Článek
Letošní klimatologické jaro bylo v Česku nadprůměrně teplé a současně nejsušší od roku 1961. Od začátku března do konce května spadlo v úhrnu jen 89 milimetrů srážek, což bylo 57 procent normálu z let 1991 až 2020. Průměrná teplota za tři jarní měsíce přesáhla normál o 0,9 stupně Celsia, s průměrem 9,2 stupně se tak letošní jaro zařadilo na osmé až deváté místo v žebříčku nejteplejších od roku 1961, odkdy meteorologové počítají měsíční průměry.
Podle dat meteorologů se jarní období v Česku otepluje v průměru asi o 0,3 stupně za deset let, takže dvanáct nejteplejších jar zaznamenali po roce 2000, přičemž největší teplo bylo před dvěma lety. Průměrná teplota tehdy na jaře přesáhla deset stupňů. Naopak největší zima byla podle meteorologů na jaře před 39 lety, v průměru tehdy naměřili 5,2 stupně.
Z pohledu srážek letošní jaro překonalo dosud nejsušší jaro roku 1993, kdy v úhrnu napršelo 100 milimetrů. Přispěla k tomu uplynulá zima, která byla rovněž teplotně nadprůměrná a srážkově podprůměrná. Během ní se akumulovalo do jarního období mnohem méně zásob vody ve sněhu, než je obvyklé, a tak už na počátku jara se začalo vyskytovat sucho jak v povrchové vrstvě půdy, tak v podzemních a později i v povrchových vodách, uvedli meteorologové.
Z letošních jarních měsíců byl nejsušší duben, kdy napršelo v průměru 13 milimetrů. Následoval březen s průměrnými 19 milimetry srážek a květen s 57 milimetry, z toho téměř polovina napršela ve dvou dnech, 11. a 31. května.
Koncem května, kdy bylo horko, se zároveň podle meteorologů nejvíce prohlubovalo sucho. „Například stav hlubokých vrtů je mimořádně podnormální a nejhorší od roku 1991,“ dodali.
