje, jak násilníkovi postupně podlehla.

Po nějaké době ji začal jáhen obtěžovat, sledoval ji na každém kroku, kontroloval, s kým se baví. „Posílal třeba stovky zpráv denně. Pracovních i osobních, že na mne myslí a že se do mne zamiloval. Říkala jsem, že s ním nechci nic mít, ale pořád naléhal, říkal, že není dost dobrý. Klečel přede mnou, spínal ruce a plakal. Pak najednou začal křičet, že ho odmítám, protože mám sex někde jinde,“ popisuje Jana.

Druhý den byl zase jak vyměněný, dárek na stole a omluvy.

Dlouho se bránila a odstrkovala ho, až jednou se bránit přestala. V té chvíli musela živit rodinu a na Jurigovi existenčně závisela.

„Myslela jsem, že když to jednou vydržím, budu mít pokoj,“ říká s pláčem. Jenže Juriga podle ní vystupňoval násilí a sex si vynucoval stále častěji. „Bil mne, plival na mne a používal různé nástroje. V kanceláři na arcibiskupství byl sex téměř vždy anální. Říkala jsem ne, ale nekřičela jsem a ani se nebránila. Byla jsem zkamenělá strachy, že někdo přijde, propadla bych se hanbou.“

Věci, které popisuje, se nechce psát. „Strkal mi vibrátor do vaginy a anální kolík do konečníku. Mezi to i penis,“ říká Jana, která měla často vnitřní zranění. „Věděl, že mi ubližuje, a to ho vzrušovalo. Líbilo se mu, jak mi tečou slzy, rozmazával mi oční stíny po obličeji,“ vypráví, čeho je schopen duchovní, jehož posláním je podle církve hlásat Boží slovo a pomáhat potřebným.

Na odpor reagoval Juriga podle Jany s úsměvem. „Vždy mi řekl, že se mi to přece líbí, jak mě zprznil, a ať odejdu.“

Násilí v kanceláři arcibiskupství, na služebních cestách nebo třeba v bytě, který Juriga využíval po arcibiskupu Vlkovi, trvalo dva roky. V roce 2022 Jana tlak nevydržela a zhroutila se před generálním vikářem Janem Balíkem.

Juriga nuceně odešel z úřadu. Nepřestal však s násilím na ženách.

Ač totiž minimálně na arcibiskupství vyšlo najevo, že je násilník a surovec, mohl duchovní udělat ze života peklo další ženě.

Tereza začala s Jurigou chodit na konci roku 2022. „Zpočátku byl velmi milý a pozorný. Byl hodný k mým dětem, to pro mne bylo důležité,“ vzpomíná úspěšná a charismatická žena, která se pohybuje ve vyšších patrech českého byznysu a stejně jako Jana je blondýna.

Na cestě do Španělska, kde si Juriga zrovna kupoval luxusní apartmán, se to zvrtlo. „V letadle se opil a začal mi strašně sprostě nadávat a fackovat mne. Byl hrozně agresivní, na letišti ho zadržela policie a ptala se mě, jestli chci podat trestní oznámení,“ vzpomíná Tereza s tím, že v té chvíli měla odejít.

Jenže neodešla. „V sexu byl strašně tvrdý. Jako sportovkyně jsem si říkala, že to vydržím. Ale tehdy pro mě bylo horší to psychické násilí. Dokázal mi třeba celou noc nadávat a vyčítat,“ popisuje Tereza vztah s Jurigou.

Při jednom takovém nočním výstupu si ze strachu zapnula záznam na telefonu. „Co si to dovoluješ ty děvko, zkurvená děvko. Co si to dovoluješ,“ křičí z nahrávky Juriga - kvůli tomu, že mu toho dne Tereza jednou nevzala hovor.

Pak je slyšet, jak Tereza s pláčem říká, že to nemá smysl a že raději odejde, a to Jurigu rozčílí ještě víc. „Ty děvko, nikam nepůjdeš, já jsem si tě předplatil, já si tě koupil, ty děvko. Zabiju vás všechny,“ řve.

„Byl už mi strašně odporný a už jsem s ním spát nechtěla,“ říká Tereza a popisuje podobné Jurigovy zvrácenosti jako předtím Jana. „Měl strašnou sílu. Nalehl na mě a udělal si, co chtěl. Jednou mne při tom škrtil tak, že jsem ztrácela vědomí a myslela si, že umřu,“ vypráví.

I ji bývalý manažer z arcibiskupství při sexu mučil: „Vzrušovala ho moje bolest.“

Jak potvrdí psychologové a experti zkoumající mechanismy domácího násilí, uprchnout ze vztahu se sadisty a násilníky není snadné.

