Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Ještě před pár lety byly ETF, tedy burzovně obchodované fondy, symbolem trochu nudného, ale rozumného investování. Investor si jejich prostřednictvím může jediným nákupem pořídit podíl třeba ve stovkách firem najednou, a jednoduše tak kopírovat vývoj celého trhu. Dnes ale tato část investičního světa připomíná čím dál víc laboratoř, ve které se zkouší, co všechno jsou investoři ochotni koupit.
Jen do poloviny července vzniklo v USA 1084 nových ETF, vyplývá z dat společnosti Morningstar. To už bylo téměř tolik jako za celý rekordní rok 2025, kdy jich přibylo 1161. Rok 2026 tak míří k novému rekordu.
Za záplavou nových fondů stojí rostoucí poptávka po ETF, jejich daňová efektivita i stále širší možnosti, jaké investiční strategie lze do této struktury zabalit. Silným motorem je ale také chuť investorů najít další pecku, na které se dá vydělat.
A vydavatelé fondů na to slyší. Někteří si nechávají registrovat desítky, nebo dokonce stovky ETF najednou, přestože velká část z nich nikdy nepřiláká dost peněz na to, aby se jejich provoz vyplatil. Jejich obchodní model má ale jednoduchou logiku: Většina pokusů může propadnout, stačí, když se hitem stane jen pár fondů.
„Je to jako přijít k ruletě a položit žeton na každé jednotlivé číslo,“ popsal Eric Balchunas, analytik agentury Bloomberg zaměřený právě na burzovně obchodované fondy.
A jackpot skutečně občas přijde. Příkladem je fond DRAM zaměřený na výrobce paměťových čipů. Spuštěn byl teprve letos v dubnu a za pouhých 50 dnů překonal hranici deseti miliard dolarů aktiv, rychleji než kterýkoli ETF před ním. Pomohla mu současná horečka kolem umělé inteligence, datových center a čipů.
Továrna na nové fondy
Stačí se ostatně podívat na názvy dalších fondů a je jasné, jak moc se ETF průmysl snaží trefovat do aktuální investiční módy. Vesmír? Na trhu najdete tickery NASA, UFO nebo WARP. Robotika? BOTZ, ROBO, ROBT či IBOT. Chytlavá zkratka samozřejmě sama o sobě nic nevypovídá o kvalitě investice. Pro marketing jsou ale chytlavé názvy cenné.
Rozmach trhu dobře ilustruje ještě jedno číslo. ETF už totiž v USA dokonce převálcovaly počet samotných akcií. Financial Times loni v srpnu s odkazem na data Morningstar napsaly, že na amerických burzách bylo 4370 ETF, zatímco jednotlivých akcií 4172. První americký ETF přitom vznikl teprve v roce 1993.
Šlo o dnes slavný fond SPY, jehož úkol byl vlastně až banálně jednoduchý – kopírovat index S&P 500. Za něco málo přes 30 let ale kolem ETF vyrostla obří továrna na nové fondy.
Ještě divočejší část trhu představují pákové a inverzní ETF. Téměř čtvrtinu ETF spuštěných letos v USA tvořily podle dat Morningstar právě pákové fondy navázané na jednotlivé akcie. Ještě v roce 2024 jejich podíl činil pouhá čtyři procenta.
Tyto fondy už nemusejí sázet jen na pohyb celého indexu, ale svůj denní výnos mohou navázat také na jedinou akcii. Po vstupu SpaceX na burzu například stačily pouhé tři dny a na trhu se objevil fond SPAL, který se snaží přinášet dvojnásobek denního pohybu jejích akcií.
A kdo chce sázet proti Muskovi, má k dispozici fond SNK, který naopak cílí na dvojnásobek denního poklesu SpaceX. Pokud by tedy akcie během dne spadla například o pět procent, fond se zjednodušeně snaží vydělat deset procent.
ETF už nejsou jen o investování
ETF se navíc stále častěji používají také jako daňový nástroj. Majetní Američané mohou za určitých podmínek převést už diverzifikované portfolio zhodnocených akcií do ETF, aniž by při samotném převodu museli okamžitě zaplatit daň z kapitálového zisku. Daň tím ale nezmizí, pouze se zpravidla odloží na později.
Jiné produkty se zase snaží nabídnout výnos podobný krátkodobým americkým státním dluhopisům, ale daňově výhodnějším způsobem. Právě podobné konstrukce už ovšem přitahují pozornost amerických úřadů.
Neměli bychom z toho vyvozovat, že se celý svět ETF změnil v kasino. Jeho největší část je pořád až překvapivě nudná a zároveň mimořádně úspěšná. Fond společnosti Vanguard sledující index S&P 500 letos překonal hranici jednoho bilionu dolarů spravovaného majetku. Sto největších ETF dohromady už spravuje zhruba deset bilionů dolarů.
Právě tenhle kontrast je na dnešním trhu nejzajímavější. Vedle jednoduchých a levných fondů, které pouze kopírují celý akciový trh, vznikají stovky úzce zaměřených produktů sázejících na nejnovější módní téma nebo několikanásobné denní pohyby akcií.
Pro jejich vydavatele dává smysl sázet v ruletě jeden žeton za druhým a čekat, který z nich se chytí. Investor by měl být podstatně vybíravější. Když nějaký ETF vypadá až příliš chytře, exoticky nebo štědře, vyplatí se nejdříve zjistit, co se skutečně skrývá pod kapotou.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
