Pálení žáhy, bolest žaludku. Potíže, které se nevyplácí léčit jen v lékárně

Problémy s trávením jsou velmi časté a mnozí lidé jimi trpí dlouhodobě a léčí je volně prodejnými léky. A to není dobrý nápad. Laik těžko rozliší, kde je příčina jeho potíží, a může si zbytečně uškodit. Některé zdánlivě banální příznaky navíc mohou znamenat větší zdravotní problém, který se pilulkami z lékárny jen zmírní, ale nevyřeší.

Pálení žáhy a bolest žaludku mohou mít hodně odlišné příčiny. Zatímco za refluxem často stojí povolený sval v jícnu, kvůli němuž se žaludeční šťávy vrací zpět do krku, bolesti žaludku mohou souviset se stresem a úzkostí. Důvodem však může být i infekce.

Lékaři v dnešní době mají mnohem více možností, jak zažívací ústrojí vyšetřit, a zdaleka ne vždy je nutné podstupovat obávanou endoskopii. Najít příčinu je každopádně zásadní.

Ano, za problémy mohou být chyby v jídelníčku, přemíra stresu, ale také třeba bakterie Helicobacter pylori, která dokáže způsobit zánět žaludku i obávané vředy. Její výskyt v české populaci naštěstí klesá. Na rozdíl například od počtu lidí s refluxem, který se zvyšuje. Obě jsou to ale diagnózy, které je dobré neodbývat. Volně prodejné léky mohou pomoci, ale u některých lidí může mít větší efekt fyzioterapie, případně zhubnutí. A když už to bez léků přece jen nejde, ordinovat by je měl lékař.

Jaké jsou možné potíže s trávením, jejich příznaky a léčba?

Pálivý pocit za hrudní kostí je nejznámějším příznakem refluxu. Pálení žáhy, odborně pyróza nebo gastroezofageální reflux dokáže někdy bolet tak, že si člověk může myslet, že má možná infarkt. Čas od času jím trpí nejspíše každý, ale zhruba pětina lidí s ním má potíže opakovaně či dlouhodobě.

Přímou mechanickou příčinou potíží je oslabený dolní jícnový svěrač. Kruhový svalový prstenec mezi jícnem a žaludkem se za normálních okolností po polknutí jídla krátce otevře, aby propustil sousto do žaludku. Vzápětí se uzavře, aby zabránil návratu kyselého obsahu žaludku zpět do jícnu. Pokud je slabší, žaludeční kyselina z něj uniká do jícnu a někdy až do úst.

„Občasné potíže se žáhou má každý z nás. Nemocí se stává v případech, kdy je to časté a obtěžující,“ vysvětluje Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. Mezi další příznaky patří také pocit obtížného nebo bolestivého polykání a návrat kyselého obsahu do úst. Kyselina může ničit i zubní sklovinu, o důvod víc, proč reflux řešit.

Zrádné jsou netypické takzvané mimojícnové projevy – chrapot, kašel či zhoršení bronchiálního astmatu, které si člověk s refluxem nemusí spojit. Žaludeční kyseliny pak mohou poškozovat nejen jícen, ale také dýchací soustavu. „Plíce a žaludek spolu sousedí – odděluje je bránice, která dělí hrudní a břišní dutinu. Onemocnění jednoho orgánu obvykle dráždí orgán druhý. Nejčastěji může reflux jícnu, který má v populaci odhadem až 20 procent lidí, vést k chronickému chrapotu, kašli či astmatu,“ popisuje profesor Ondřej Urban.

Kyselina v oblasti hrtanu může způsobit zánět a otok hlasivek, což se projevuje nejčastěji chrapotem, pocitem cizího tělesa v krku a potřebou neustále odkašlávat.

Samoléčba může skončit zbytečnými komplikacemi, protože hrozí, že zamaskuje vážné příznaky. Řešit problémy s refluxem komplexně má smysl i proto, že léky na něj určené mírní zejména dopad na jícen, nikoli už ale třeba na dýchací soustavu. Pokud tedy léčba léky nepřinese žádnou úlevu a potíže nemají jinou příčinu než povolený jícnový svěrač, mohou lékaři přistoupit k chirurgickému zákroku, který ho posílí.

„Hlavní riziko volně prodejných léků je ale v tom, že mohou zamaskovat závažné komplikace refluxu, zejména Barrettův jícen, nebo dokonce karcinom jícnu,“ vysvětluje lékař, proč je dobré reflux přece jen řešit v ordinaci. Barretův jícen je předrakovinný stav, kdy se buňky ve spodní části jícnu mění kvůli dlouhodobému dráždění žaludeční kyselinou.

