Ukrajina vidí příležitost. Konflikt s Íránem může změnit válku s Ruskem

Ukrajina už více než tři roky čelí útokům zbraněmi, které Rusku dodává Írán, jde zejména o sebevražedné drony Šáhid a různé typy raket. Kyjev proto vnímá dění v Teheránu přes ničivé dopady, které i s přičiněním režimu ajatolláhů Ukrajina zažívá.

Válka na Blízkém východě může ovlivnit i situaci na donbaské frontě, stabilitu ukrajinské protivzdušné obrany i ochotu Západu dál soustředit pozornost a zdroje na Kyjev.

Pro mnoho Ukrajinců je Írán konkrétním článkem řetězce, který umožňuje Rusku pokračovat v systematických útocích na energetickou infrastrukturu, obytné čtvrti i civilní cíle. Každá noc, kdy se nad městy ozývá charakteristické bzučení dronů, připomíná, že válka není jen střetem dvou států, ale i výsledkem širší spolupráce autoritářských režimů.

Ukrajina proto blízkovýchodní válku vnímá jako událost, která může přispět k přeskupení sil i ve východní Evropě.

„Pro město, které už více než tři roky žije pod bzukotem íránských šáhidů, jsou údery na Teherán vnímány jako dávno očekávaný akt spravedlnosti,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy ukrajinský orientalista a ředitel Centra pro blízkovýchodní studia v Kyjevě Ihor Semyvolos.

Že je pro Kyjev Írán faktickým spolupachatelem války, potvrzuje také novinář z ukrajinského deníku The Kyiv Independent Adam Sybera.

„Dodává Rusku drony, poskytuje know-how a umožňuje mu dlouhodobě útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i města. Pokud by tedy došlo k oslabení nebo pádu íránského režimu, případně by se k moci dostalo méně proruské vedení, byla by to pro Ukrajinu velmi dobrá zpráva,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

Zároveň však v Kyjevě převládá opatrnost. Naděje, že by oslabení Íránu mohlo omezit ruské schopnosti útočit na ukrajinská města, se mísí s obavami, aby nová krize neodvedla pozornost a klíčové vojenské kapacity Spojených států a jejich spojenců jinam.

Pro Ukrajinu tak nejde jen o to, co se v Íránu stane, ale jak dlouho to potrvá a jaké důsledky to bude mít pro tok zbraní, fungování protivzdušné obrany a politickou vůli Západu pokračovat v podpoře.

„Pokud by se konflikt protahoval, Bílý dům by byl dlouhodobě zaměstnán jinou krizí a mediální i politická energie by se přesunula jinam. Strategická rozhodnutí týkající se Ukrajiny by mohla ustoupit do pozadí. Rusko přitom dlouhodobě sází na ‚únavu pozornosti‘ Západu – každá nová globální krize mu v tomto smyslu vyhovuje,“ dodává Sybera.

Největším konkrétním rizikem je však protivzdušná obrana. Podle ukrajinských analytiků, které Seznam Zprávy oslovily, sice Ukrajinci obecně podporují svržení íránského režimu, avšak uvědomují si problém, který představuje tempo, jakým se události odehrávají.

Zásoby amerických protiletadlových raket Patriot a dalších pokročilých systémů, které jsou pro Ukrajinu kriticky důležité, se rychle tenčí. Hrozí, že evropské dodávky těchto zbraní pro Ukrajinu budou zpožděné, nebo dokonce odvolané, pokud budou přesměrovány k americkým jednotkám v Perském zálivu nebo k americkým spojencům v regionu.

„Čím déle by se konflikt kolem Íránu táhl, tím větší by to bylo riziko. Pro Ukrajinu je to kritické – její města závisejí na západních systémech protivzdušné obrany a výroba interceptorů není neomezená. Každý den, kdy jsou tyto systémy nasazeny jinde, znamená pomalejší doplňování zásob pro Ukrajinu a potenciálně nižší schopnost obrany proti útokům,“ vysvětluje Sybera.

Takové obavy už veřejně vyjádřil i prezident Volodymyr Zelenskyj. „Může se stát, že budeme mít potíže se získáváním střel a zbraní k obraně našeho vzdušného prostoru,“ řekl italskému deníku Corriere della Sera.

Americké zásoby munice nemusí být tak velké, aby dokázaly „uživit“ více válek najednou. Některých složitějších druhů střel výrazně ubylo už během loňského konfliktu s Íránem. Spojené státy teď už sice nedodávají munici Ukrajině přímo, ale evropské státy ji často kupují právě od nich.

