Online: USA chtějí hrát roli ve výběru nového íránského vůdce, prohlásil Trump

Americká vláda na 30 dnů povolila dovoz sankcionované ruské ropy do Indie. Reaguje tak na problémy s dodávkami suroviny z Blízkého východu, které jsou důsledkem války s Íránem.

„Abychom umožnili pokračující tok ropy na globální trh, vydalo ministerstvo financí dočasnou 30denní výjimku, která umožňuje indickým rafineriím kupovat ruskou ropu,“ uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Dodal, že toto opatření nebude znamenat žádný výrazný finanční přínos pro ruskou vládu, protože se týká pouze ropy, která se již nachází na moři.

Indie podle agentury Reuters dováží zhruba 40 procent ropy z Blízkého východu přes Hormuzský průliv. Lodní doprava touto vodní cestou však v důsledku války s Íránem prakticky ustala.

Vážení čtenáři, v online reportáži z Blízkého východu pokračujeme zde.

Írán se tím, že bez rozdílu útočí na další země Blízkého východu, snaží o eskalaci konfliktu v regionu, uvedla dnes šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Informovala o tom agentura Reuters.

„Írán je exportérem války,“ řekla Kallasová na společné tiskové konferenci se švýcarským ministrem zahraničí Ignaziem Cassisem v Curychu. „V současné době se režim snaží do této války zatáhnout co nejvíce zemí,“ dodala.

Na otázku novinářů, zda si myslí, že se Írán snaží do konfliktu vtáhnout také NATO a Evropskou unii, a zda má EU strategii, jak se případnému zatažení do války vyhnout, Kallasová odpověděla, že NATO i Unie mají mechanismy, které umožňují členským státům požádat o pomoc. Dodala však, že se tak dosud nestalo, a zopakovala, že EU se nadále snaží konflikt deeskalovat.

Vzdušný útok na ubytovací zařízení pro cestovatele na silnici severozápadně od Teheránu zabil 17 lidí. Bez dalších podrobností o tom informovala agentura Reuters s odkazem na íránskou státní televizi.

Šéf íránského Červeného půlměsíce podle íránské vlády uvedl, že od soboty zaútočily izraelské a americké síly na 3643 civilních objektů včetně 3090 domů, 528 obchodních center, 13 zdravotnických zařízení a devíti center červeného půlměsíce. Podle stejného zdroje bylo poškozeno několik velkých nemocnic a někteří pacienti utrpěli zranění. Údaje o úderech na zdravotnická zařízení potvrdila také Světová zdravotnická organizace (WHO).

Nadace pro záležitosti mučedníků a válečných veteránů dříve podle agentury Tamsin napojené na íránské revoluční gardy informovala, že při izraelsko-amerických útocích zemřelo přes 1200 lidí. Údaje nerozlišují mezi civilisty a příslušníky ozbrojených a bezpečnostních složek.

NATO posílilo ochranu členských států před balistickými raketami poté, co jednotky NATO ve středu „úspěšně zachytily balistickou raketu z Íránu, která měla za cil Turecko“, uvedl v prohlášení jeden z vojenských mluvčích aliance Martin O´Donnell. S opatřením dnes podle něj souhlasila i Severoatlantická rada, ve které jsou zastoupeny členské země. Jednotky NATO podle O'Donnella zvládly svůj úkol dobře. Írán popřel, že by zaútočil raketou na Turecko.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve čtvrtek v rozhovoru s televizí NBC uvedl, že jeho země je připravena na možnou americkou pozemní invazi. Arakčí odmítl jednání s USA a prohlásil, že Írán v konfliktu nepožádal o příměří.

„Čekáme na ně,“ odpověděl Arakčí na otázku, zda se obává možné americké pozemní invaze do Íránu. „Věříme, že je dokážeme porazit a že by to pro ně skončilo velkou katastrofou,“ poznamenal šéf íránské diplomacie. Podle agentury AFP hovořila média v posledních dnech o možné americké vojenské podpoře kurdských milicí, které by měly svrhnout íránský režim. Bílý dům tyto informace popřel.

Zemím na Blízkém východě, které čelí íránským útokům, nabízí Ukrajina své stíhací drony určené k sestřelování útočících bezpilotních letounů výměnou za rakety Patriot pro svou protivzdušnou obranu. Podle serveru RBK-Ukrajina to ve čtvrtek uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev obdržel žádost od Spojených států, aby Ukrajina poskytla podporu při obraně proti íránským bezpilotním letounům na Blízkém východě, uvedl později Zelenskyj.