Není problém dojít si do lékárny a koupit si volně prodejné léky na reflux a pálení žáhy – krom různých antacid jsou to ty s účinnou látkou omeprazol nebo pantoprazol. Říká se jim inhibitory protonové pumpy. Jejich účinek nastupuje pomaleji, někdy až dva tři dny, a je třeba je brát alespoň několik dní v kuse, aby se vyrovnalo překyselení žaludku. Okamžitou úlevu při akutních potížích mohou přinést antacida.

Pokud však potíže trvají déle než 14 dní nebo se vracejí, je dobré probrat potíže s lékařem. Není nutné hned chodit ke gastroenterologovi, stačí začít u praktika. „Většina pacientů je diagnostikována na základě anamnézy a běžného klinického vyšetření praktickým lékařem. Pokud nemají varovné příznaky a zareagují na léčbu, je diagnóza hotová. V menším procentu případů je nutné provést endoskopické vyšetření jícnu, výjimečně takzvanou pH-metrii nebo manometrii jícnu,“ popisuje další postup gastroenterolog Urban.

Jinými slovy, běžný reflux se léčí stejnými léky, jako jsou volně prodejné, ale lékař vyloučí další rizika a zároveň může předepsat silnější dávkování. Výhodou může být i fakt, že v takovém případě léky zaplatí pojišťovna.

Mezi další varovné příznaky patří nevysvětlitelné hubnutí, zvracení krve nebo černá stolice, zhoršující se potíže i přes léčbu volně prodejnými léky, bolestivé polykání, anémie či nové a rychle se zhoršující potíže po pětačtyřicátém roce věku. V takovém případě by mohly být příčinou potíží třeba vředy nebo nějaký nádor. Pokud si pacient stěžuje zejména na bolest za hrudní kostí po námaze, budou podle lékaře Urbana vysvětlením spíše potíže se srdcem.

Léky na překyselení žaludku navíc mají vedlejší účinky, o kterých je dobré vědět a případně je řešit s praktikem – při dlouhodobém užívání inhibitorů protonové pumpy mohou člověku chybět některé vitaminy a minerály (vitamin B12, železo, vápník, hořčík), vyšší je riziko střevních infekcí kvůli snížené kyselosti žaludku a stoupá také pravděpodobnost rozvoje osteoporózy. Dlouhodobé užívání antacid, jako je Rennie, může rozhodit vnitřní prostředí žaludku.

Čím dál více obézních lidí, kouření a nevhodná skladba jídelníčku s vysokým obsahem průmyslově zpracovaných potravin a sycených nápojů. To jsou podle gastroenterologů hlavní příčiny toho, proč výskyt refluxu v české populaci stoupá. Výčet příčin zároveň naznačuje, jak by bylo možné se tohoto problému zbavit.

„Obezita je hlavní rizikový faktor spolu s kouřením. Pokles hmotnosti vede k poklesu nitrobřišního tlaku, a tím ke zmírnění refluxu,“ vysvětluje Urban. Zhubnutí tedy může u části pacientů reflux výrazně zlepšit.

Mezi nejčastější konkrétní spouštěče refluxu patří tučná a smažená jídla, čokoláda, káva, alkohol, sycené nápoje, citrusy a rajčata. Pokud by však člověk shodil kila navíc, tato jídla by mu do budoucna vadit nemusela. Důležité také je dávat si na talíř menší porce, nejíst těsně před spaním a vyhnout se ulehnutí po jídle. Pomáhá také omezení alkoholu, kofeinu a kouření.

Lidé si někdy myslí, že za pálením žáhy jsou psychické potíže, ale tak tomu podle gastroenterologa Urbana nebývá. „Onemocnění má dobře definovaný patofyziologický mechanismus, který není na psychice závislý. Může však ovlivnit vnímání potíží. Co je pro jednoho maličkost, může být pro jiného zásadní problém,“ míní lékař. Vysvětluje tak, že příčina refluxu je mechanická, že za ni může problém s oslabeným svalem. A že někdo potíže takzvaně se žáhou ani nevnímá, zatímco jiného obtěžují.