Na Janě zanechaly dva roky Jurigova znásilňování nejen fyzická zranění. „Po většině útoků jsem se musela hojit, ale říkala jsem si, že to musím vydržet, aby to nebylo horší. Nejdříve mi vyhrožoval, že se postará, abych nenašla nikde práci a neuživila děti. Pak dokonce vyhrožoval, že mne zabije, i mé děti,“ vysvětluje Jana, proč se nechávala znova a znova týrat.

Juriga měl podle ní zbraně a občas u sebe nosil pistoli, se kterou se i na arcibiskupství rád veřejně chlubil.

Zbavila se ho, když si uvědomila, že jí může jít o život. „Jednou mne zase znásilňoval různými hračkami. Řekl mi, ať zakloním hlavu přes okraj postele a zasouval mi do hrdla vibrátor tak hluboko, že jsem se dusila vlastními zvratky. V tu chvíli jsem myslela, že zemřu,“ popisuje děsivé chvíle, po kterých se psychicky zhroutila a uvědomila si, že situaci konečně musí řešit.

Ale i když se jednou zhroutila před generálním vikářem, čekal ji další hrůzný zážitek. Církevní hodnostáři ji sice poslali na psychiatrickou kliniku, ale Jurigu nechali, aby ji tam odvezl.

„V čekárně mi nafackoval, naplival do pusy a řekl mi, že budu hodná holka. Tak jsem nic neřekla,“ vzpomíná Jana, že znásilňování pak pokračovalo a násilí se stupňovalo, až do chvíle, kdy jednoho dne nebyla schopna vstát ráno z postele, nemohla dýchat a zvracela.

Jak sama říká, bez pomoci psychiatra neví, jak by to dopadlo. „Opakovaně jsem přemýšlela o sebevraždě.“

Hodnostáři z pražského arcibiskupství se ke svědectví popisujícímu čirý sadismus duchovního postavili po svém.

Jak ji Juriga mučí, popsala Jana ve větších podrobnostech tehdejšímu generálnímu vikáři Janu Balíkovi, ten o tom informoval arcibiskupa Jana Graubnera. Juriga musel odejít, ale rozhodně nešlo o propuštění někoho, kdo by měl na svědomí opakované sexuální násilí.

Oficiálně odešel výkonný ředitel arcibiskupství dohodou kvůli reorganizaci a nadřízení mu dali na cestu dva miliony korun jako odstupné. Jeho laicizaci - zbavení kněžského svěcení - v roce 2022 neinicioval nikdo. Proces začal až o dva roky později, kdy se jáhen rozvedl, a to je v rozporu s církevním právem.

„V procesu laicizace jsou příslušné instituce vázané mlčenlivostí. Platí ale stav suspenze. V případě trvalého jáhna to znamená ukončení jakékoliv duchovenské spolupráce s církví, v praxi jde tedy o stejné důsledky, jako má laicizace. Dotyčný je zcela mimo služební poměr s církví,“ říká mluvčí arcibiskupství Pavel Schrötter.

Zaměstnání na arcibiskupství, práci, kterou měla ráda a kvůli které strpěla Jurigovy násilnosti, opustila i Jana. Odešla ze zdravotních důvodů a církev na účet jejího rodinného příslušníka poslala 3,5 milionu korun. Vykázali je jako dar, podle Jany šlo o podporu rodiny a jako poděkování za práci, kterou pro arcibiskupství udělala.

Jejímu případu s jáhnem Jurigoou se dnes však už bývalý generální vikář Jan Balík i tehdejší arcibiskup Jan Graubner vyhýbají.

Jan Graubner na otázky odpovídat nechtěl. „Já jsem v důchodu a nemíním se do věcí plést a vyjadřovat,“ řekl a položil telefon, pak ještě jednou. Dál už hovor nezvedal.

Stejně Jan Balík. „Již nejsem statutár arcibiskupství a tedy nejsem oprávněn hovořit o záležitostech spojených s arcibiskupstvím. Děkuji za pochopení,“ napsal pouze v SMS zprávě.

Nový arcibiskup Stanislav Přibyl se aspoň obětem násilí ze strany duchovního omluvil. Řekl, že nastavil nová pravidla, kdy se oběti sexuálního násilí mohou obrátit na neziskovou organizaci Někdo ti uvěří, se kterou arcibiskupství začalo spolupracovat.

Arcibiskup také připustil, že i jeho výše odstupného pro Janu zarazila. „Já o tom bohužel vím jen to, co mi řekli. Mělo to být odstupné,“ uvedl. „Není to běžné,“ dodal ještě.

Ani Jana, ani Tereza bezprostředně na Jurigu trestní oznámení nepodaly. Říkají, že se bály. V případu vypovídaly až o mnoho měsíců později, když policie konečně zahájila vyšetřování.

