Článek
Více než třetina Česka se potýká s extrémním suchem. Podle Českého hydrometeorologického ústavu dokonce během března a dubna pršelo dohromady nejméně od roku 1961. Nebezpečí nedostatku vody hrozí podle systému HAMR zejména v severních Čechách a na jihu i východě Moravy.
HAMR
- Systém HAMR (Hydrologie, Agronomie, Meteorologie, Retence) je specializovaný nástroj pro monitoring a predikci sucha, provozovaný Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
- Poskytuje aktuální informace o stavu půdní vláhy, povrchových a podzemních vod, s výhledem až na 8 týdnů, což slouží pro včasné varování před suchem a podporu rozhodování při řešení vodních deficitů
Ačkoliv sucho zasáhlo hlavně zemědělství, doplácejí na to i lidé, kteří čerpají vodu ze studní. Nedostatek vody v nich může vzniknout právě v případě, že klesne hladina podzemní vody. A to se nyní děje.
V Česku je na vodě z domovních či veřejných studní trvale závislých pět až deset procent všech obyvatel, tedy zhruba půl milionu až milion lidí. Ale pětina populace využívá studny na chatách a chalupách o víkendech či dovolených.
Odhady z konce 80. let evidovaly přes 750 tisíc domovních studní a 20 tisíc veřejných studní, přičemž aktuální čísla jsou pravděpodobně výrazně vyšší. Přesná evidence však neexistuje, protože mnoho historických studní není nikde registrováno.
„Při déle trvajícím suchu mohou nastat problémy také se zásobováním domácností pitnou vodou, pokud jsou napojeny na lokální vodovody, které čerpají vodu z mělkých vrtů a jsou tak většinou dříve ohroženy suchem. U vodovodů, které jsou součástí velkých vodárenských soustav s významnými zdroji pitné vody, je takovéto riziko výrazně nižší, neboť zabezpečenost těchto zdrojů pitné vody je obecně vysoká,“ řekla mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Například Vodovody a kanalizace Pardubice jsou na sucho připravené, míní specialistka marketingu a komunikace společnosti Vendula Horáková. „Na sucho se dlouhodobě připravujeme především diverzifikací zdrojů vody, modernizací infrastruktury a posilováním propojení v rámci vodárenské soustavy. Důležitou roli hraje také snižování ztrát ve vodovodní síti a optimalizace provozu,“ popsala.
V obdobích sucha Pardubice obvykle evidují mírný nárůst spotřeby vody, zejména kvůli zalévání zahrad a napouštění bazénů. Zároveň ale registrují i rostoucí povědomí o nutnosti šetřit vodou.
Co dělat, když dojde voda
Podle Ministerstva zemědělství by nyní lidé v oblastech trpících suchem měli omezit využívání vody na minimum. „V případě, kdy někdo vlastní pouze studnu a nemá možnost se připojit na veřejný vodovod, je v období sucha samozřejmě na místě omezit spotřebu vody pro zbytné aktivity (zalévání zahrady, napouštění bazénu apod.),“ uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Pokud je to možné, je nejlepším způsobem zabezpečit si připojení na veřejný vodovod, který většinou využívá více vodních zdrojů a má garantovanou větší zabezpečenost dodávky.
Taková rada je sice rozumná, ale tisíce lidí hlavně na vesnicích tuto možnost prostě nemají. Pokud není možné se napojit na vodovod, volí domácnosti často možnost prohloubení studny nebo úplně nový vrt. Prohloubení ovšem podle expertů nemusí být dlouhodobým řešením a je možné, že tento proces bude nutné po pár letech zopakovat.
Jak pro prohloubení, tak pro vybudování nové studny je ale nutné získat celou řadu povolení. Až s potřebnými razítky se člověk může pustit do samotné práce.
Nezbytný je tak posudek hydrogeologa a následně také stavební povolení, schválení vodoprávního úřadu a v případě prohloubení vrtané studny i souhlas sousedů, protože vrtáním můžete sousedy, kteří využívají třeba kopanou studnu na svém pozemku, připravit o vodu.
V případě, že má být výsledná hloubka studny větší než 30 metrů, je nutné získat schválení i od báňského úřadu. Před čerpáním vody je také nezbytná kolaudace a v případě, že se voda ze studny využívá jako pitná, je nutný i rozbor. Je také potřeba si najít firmu, která výstavbu studny zajistí.
K prohloubení kopané studny, která je obvykle hluboká od pěti do maximálně 15 metrů, se dno rozšíří obvykle o dva až tři metry. Takový zákrok stojí přibližně deset až 15 tisíc korun za metr. Cenové rozmezí u prohloubení vrtané studny, která je nejčastěji hluboká od 20 do 30 metrů, maximálně však 150 metrů, se pohybuje od 1200 do 1500 korun za metr. Prohloubení vrtu ovšem bývá technicky i administrativně náročnější než prohloubení kopané studny.
Na sucho se lze připravit také zachytáváním dešťové vody do sudů nebo podzemních nádrží pro využití v suchém období, či tím, že necháme přebytečný objem vody zasáknout, jak popisuje Krejčí.
Extrémní sucho se do cen vodného a stočného zatím nepromítne přímo, míní Ministerstvo zemědělství. „Do budoucna však jeho vliv nelze zcela vyloučit – zejména v případě nutnosti realizace investic zaměřených na posilování odolnosti vodohospodářské infrastruktury, například do zajištění nových zdrojů vody, potřebného propojování či zvýšení akumulací vodárenských systémů. Náklady na tyto stavby by byly standardně zahrnuty do cenové kalkulace vodného a stočného a postupně odepisovány v souladu s jejich životností,“ vysvětluje Bílý.
Ceny za vodné a stočné se letos pohybují v rozmezí zhruba 100 až 160 korun. Výše cen v jednotlivých regionech se liší například podle potřeby investic do modernizace infrastruktury, nákladů na energie a dalších parametrů.
