Článek
S příchodem září se do školních lavic vracejí řady žáků a studentů. Vedle matematiky, češtiny nebo dějepisu se část z nich během roku setká také s výukou finanční gramotnosti. Někdy ji vedou samotní učitelé, jindy školy zvou odborníky zvenčí – například lidi, kteří se financemi profesně zabývají.
Takové propojení školy s praxí samo o sobě problematické není. Ostatně orientovat se ve světě peněz, půjček, spoření nebo investic patří mezi dovednosti, které budou mladí lidé v životě potřebovat. Problém může nastat ve chvíli, kdy se pod rouškou finančního vzdělávání začne odehrávat i něco jiného, například nábor budoucích klientů nebo spolupracovníků.
Právě na podobné případy letos upozornil server Page Not Found. V dubnu popsal zkušenosti studentů i působení některých finančních poradců, kteří přicházeli do škol s přednáškami o finanční gramotnosti. Mezi nimi byli i poradci napojení na společnosti OVB Allfinanz a Partners Financial Services.
Některé přednášky přitom podle svědectví studentů připomínaly spíš motivační show než klasickou výuku o penězích. Mluvilo se o tom, jak by měl vypadat jejich budoucí život, kolik chtějí vydělávat nebo čeho mohou dosáhnout.
Mladí lidé v návazném textu na Page Not Found popisovali případy, kdy poradci využívali dotazníky ke sběru kontaktů a následně studentům telefonovali nebo jim nabízeli schůzky, produkty či další spolupráci. Server zároveň upozornil, že podobné praktiky nelze přičítat všem finančním poradcům ani každé přednášce o finanční gramotnosti.
ČNB varuje před skrytým náborem
Ve druhé polovině června na případy reagovala také Česká národní banka, která dohlíží na finanční trh a na řadu subjektů, pod jejichž hlavičkou finanční poradci působí. Vydala samostatné upozornění určené školám, učitelům, rodičům i studentům.
Regulátor upozornil, že přednášky o finanční gramotnosti „mohou být zneužívány k propagaci vlastních služeb, získávání nových klientů či náboru nových spolupracovníků“ z řad studentů nebo jejich rodin.
Jako problematické ČNB označila například situace, kdy přednášející namísto nestranného výkladu zdůrazňuje konkrétní produkty, značky nebo služby, které sám nabízí. Podobně banka upozornila na sběr kontaktních údajů prostřednictvím anket či soutěží za účelem následného oslovení nebo na doporučování konkrétní kariéry spojené s příslibem snadného výdělku.
ČNB zároveň doporučila ředitelům a učitelům, aby „pečlivě posuzovali osoby, které do školy zvou“. Školy by si podle ní měly zjistit reference na finančního poradce, posoudit jeho motivaci a průběžně kontrolovat obsah i průběh jeho vystoupení.
Centrální banka na druhé straně píše, že sama „nevydává žádná osvědčení, certifikace ani jiná potvrzení“, která by finanční poradce opravňovala k pořádání vzdělávacích aktivit zaměřených na finanční gramotnost.
Jednotky případů ročně
Samotné upozornění ale ještě neříká, jak častý tento problém ve skutečnosti je. Seznam Zprávy se proto České národní banky zeptaly, s kolika podobnými případy se v praxi setkává.
„V obecné rovině může ČNB sdělit, že ročně zaznamenává nejvýše jednotky případů souvisejících s problematikou finančního vzdělávání,“ uvedl mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí. Podobné případy banka zaznamenává zejména v posledních letech. Jejich počet je ale natolik nízký, že z něj podle regulátora nelze vyvozovat, zda problém v čase narůstá.
Informace může ČNB získat několika způsoby. Vedle vlastních dohledových šetření sleduje veřejné zdroje a sociální sítě, mediální výstupy nebo podněty od veřejnosti a dalších státních institucí. Podrobnosti o konkrétních případech však kvůli povinné mlčenlivosti nesděluje. Stejně tak odmítla uvést, kolika regulovaných subjektů nebo poradenských sítí se zaznamenané případy týkají.
Samotný počet případů ale není jedinou důležitou věcí. Podstatné je také to, že ne každá problematická aktivita finančního poradce ve škole automaticky spadá pod dohled ČNB. Rozhodující je, co konkrétně poradce dělá.
Neetické ještě nemusí znamenat nezákonné
ČNB totiž nemůže řešit každé jednání finančního poradce. Její dohled se týká především situací, kdy poradce skutečně nabízí nebo zprostředkovává finanční služby. Pokud jde jen o přednášku, nábor nebo jinou aktivitu mimo samotný finanční byznys, může být takové jednání mimo její pravomoc.
„Lze se tak setkat i s činnostmi, které nejsou regulovanou finanční službou a nespadají pod dohled České národní banky, a tedy mohou být v jistém smyslu nevhodné či neetické, aniž by však byly v rozporu se zákonem,“ vysvětluje Krejčí.
Jednoduše řečeno, pokud finanční poradce přijde do školy jen přednášet o penězích, nemusí ještě dělat nic, na co by dohlížela ČNB. Jiná situace nastává ve chvíli, kdy studentům začne nabízet konkrétní finanční produkty nebo jim je pomáhá sjednat. Teprve tehdy se může dostat do oblasti, kterou ČNB kontroluje. Vždy ale záleží na tom, co přesně se během přednášky nebo po ní odehrálo.