„Obdrželi jsme žádost Spojených států o konkrétní podporu při ochraně proti ‚šáhedům‘ na Blízkém východě. Dal jsem pokyn k poskytnutí nezbytných prostředků a zajištění přítomnosti ukrajinských specialistů, kteří mohou zaručit požadovanou bezpečnost,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.

„Přáli bychom si ‚potichu‘ dostat ze zemí (Blízkého východu) rakety PAC-3 a předat jim stíhací drony,“ řekl Zelenskyj. Upozornil, že blízkovýchodní země vystřelily za tři dny kolem 800 raket PAC-3. Takové množství protiraketových střel neměla Ukrajina k dispozici za celou válku s Ruskem, která pokračuje pátým rokem.

Macron ve čtvrtek večer uvedl na síti X, že pracuje na plánu, jak boje mezi Izraelem a Hizballáhem zastavit. Podle něj musí šíitské hnutí zastavit střelbu na Izrael, který se však musí vzdát plánů na pozemní operaci v Libanonu.

„Libanonské úřady se zavázaly, že převezmou všechny pozice držené Hizballáhem a zaručí bezpečnost na celém libanonském území,“ uvedl Macron. Francie posílí spolupráci s libanonskou armádou a poskytne jí obrněné vozy. „Žádám íránské představitele, aby Libanon nezapojovali ještě více do války, která není jeho,“ uvedl Macron.

Kyperskou základnu britského královského letectva Akrotiri v pondělí v ranních hodinách zasáhl bezpilotní letoun typu Šáhid. Několik dalších dronů, které na ostrov mířily, se podařilo zachytit, jak později informoval mluvčí kyperské vlády Konstantinos Letymbiotis. Útok si nevyžádal oběti a nezpůsobil příliš rozsáhlé škody.

V pátek dorazí na Kypr vrtulníky Wildcat s protidronovými systémy a do regionu je nasazena loď HMS Dragon.

Itálie, Španělsko, Francie a Nizozemsko vyšlou v příštích dnech ke Kypru své námořní síly, které se budou podílet na jeho ochraně.

Írán tvrdí, že od sobotního začátku války s Izraelem a USA odpálil přes 500 balistických střel a vypustil přes 2000 dronů. S odkazem na íránskou agenturu Fars to napsala agentura DPA.

Fars, která má blízko k íránským revolučním gardám, se ve své zprávě odvolává na informovaný vojenský zdroj. Podle zprávy bylo asi 40 procent íránských útoků namířeno proti cílům v Izraeli. Zbývajících přibližně 60 procent íránských útoků bylo namířeno proti „americkým cílům“.

Od začátku války s Íránem se do vlasti vrátilo více než 20 000 Izraelců, uvedlo izraelské ministerstvo dopravy. Dalších 120 000 na návrat čeká. Informoval o tom ve čtvrtek zpravodajský server The Times of Israel (ToI). Současná válka na Blízkém východě začala americkými a izraelskými údery na Írán v sobotu ráno.

Více než 20 000 Izraelců uvázlých od začátku útoků v zahraničí se do vlasti vrátilo pozemními a námořními cestami a v noci na čtvrtek také letecky díky postupnému znovuotevření vzdušného prostoru, uvedl ToI.

Izraelské letecké společnosti El Al, Arkia a Israir začaly v noci postupně provozovat repatriační lety, aby pomohly dopravit Izraelce do vlasti. Ministerstvo dopravy odhaduje, že repatriace Izraelců potrvá v závislosti na bezpečnostní situaci sedm až deset dnů.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Prezident připustil, že 56letý syn zabitého vůdce Modžtaba Chameneí je nejpravděpodobnějším nástupcem. „Chameneího syn je pro mě nepřijatelný. Chceme někoho, kdo Íránu přinese mír a harmonii,“ uvedl Trump s tím, že USA nechtějí někoho, kdo bude v Íránu pokračovat ve stejné politice, protože by to Spojené státy do pěti let zatáhlo do války.

„Musím být do volby zapojený, jako v případě Delcy ve Venezuele,“ dodal Trump s odkazem na americkou intervenci ve Venezuele, kde vládu převzala viceprezidentka Delcy Rodríguezová poté, co americké síly v lednu zadržely a odvezly ze země prezidenta Nicoláse Madura.

