Článek
Vlivu střevní mikrobioty na zdraví se věnuje čím dál více pozornosti mezi lékaři i vědci. Péče o „mikrobiální ekosystém“ ve střevech se zdá jako klíčová i v boji proti cukrovce nebo obezitě. Důležitý ale může být i vliv na psychiku nebo kardiovaskulární systém.
Chcete mít pevné zdraví? Myslete na svá střeva. I tak by se dala shrnout odborná doporučení. Co o střevní mikrobiotě víme, co jí prospívá a jak nás ovlivňuje? O tématu v podcastu MUDrování s Danielou mluvil Jiří Vejmelka, internista a člen České mikrobiomové společnosti.
Střevní mikrobiotu (dříve se více užíval termín mikroflóra) tvoří v podstatě obrovské společenství bakterií, virů, kvasinek a dalších mikroorganismů, které obývají trávicí trakt.
„Jsou jednak tajemné, ale také jsou fascinující a promlouvají do našich životů i do našeho zdravotního stavu,“ shrnuje internista Jiří Vejmelka, který se tématu střevní mikrobioty dlouhodobě věnuje.
Složení tohoto ekosystému ve střevech je podle něj u každého člověka jedinečné. V průběhu života se nicméně mění. Sami ho svým životním stylem, kondicí a stravou můžeme obohacovat či ochuzovat.
S kým jsme si povídali?
MUDr. Jiří Vejmelka, MBA, je internistou na Interní klinice 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, působí také v Program Health Plus. Je členem České mikrobiomové společnosti při ČLS JEP, věnuje se výzkumu a klinické praxi v oblasti střevního mikrobiomu, funkčních onemocnění trávicího traktu a jejich vlivu na zdraví.
Internista Jiří Vejmelka mluvil o vlivu střevní mikrobioty na zdraví.
Zásadní je nicméně podle Jiřího Vejmelky nejen složení mikrobioty, ale i rovnovážný vztah mezi ní a námi samotnými – takzvaná eubióza. „K narušení mikrobioty z hlediska složení a funkce, dysbióze, může dojít třeba vlivem antibiotické léčby. Ale třeba i v rámci striktních restrikčních diet nebo pokud máme stres,“ vysvětluje.
Cévy a úzkosti
Lékař zároveň upozorňuje na vazby mezi střevní mikrobiotou a civilizačními chorobami. Metlami lidstva se stala třeba cukrovka druhého typu, ale i obezita spojená s metabolickým syndromem či kardiovaskulární choroby.
„Například už dnes víme, že někteří mikrobi mohou vyrábět trimethylamin, který se v játrech mění na trimethylaminoxid. Tato látka se podílí na rozvoji aterosklerózy, tedy kornatění cév. Takže už se přímo snažíme pátrat po mikrobiálních metabolitech, které se podílí na rozvoji těchto civilizačních chorob,“ doplňuje internista.
Mikrobiota ale podle něj může být také vyloženě „depresogenní“ neboli úzkostná – a negativně působit na duševní zdraví. Kromě toho zmiňuje i „obezitogenní“ mikrobiotu, která přispívá k nadměrné tělesné hmotnosti.
I to je podle lékaře důvodem, proč je i přes aktuální revoluci kolem léčby obezity důležité dodržování režimových opatření – dostatku pohybu a vyvážené stravy.
Palivo pro mikroorganismy
Informace o střevní mikrobiotě u nás šíří třeba Česká mikrobiomová společnost. Ačkoliv je řada výzkumů stále na začátku, už dnes má veřejnost lepší povědomí třeba i o termínech, jako jsou prebiotika nebo probiotika. První z nich jsou v podstatě palivem pro mikroorganismy a řadí se sem například rozpustná vláknina.
Probiotika nám zpravidla nabízí lékárníci, pokud si vyzvedáváme antibiotika. „Pokud nám není dobře, máme bakteriální infekci nebo jsme léčeni antibiotiky, tak je dobré zajistit dostatečný přísun vlákniny. Co se týče antibiotické léčby, probiotika doporučuji, protože se sníží riziko rozvoje dysbiózy,“ dodává Jiří Vejmelka.
Kefír a kimči pro zdraví
Základy péče o střevní mikrobiotu jinak ale v podstatě vychází ze zdravého životního stylu: Klíčový je dostatek pohybu, tekutin, vlákniny, bílkovin i flavonoidů – látek obsažených v ovoci, zelenině, ale třeba i kakau nebo zeleném čaji.
„Důležité jsou i kysané mléčné výrobky a kvašená zelenina. Říkáme, že jsou to živé potraviny – vyskytují se v nich probiotické organismy. Ale je tam i řada dalších prospěšných látek, třeba tzv. postbiotika – produkty vznikající činností mikrobů. Ovlivňují střevní hybnost a zdraví celkově,“ přibližuje odborník.