Léky na reflux potlačují projevy onemocnění, neřeší ovšem samotné příčiny této poruchy trávení. To v některých případech dokáže – poměrně překvapivě – nácvik správného dýchání a fyzioterapie. „Podstatou je posílení funkce dolního svěrače jícnu. K tomuto se využívají techniky správného bráničního dýchání. Bránice je příčně pruhovaný sval, který se dá vhodnou metodou posílit natolik, aby opět plnil svou funkci bezpečného uzavření,“ popisuje Jana Štveráková, primářka rehabilitačního oddělení Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice.

Další možností je jemná manuální technika, jejímž cílem je ovlivnit a podpořit přirozenou funkci vnitřních orgánů a která se nazývá viscerální fyzioterapie. Pomáhá nejen při refluxu, ale také při bolestech žaludku, hlavy a zad, po operacích břicha, řeší funkční sterilitu mužů i žen, zácpu či srůsty v břišní dutině. Pomocí přesně řízených pohybů a tlaků terapeut stimuluje příslušný orgán a soustřeďuje se na jeho uvolnění.

„Aby byla zachována správná funkce vnitřních orgánů, je mimo jiné potřeba, aby měly dostatečný prostor pro přirozený pohyb. Vnitřní orgány nejsou uloženy v břišní dutině volně, ale jsou zavěšeny a vzájemně mezi sebou propojeny pomocí tenké vazivové vrstvy – takzvané fascie,“ vysvětlila fyzioterapeutka Iva Bílková z pražské FYZIOkliniky. Pokud se toto vnitřní prostředí nějak naruší, například po nějaké operaci nebo špatném držení těla, mohou se vazivové vrstvy stáhnout, což se projeví třeba refluxem.

V praxi se obě metody často kombinují: Nejprve viscerální uvolnění, poté nácvik správného dechu a pohybu, aby se efekt stabilizoval. Metody mohou pomoci například ženám, které refluxem trpí častěji než muži, a ne vždy se to dá vysvětlit nadváhou nebo tím, že se nevhodně stravují. Roli tu hrají třeba hormonální změny v období těhotenství nebo menopauzy. Na druhou stranu reflux u žen mívá většinou mírnější průběh, muži častěji trpí vážnými komplikacemi.

Ženy také častěji než muži trpí bolestmi žaludku, které mnohdy souvisí s psychikou. Stres, úzkost nebo dlouhodobé psychické napětí totiž mohou aktivovat nervové a hormonální dráhy, které ovlivňují pohyby střev, tvorbu kyseliny nebo citlivost žaludku.

Studie ukazují, že u lidí s chronickou bolestí břicha je často narušena tato obousměrná komunikace mezi mozkem a střevem.

Důležitou úlohu zde může hrát i střevní mikroflóra neboli mikrobiota, soubor mikroorganismů v trávicím ústrojí. Změny v její rovnováze – například opět vlivem stresu, kvůli užívání antibiotik nebo nevhodné stravě – mohou ovlivnit tvorbu látek, které ovlivňují zánětlivé procesy. Přibývá studií, které ukazují, že lidé s různými trávicími poruchami mají často změněné složení střevních bakterií. Je to vlastně svého druhu spirála. Bolí je kvůli tomu břicho, necítí se dobře, což se dále projevuje na jejich psychice, a to zase ještě více zhoršuje stav střev.

Nemusí to ale znamenat, že psychika je vždycky hlavní příčinou bolesti břicha – podle lékařů často funguje jako spouštěč nebo zesilovač existujících problémů, jako je třeba zánět žaludku nebo dráždivý tračník. Léčba proto opět patří do rukou lékaře, který zjistí, v čem je příčina. Následně pak doporučí nejen léky, ale také změnu stravy a životního stylu, ale i péči o psychiku – relaxaci, zvládání stresu, případně psychoterapii nebo návštěvu odborníka na psychiku.

Žaludek může bolet i kvůli užívání léků, jako jsou ibuprofen či aspirin, jeho sliznice je také citlivá na mastná a kořeněná jídla. Někdy bolest způsobí i prosté mechanické přetížení žaludku po velkém jídle nebo nadměrném pití sycených nápojů. Bolest žaludku může spustit i jídlo ve spěchu, nepravidelné stravování, málo spánku nebo nadbytek kávy, pokud je na to člověk citlivý.

K nejčastějším příčinám opakujících se vleklých a někdy silných bolestí břicha ale patří překyselení žaludku nebo zánět jeho sliznice – gastritida, jejíž příčinou bývá bakterie Helicobacter pylori.