Na Letišti Václava Havla v Praze dnes před 17:00 přistálo další letadlo s českými cestujícími z Blízkého východu, který zasáhl válečný konflikt. Šlo o letadlo z jordánského Ammánu, které si od společnosti Smartwings pronajal český stát. Spoj měl původně odletět už ve středu, kvůli uváznutí skupiny Čechů na izraelsko-jordánské hranici se ale vrátil zpět.

Na palubě bylo podle vyjádření Smartwings na síti X 136 lidí, kromě Čechů také několik občanů jiných zemích EU. Někteří cestující po příletu uvedli, že organizace návratu byla zpočátku komplikovaná. „Ten včerejší let vůbec organizovaný nebyl. Jeli jsme na letiště a hodinu předtím, než jsme tam dorazili, přišla zpráva, že letadlo nepřiletí. My jsme si ji ale přečetli až na letišti,“ řekl jeden z pasažérů novinářům. Podle něj dnes už byla situace přehlednější, protože informace o dnešním letu přišla s předstihem už ve středu.

V regionu zasaženém konfliktem, který zahájil sobotní americko-izraelský úder na Írán, se podle systému dobrovolných registrací Drozd nachází zhruba 5400 Čechů. Nejvíce z nich v Dubaji, asi 3200.

Počet zraněných dronem vypuštěným z Íránu na nachičevanském letišti v Ázerbájdžánu vzrostl na čtyři. Diplomacie v Baku si předvolala íránského diplomata. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany sdělilo, že takové útoky neponechá bez odpovědi. Íránská armáda podle agentury AFP popřela, že by podnikla dronový útok na Ázerbájdžán, obvinila z něj Izrael. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar obvinění nekomentoval, hlášený útok odsoudil.

„Z území Íránské islámské republiky 5. března kolem poledne zaútočily drony proti Nachičevanské autonomní republice,“ uvedla ázerbájdžánská diplomacie. Jeden bezpilotní letoun podle ní zasáhl a poničil budovu terminálu letiště v Nachičevanu a další dopadl poblíž budovy školy v obci Šekerabad. Ázerbájdžánská agentura Trend mezitím zveřejnila videa a fotografie z útoku na mezinárodní letiště v Nachičevanu a jeho následků.

„Tyto dronové útoky důrazně odsuzujeme,“ dodala ázerbájdžánská diplomacie, která si předvolala íránského velvyslance, aby mu předala protest. Po Teheránu požaduje vysvětlení, vyšetření incidentu a přijetí kroků k tomu, aby se podobný útok v budoucnu neopakoval.

Plnou odpovědnost za incident nese podle ázerbájdžánského ministerstva obrany Írán. „Ministerstvo obrany připravuje nezbytná odvetná opatření na obranu územní celistvosti a suverenity země a také na zajištění bezpečnosti civilního obyvatelstva a civilní infrastruktury. Tyto akty agrese nezůstanou bez odpovědi,“ dodal ázerbájdžánský resort obrany.

Později ministerstvo uvedlo, že armáda odhalila celkem čtyři drony vypuštěné z Íránu. Jeden z nich zneškodnili ázerbájdžánští vojáci, další tři mířily na civilní infrastrukturu, včetně školní budovy, ale školu nezasáhl, explodoval poblíž, uvedl resort. Popření útoku íránskou armádou označil za nepřijatelné. Baku podle něj očekává, že se Teherán omluví a zajistí potrestání viníků.

Izraelské útoky si od pondělí v Libanonu vyžádaly nejméně 102 mrtvých, uvedlo ve čtvrtek libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších 638 lidí od pondělní eskalace konfliktu v oblasti utrpělo zranění, informuje agentura AFP. Ministerstvo zdravotnictví varovalo, že se bilance ještě může zvýšit, protože nemocnice přijímají další zraněné.

V předchozí bilanci libanonské ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s izraelskými útoky informovalo o 77 úmrtích a 527 zraněných.

Katarské úřady vyhlásily v zemi zvýšený stav nouze poté, co byly v Dauhá slyšet silné exploze, jejichž zvuky se podle stanice Al-Džazíra přibližovaly k centru metropole. Stoupající kouř byl vidět nad obytnou čtvrtí na západním okraji Dauhá. Následně v odpoledních hodinách místního času informovaly úřady, že se bezpečnostní hrozbu podařilo zneškodnit a situace se vrátila k normálu.

Podle ministerstva obrany si čtvrteční íránský útok nevyžádal v Kataru žádné oběti. Rezort vyzval občany i návštěvníky země, aby „zachovali klid, řídili se oficiálními pokyny bezpečnostních orgánů, nevěřili fámám a spoléhali se výhradně na informace zveřejněné oficiálními kanály“.