Předtím v říjnu 2022 Janu navštívila policistka z kolínské kriminálky. „Myslím, že ji za mnou poslal vikář Balík,“ říká Jana. „Vyslechla si mne a poté mi sdělila: ,Jestliže je pravda, co jste mi řekla, jednalo se o těžký trestný čin sexualizovaného dlouhodobého násilí.‘ A že mám být ráda, ze jsem to přežila.“

Pak se líčení návštěvy rozcházejí. Podle Jany policistka dodala, že ze svých zjištění má Juriga politické konexe a že studoval na policejní škole. „Řekla mi, že nedoporučuje podat trestní oznámení, neboť vše bude jen moje slovo proti jeho, a že mě to zničí ještě víc, i celou mou rodinu. Že se mám pokusit to zapomenout, využít lékařské psychiatrické pomoci, fungovat nějak dál a dělat, jako by se nic nestalo.“

Sama kapitánka Markéta Zvelebilová, kterou Seznam Zprávy dohledaly na kolínské kriminálce, policejní návštěvu u Jany osobně nepopřela. Avšak policie uvedla, že sama Jana trestní oznámení podávat nechtěla.

„Žena požadovala pouze poradenskou činnost Policie ČR s tím, že nechtěla podávat trestní oznámení ani uvádět bližší okolnosti,“ stojí v policejním komuniké vedle dalších vět, kde se popisují obecná doporučení završená radou, ať Jana zavolá na linku 158, kdyby se něco dělo.

Zlom v případu Jurigových sexuálních násilností nastal v roce 2024, i když vlastně kvůli vyšetřování něčeho zcela jiného. 

Národní centrála boje s organizovaným zločinem tehdy udělala prohlídku v kancelářích pražského arcibiskupství a také u Jurigy i Jany doma a bylo to kvůli podezření, že Juriga s dalšími lidmi prodávali pod cenou pozemky a nemovitosti. První náznak, že se něco děje, musela policie pochopit z toho, když u jáhna Jurigy našla kufřík plný sexuálních pomůcek a mučicích nástrojů.

Policie také při zásahu v záři 2024 zadržela Janě i Jurigovi mobilní telefony. Rok je vytěžovala a poté, co v nich detektivové prošli SMS zprávy, začali Jurigu v září 2025 vyšetřovat kvůli znásilnění. Od té doby vyšetřování běží, Juriga je však stále na svobodě. A to přes to, že obě svědkyně, Jana i Tereza (v říjnu 2025) už dávno sdělily policistům to, co nyní Seznam Zprávy zveřejňují.

V zahájení trestního řízení Jurigy policie píše „jmenovaný se mohl v období od roku 2021 do konce roku 2024 nejméně na čtyřech osobách dopustit trestných činů dle HLAVY III zvláštní části trestního zákoníku. Konkrétně se může jednat o zločiny znásilnění a sexuálního nátlaku.“

Policisté si přitom všimli i částky 3,5 milionu, kterou arcibiskupství poslalo na účet Janiného přibuzného. „Dále v souvislosti se sexuálním násilím na osobě Jany a následným ‚zametením pod koberec‘ ze strany Arcibiskupství pražského byl Janě, respektive prostřednictvím jejího rodinného příslušníka poskytnut finanční dar ve výši 3,5 milionu korun, který byl poukázán dne 26. 10. 2022,“ stojí v policejním protokolu.

Jana však trvá na tom, že šlo o peníze nikoli za mlčení, ale jako pomoc rodině a poděkování za práci na arcibiskupství.

Obviněný jáhen Juriga se před policejním vyšetřováním opakovaných znásilnění skrývá ve Španělsku. Seznam Zprávy vypátraly jeho apartmán v luxusním resortu Higueron v části Valley nedaleko Málagy.

„Je to nejluxusnější apartmán se dvěma ložnicemi, má něco kolem sta metrů,“ říká jeho soused z resortu. V něm je Jurigův apartmán v křídle bližším moři, má vlastní zahradu a bazén, ze kterého je výhled na Alboránské moře.

Celý areál je oplocen a má i vlastní ochranku a kamerový systém, který komplikuje možnost dostat se dovnitř. Jakmile se tam však dostanete, pohyb je snadný - všichni předpokládají, že i vy patříte k místní smetánce.

V garáži stojí Jurigův vyleštěný sportovní kabriolet Lexus. „Ano, Tonisi? Toho znám, ten tu bydlí, na rohu. To je jeho auto,“ říká místní zřízenec o voze s pražskou poznávací značkou. Dále ochotně vede reportéra až na Jurigovu zahradu s výhledem na moře.

Juriga však „doma“ není a v telefonu žádost o rozhovor odmítá, až si nakonec zablokuje reportérovo číslo. Pro věci si pak poslal novou přítelkyni.

„Nebudu s vámi mluvit, nemluvím anglicky,“ říká drobná žena. Má blond vlasy, podobné jako mají Jana i Tereza.