Zánět žaludku se projevuje krom bolesti i nevolností a zvracením. Typické projevy žaludečních vředů mohou být zpočátku nenápadné, často připomínají běžné zažívací potíže. Nejčastěji jde o pálení nebo bolest v nadbřišku, přičemž potíže někdy dočasně ustupují po jídle či lécích na překyselení. Častý je pocit plnosti, tlaku nebo nevolnost po jídle, případně říhání, nadýmání a pálení žáhy. Někdy se přidává ztráta chuti k jídlu, někdy hubnutí. Vředy mohou prasknout, což se většinou projeví náhlou, velmi silnou bolestí, případně černou stolicí zbarvenou od natrávené krve.

Vyšetření na přítomnost bakterie je přitom jednoduché, stačí k němu použít dechový test (ureázový test) ve dvou krocích. Nejdříve člověk dýchá do testeru jen tak, podruhé pak po vypití speciálního nápoje s kyselinou močovou, kterou případné bakterie v žaludku rozštěpí, což přístroj z dechu pozná. Tento test mohou dělat i praktici nebo laboratoře. Možné je též potvrzení protilátek při odběru krve, případně vyšetření stolice.

Někdy se ale pacient kvůli svým potížím dříve dostane na gastroskopické vyšetření, v tom případě lékař nabere vzorek přímo ze žaludku, který se následně pošle na laboratorní rozbor.

V České republice výskyt Helicobactera od počátku tohoto století klesá. V roce 2001 tuto bakterii mělo 42 procent lidí, v roce 2011 už jen 24 procent, výsledky další studie ještě k dispozici nejsou, ale lékaři čekají další úbytek.

Vysvětlení? Zlepšující se hygiena, nižší výskyt infekce v dětství a také častější diagnostika a úspěšná léčba. Ta základní spočívá v podávání léků na překyselení žaludku a kombinaci dvou antibiotik.

Nákaza se typicky děje přes ústní dutinu. Bakterie je odolná vůči kyselému prostředí žaludku, přežívá na sliznicích a působí různé potíže. „Počínaje chronickým zánětem žaludku přes vředy žaludku nebo dvanáctníku a možný je i vznik karcinomu,“ popisuje docent Štěpán Suchánek, vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie pražské Ústřední vojenské nemocnice.

Riziko vzniku nádoru mají zejména lidé, kteří se Helicobacterem nakazili už v dětství, zejména před pátým rokem věku. Dá se tak říci, že zatímco žaludek od nervů bolet může, vředy jsou často výsledkem infekce. Ale může k nim přispět také třeba nadměrné užívání léků na bolest, jako je ibuprofen.

Možným vysvětlením potíží s trávením je také syndrom dráždivého tračníku. Někdy se používá zkratka IBS pocházející z anglického irritable bowel syndrome. Typicky se projevuje bolestí břicha, nadýmáním, střídáním průjmu a zácpy nebo tlakem v podbřišku, pro které se přitom při vyšetřeních v podstatě nenajde žádné vysvětlení ani se nedají zjistit žádné změny na orgánech. Lékaři tady mluví o funkční poruše střev.

Obtíže přitom mohou být celkem výrazné a obtěžující. Syndromem dráždivého tračníku podle odhadů v Česku v nějaké míře trpí až milion a půl lidí, ženy častěji než muži. Diagnostika je poměrně složitá, přestože je to jedno z nejčastějších onemocnění trávicího traktu. Potíže často sílí například při nervovém vypětí, kdy mozek vysílá signály, které mění pohyblivost střev a citlivost nervových zakončení ve stěně trávicího traktu.

Výsledkem může být pocit křečí, bolesti nebo nutkání na stolici, i když fyzicky není střevo poškozené. Spouštěčem bývá stres, nepravidelné jídlo, nedostatek spánku, antibiotika nebo nevhodná strava – zejména potraviny s vysokým obsahem některých sacharidů a vlákniny, které kvasí a způsobují nadýmání. Pomáhá úprava jídelníčku, jíst pomalu či omezení nadýmavých jídel, kávy a alkoholu. Části lidí pomáhá psychoterapie, relaxační techniky nebo jóga.

Léky se podávají málokdy, ale poslední roky se lékaři včetně českých zaměřují na to, zda by lidem s dráždivým tračníkem nemohla pomáhat takzvaná fekální mikrobiální terapie neboli transplantace stolice. Zatím však nejde o standardně používanou léčbu, běží pouze v rámci studií.