Zelenskyj zároveň upozornil na riziko, že pozornost Spojených států a Evropské unie by se mohla přesunout pryč od Ukrajiny, protože konflikt v Íránu přitáhne většinu diplomatické a vojenské energie.

„Doufám, že iránská krize zůstane omezenou operací a nepřeroste v dlouhou válku. Víme z vlastní zkušenosti, jak krvavá může být,“ dodal Zelenskyj. Prezident zároveň naznačil, že Ukrajina je připravena nabídnout své odborníky na sestřelování dronů zemím Blízkého východu, pokud arabští lídři přesvědčí Moskvu k příměří.

Podle Zelenského by Ukrajina poslala své „nejlepší operátory proti dronům“ například do Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie nebo Kataru, aby pomohla chránit civilisty před útoky íránských dronů Šáhid, přičemž stejná nabídka by mohla platit i pro Izrael.

Zmíněné země udržují dobré vztahy se Západem, ale i s Ruskem. Katar už několikrát v rusko-ukrajinské válce posloužil jako prostředník, například při vyjednávání výměn vězňů.

Také podle expertů současná situace zároveň představuje pro Kyjev příležitost: drony Šáhid, které nyní operují na Blízkém východě, Ukrajina umí efektivně neutralizovat, zejména díky zkušenostem v protivzdušné obraně.

„Ukrajina má v boji proti dronům a asymetrickým taktikám pravděpodobně více zkušeností než jiné země a Spojené státy, Izrael či regionální partneři z toho mohou čerpat. Je to výzva, ale zároveň příležitost ukázat, jak naše technologické a organizační inovace lze využít i jinde,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy analytik deníku The Kyiv Independent Mykolaj Suchy.

Podle informací listu Financial Times už o možné spolupráci probíhají konkrétní jednání. Pentagon a nejméně jedna vláda země Perského zálivu vedou rozhovory o nákupu ukrajinských systémů určených k ničení dronů Šáhid.

Státy regionu dosud při obraně využívaly především drahé americké střely Patriot, jejichž zásoby se však tenčí, a proto hledají levnější řešení inspirované ukrajinskou praxí.

Zelenskyj potvrdil, že o využití ukrajinských technologií proti dronům jednal s katarským emírem i prezidentem Spojených arabských emirátů. Zároveň zdůraznil, že případná spolupráce nesmí oslabit vlastní obranné kapacity Ukrajiny. Pentagon se zatím k průběhu jednání nevyjádřil.

Tato směs naděje a obav se promítá i do širších úvah Kyjeva o dalším vývoji války. V ukrajinské metropoli zaznívá, že případné oslabení Íránu by mohlo nepřímo oslabit i vyjednávací pozici Moskvy – bez íránské vojenské podpory by měl Kreml méně možností, jak dlouhodobě vést opotřebovávací válku.

Zároveň však panují obavy, že by se Spojené státy mohly pokusit konflikt na Ukrajině „zmrazit“ nebo rychle uzavřít, aby si uvolnily kapacity pro Blízký východ.

„Ukrajinské vedení je proto citlivé na jakýkoli tlak směrem k ústupkům ve chvíli, kdy se pozornost světa přesouvá jinam. Pro Ukrajinu tak současná situace znamená nejen šanci, ale i riziko, že se její válka ocitne na druhé koleji,“ říká Semyvolos.

Roli hraje také energetika. Přes Hormuzský průliv prochází přibližně pětina světového obchodu s ropou a případné dlouhodobé omezení dopravy by s velkou pravděpodobností vyhnalo ceny suroviny vzhůru a zvýšilo nervozitu na trzích.

„Vyšší ceny ropy by znamenaly vyšší příjmy pro Rusko a částečné oslabení dopadu sankcí. Nejhorším scénářem pro Ukrajinu by tak byla vleklá válka, která by režim v Teheránu nezlomila, udržela vysoké ceny ropy, dlouhodobě zaměstnala americké systémy protivzdušné obrany mimo Evropu a oslabila politickou pozornost USA vůči Kyjevu. Z takového vývoje by Moskva těžila nejvíce,“ popisuje Sybera.

Naopak příznivější variantou pro Ukrajinu by podle expertů byl rychlý a omezený konflikt: oslabení íránského režimu, redukce podpory Ruska, pouze krátkodobý energetický otřes a bez výrazného odčerpání amerických kapacit z Evropy.