Na Katar vypálil ve čtvrtek Írán 14 střel a vyslal čtyři drony, informovalo podle Reuters místní ministerstvo obrany. Jedna střela dopadla do moře, zbývajících 13 i všechny bezpilotní letouny armáda zneškodnila. V Bahrajnu byly slyšet výbuchy.

Letiště v Maskatu v Ománu je nyní podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) přetížené, protože se tam ze Spojených arabských emirátů nahrnulo velké množství lidí. Přestává přijímat lety a tvoří se tam mnohahodinové fronty. Větší vládní speciál tam ale přistál a nyní už letí zpátky do Česka. Menší armádní letoun se ale musel vrátit do Egypta. Macinka to odpoledne řekl novinářům.

„Na cestě máme také menší vládní airbus. Ten ale kvůli přetíženému letišti povolení k přistání v Ománu nedostal, takže se ze Saúdské Arábie vrátil do egyptského Šarm aš-Šajchu. Tam zatím čeká, až se situace uklidní, a je připraven případně letět třeba do Ománu,“ řekl Macinka. Podle něj situaci komplikuje to, že v arabských zemích je teď svátek, takže se zpožďuje vyřizování přeletových povolení.

Honorární konzul Sultanátu Omán Ivo Vaněk webu Echo24.cz řekl, že dnešní let vládního repatriačního speciálu byl ománským ministerstvem zahraničí, které repatriaci koordinuje, odložen na sobotu 7. března.

Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) středeční výzva k okamžité evakuaci jižního předměstí Bejrútu, kde žijí stovky tisíc obyvatel, představuje vážné riziko porušení válečného práva. Rozsah výzev vyvolává obavy, že jejich účelem není chránit civilisty, a to především v kontextu masivního vysídlení obyvatelstva v roce 2024, píše organizace ve své zprávě. V důsledku konfliktu mezi izraelskou armádou a Hizballáhem bylo v Libanonu mezi zářím a listopadem 2024 vysídleno více než 1,2 milionu obyvatel.

Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič varoval, že Dahíja bude velmi brzy vypadat jako části Pásma Gazy, které po bojích izraelské armády s teroristickým hnutím Hamás skončily v troskách. „Hizballáh udělal chybu a draze za ni zaplatí. Útočíme na hlavu chobotnice v Íránu a zároveň jí uřízneme chapadlo Hizballáhu,“ uvedl ministr v příspěvku na telegramu.

Válečné právo podle HRW zakazuje nucené vysídlení civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech. Výjimkou je zajištění bezpečnosti obyvatelstva či zcela nezbytné vojenské důvody, tyto výjimky jsou ovšem značně omezeny. Vysídlení, i když je nazýváno „evakuací“, musí být dočasné a civilistům musí být umožněn návrat do jejich domovů ihned poté, co tam boje skončí. Rozsáhlé výzvy, které se nevztahují na bezprostřední konkrétní útok, nelze považovat za účinné varování, které válečné právo vyžaduje, tvrdí HRW.

Británie vyšle do Kataru čtyři bojové letouny Typhoon k posílení obranných operací v Kataru a celém regionu, oznámil ve čtvrtek britský premiér Keir Starmer. Na tiskové konferenci rovněž prohlásil, že speciální vztah Londýna a Washingtonu funguje normálně.

Americký prezident Donald Trump tento týden prohlásil, že britsko-americké vztahy už nejsou, čím bývaly. Šéf Bílého domu tak reagoval na to, že Británie nechtěla původně Američanům poskytnout své základny v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán.

Británie povolila Spojeným státům použít své vojenské základny „k provádění obranných operací,“ řekl dnes Starmer.

Londýn podle premiéra vyzývá k deeskalaci konfliktu, jelikož riziko jeho zesílení je znepokojující. „Celý můj tým neustále diskutuje s Američany,“ řekl Starmer.

Každý z možných nástupců, který by usiloval o převzetí moci po íránském nejvyšším duchovním vůdci ajatolláhu Alím Chameneím, by byl považován za nelegitimního. Na síti X to ve čtvrtek napsal Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a jedna z hlavních postav íránské exilové opozice.

„Ať už bude představen kdokoli, Modžtabá nebo Hasan, bude postrádat legitimitu a bude považován za spoluviníka krvavé historie tohoto režimu a jeho zločinných vůdců,“ napsal Pahlaví.