Právě zde se celý problém posouvá od finančního dohledu ke školám samotným. Pokud totiž nejde o regulovanou finanční činnost, otázkou už není pouze to, co smí poradce, ale také to, koho a za jakých podmínek škola pustí před své žáky.
O externistech rozhoduje škola
Redakce se proto obrátila také na ministerstvo školství (MŠMT). To uvedlo, že informace o přednáškách externích osob na školách neshromažďuje. Vzhledem k tomu, že o zapojení externistů rozhodují jednotlivé školy, by ostatně bylo obtížné vést na úrovni ministerstva úplný přehled o tom, kolik finančních poradců či dalších lidí z finančního sektoru do škol během roku přichází.
„Záleží vždy na škole, zda pro některé z témat využije přednášku externích osob,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Macura.
Finanční vzdělávání je přitom povinnou součástí vzdělávání na základních a středních školách už od roku 2013 a zůstává součástí také nových rámcových vzdělávacích programů. Školám jsou k dispozici například materiály a metodická podpora Národního pedagogického institutu.
Ministerstvo přítomnost externistů nezavrhuje, stanovuje ale poměrně jasnou hranici toho, čemu má taková výuka sloužit.
Pokud školy externí přednášející využívají, měly by podle MŠMT dbát na odborně kvalitní, věkově přiměřený a nezávislý obsah. „Finanční vzdělávání ve školách nemá sloužit k propagaci konkrétních finančních produktů nebo služeb,“ dodává Macura.
Pozornost se ale netýká jen samotného obsahu přednášek. Důležité je i to, zda během nich externisté získávají kontakty na studenty. U nezletilých žáků ministerstvo připomíná povinnost školy chránit jejich osobní údaje a uvádí, že „bez souhlasu zákonných zástupců by proto neměla nastat situace, že soukromý subjekt získá ve škole osobní údaje žáků“.
U studentů, kteří už dosáhli plnoletosti, souhlas zákonného zástupce samozřejmě potřeba není. Pro školu ale i tak zůstává důležité, zda sběr kontaktů skutečně souvisí se vzděláváním, nebo už přednáška začíná sloužit jinému účelu.
Za přednášku odpovídá ředitel
Právě v takové chvíli může vstoupit do hry Česká školní inspekce (ČŠI). Ani ta však zatím podobné případy ve své evidenci stížností nezaznamenala.
„V evidenci stížností České školní inspekce od 1. září 2021 jsme nedohledali žádný případ, v němž by figuroval finanční poradce, externí lektor nebo komerční finanční společnost v souvislosti s přednáškou či jinou vzdělávací aktivitou ve škole,“ uvedla mluvčí ČŠI Anna Brzybohatá.
To ale neznamená, že by inspekce v podobné situaci nemohla zasáhnout.
Pokud by externí lektor využil školní přednášku k získávání klientů nebo náboru spolupracovníků, ČŠI potvrzuje, že případ může být předmětem její inspekční činnosti. Inspekce by však neposuzovala podnikání samotného poradce ani to, zda dodržel pravidla finančního trhu. Zkoumala by postup školy.
„Zajímalo by nás tedy zejména, za jakým účelem a za jakých podmínek škola externistu zapojila, jaký byl skutečný obsah a průběh přednášky,“ uvedla Brzybohatá. „Škola musí zajistit, aby se přednáška držela deklarovaného vzdělávacího účelu,“ pokračuje s tím, že konečná odpovědnost má i konkrétní adresu. „Za soulad poskytovaného vzdělávání s právními předpisy a vzdělávacími programy i za jeho odbornou a pedagogickou úroveň odpovídá ředitel školy,“ doplňuje mluvčí.
Ani samotná zmínka o konkrétní finanční firmě či produktu podle inspekce ještě automaticky neznamená porušení zákazu reklamy ve školách. Vždy je nutné hodnotit celý kontext, účel a průběh akce. Podstatným vodítkem ale může být právě to, co se děje s kontakty studentů nebo zda přednášející mezi nimi hledá nové spolupracovníky.
Pokud by inspekce zjistila, že přednáška neodpovídala tomu, čemu měla ve škole sloužit, nebo že škola pochybila, může jí uložit nápravu. Samotné nakládání s osobními údaji ani dodržování pravidel finančního trhu ale inspekce neřeší.
Jeden hlídač chybí
Celý problém tak nemá jednoho „hlídače“. Centrální banka může zasáhnout tam, kde se jednání dostává do oblasti regulovaných finančních služeb. Upozorňuje však, že něco může být nevhodné či neetické a přitom zůstat mimo její dohled.
Ministerstvo školství externí přednášky centrálně neeviduje a jejich využití nechává na jednotlivých školách. Česká školní inspekce zase nehlídá podnikání finančních poradců, může ale zkoumat, zda škola splnila své povinnosti a zda údajně vzdělávací akce skutečně vzdělávací byla.
Právě ředitelé a učitelé jsou tak prvními, kdo musí hranici mezi užitečným propojením školy s finanční praxí a obchodní či náborovou akcí rozpoznat.
Nový školní rok na tom nic nemění. Finanční poradce může být pro studenty přínosným hostem a kvalitní přednáška může doplnit to, co se učí v lavicích. Pokud ale za tabulí vedle finanční gramotnosti začíná také sběr telefonních čísel, nabídka konkrétních služeb nebo hledání budoucích kolegů, právě tam by měly školy zbystřit.
