Článek
Pohřební průmysl čelí změně, která by podle provozovatelů krematorií mohla zdražit pohřeb žehem. Nová vyhláška zpřísnila frekvenci měření emisí u krematorií – ty by se tak měly nově sledovat každý rok. Doposud měla krematoria tuto povinnost jednou za tři roky.
Změna přišla nenápadně. Z nového znění vyhlášky účinného od 1. listopadu 2025 jednoduše zmizela položka, která krematoriím zajišťovala výjimku z každoročního měření. Výsledkem je, že krematoria nově spadají do stejného režimu jako běžné spalovací zdroje.
To podle Komory pohřebnictví znamená dodatečné náklady. Jedno autorizované měření emisí u spalovací technologie krematoria totiž vychází přibližně na padesát až osmdesát tisíc korun – v závislosti na rozsahu měření a použité metodice.
„Při současném režimu měření jednou za tři roky představuje tato povinnost pro jedno krematorium náklad přibližně 17 000–27 000 korun ročně v průměru. Při nově nastavené povinnosti každoročního měření se však náklady zvýší na 50 000–80 000 korun ročně na jedno krematorium,“ počítá Březinová Benešová z Pohřební služby Renáty Benešové v dopise, který poslala jménem Komory pohřebnictví senátorům.
V dopise dále dodává, že v České republice je přibližně 28 krematorií, takže celková roční finanční zátěž pro tento sektor může dosáhnout přibližně 1,4 až 2,2 milionu korun. Tyto náklady a náklady spojené se zvýšenou administrativou se podle ní nevyhnutelně promítnou do ceny kremace, což může mít přímý dopad na pozůstalé rodiny.
Dále upozorňuje, že situaci může komplikovat také vývoj cen energií. „V souvislosti s aktuální geopolitickou situací a napětím na Blízkém východě existuje reálné riziko dalšího růstu cen zemního plynu, který je pro provoz krematorií zásadním energetickým zdrojem při procesu kremace,“ píše.
Cena žehu roste
Problém se zvyšujícími se náklady potvrzují také další krematoria, ta zatím ke zdražení ještě nepřistupují.
„Je pravděpodobné, že se povinnost každoročního měření emisí časem promítne i do zvýšení cen kremací. Zatím jsme však k žádnému zdražování nepřistoupili. Významnější problém pro nás aktuálně představuje růst cen pohonných hmot, ani ten jsme dosud do cen našich služeb nepromítli,“ vysvětluje ředitelka Pohřební a hřbitovní služby města Brna Lea Olšáková.
Krematoria navíc upozorňují, že měření omezuje jejich provoz. „Samotné měření emisí probíhá po celý den, což omezuje běžný provoz krematoria. Současně se zvyšuje i administrativní zátěž pro naše zaměstnance. Komplikací se může stát také omezená kapacita akreditovaných měřicích firem,“ říká Olšáková.
Březinová Benešová navíc upozorňuje, že technologie moderních kremačních pecí je dnes na velmi vysoké úrovni a splňuje přísné emisní i ekologické normy. Množství látek vypouštěných do ovzduší je podle ní díky současným technologiím dlouhodobě minimalizováno.
„Současně je vhodné zmínit, že doposud nebylo v České republice uzavřeno žádné krematorium z důvodu nevyhovujících výsledků měření emisí či spalin, naopak všechna krematoria doposud mají dobré výsledky měření,“ uvedla pro redakci. „K dosažení ještě nižších limitů jsme ministerstvu životního prostředí při osobním setkání navrhovali jiná, méně finančně náročná opatření, např. povinnost pohřbívat zemřelé pouze v oblečení z bavlny, bez obuvi apod.,“ uvedla Březinová Benešová.
Ministerstvo pro místní rozvoj změnu odůvodňuje tím, že si tento způsob měření přála veřejnost, konkrétně lidé žijící v blízkosti krematorií.
Hospodářská komora sice novelu vyhlášky připomínkovala, ale upozorňuje, že ani Komora pohřebnictví, ani provozovatelé krematorií nejsou součástí její členské základny. „Jejich pohled proto nemohl být v připomínkách zohledněn,“ uvedl tiskový mluvčí Hospodářské komory Jan Sotona s tím, že ekonomické dopady změny na sektor nelze vzhledem k nedostatku informací a dat vyhodnotit.
Ministerstvo životního prostředí pak uvádí, že při přípravě novely krematoriím nabídlo alternativu – sledování provozních parametrů, například teploty. „To zástupci sektoru krematorií označili za technicky obtížně splnitelné, proto došlo ke kompromisu, a to právě častější jednorázová měření,“ uvedla tisková mluvčí resortu Veronika Krejčí.
Ministerstvo podle ní aktuálně s úpravou pravidel nepočítá a ani jej podle Krejčí Komora pohřebnictví v této věci nekontaktovala. „Jsme nicméně otevření diskuzi nad snížením četnosti měření a zavedení dříve navrhovaného sledování provozního parametru,“ dodala.
Kdo zaplatí, když rodina nemá finance
Březinová Benešová pak také připomíná, že v České republice neexistuje zákonná pohřbívací povinnost. Domnívá se proto, že zdražování pohřebních služeb by mohlo mimo jiné vést také k tomu, že některé rodiny z finančních důvodů pohřeb vůbec nezajistí.
Dodává, že v takových případech pak povinnost pohřbít zesnulého přechází na obec a zvýšení nákladů na kremace tak podle ní může teoreticky vést ke zvýšení počtu sociálních pohřbů – tady pohřbů (často bez smutečního obřadu), které ze zákona zajišťuje a hradí obec v případě, že zesnulý nemá žádné příbuzné, nikdo se o něj nestará, nebo pokud pozůstalí nemají dostatek finančních prostředků a pohřeb sami nezajistí. To by přeneslo část finanční zátěže z rodin na rozpočet obce.
„Pokud jde o případný nárůst sociálních pohřbů, v tuto chvíli se pohybujeme spíše v rovině spekulací. Pokud by ovšem v budoucnu došlo k výraznějšímu zvýšení cen kremací, ať už z jakéhokoli důvodu, lze očekávat, že část pozůstalých zvolí úspornější varianty, například rozloučení bez obřadu. Současně by pak mohl vzrůst i počet sociálních pohřbů zajišťovaných městskými částmi či obcemi,“ potvrzuje Olšáková.
Pohřeb do země je podle ní ovšem stále nákladnější variantou. Podle dat pohřební služby Goodbye.cz ovlivňuje výslednou cenu pohřbu řada faktorů, mimo jiné také město či region, ve kterém je pohřeb zajišťován. Zatímco obřad společně s uložením do hrobu se pohybuje cenou mezi 25 až 60 tisíci korun a následně pravidelným ročním nájmem, zpopelnění s obřadem vychází o něco levněji, zhruba na 22 až 45 tisíc korun. Nejlevnější variantou je pak zpopelnění bez obřadu, které vychází na 15 500 až 23 tisíc korun.
S přispěním Rozálie Hněvkovské
