Článek
Devizové rezervy České národní banky (ČNB) nejsou pouze zásobou zahraničních měn pro případ mimořádných ekonomických otřesů. Centrální banka je zároveň investuje do dluhopisů, akcií, zlata a dalších nástrojů. Jejich celková hodnota dosahovala na konci letošního června 147,76 miliardy eur, tedy přibližně 3,6 bilionu korun.
Největší část rezerv nadále tvoří dluhopisy, stále významnější místo v nich však získávají akcie. Jejich podíl se ke konci prvního pololetí zvýšil už na 29,4 procenta, a jejich hodnota tak přesáhla jeden bilion korun. ČNB se tím už nyní přiblížila třicetiprocentní hranici, na kterou se podle původního plánu měla dostat postupně až v roce 2029.
„O postupném navýšení váhy akcií na celkovém portfoliu jsme rozhodli již v roce 2024 s tím, že navyšování ze zhruba dvacetiprocentní váhy na třicetiprocentní podíl bude rozloženo do pěti let. Mezitím však akciové indexy rychle rostly, takže se navyšování váhy akcií samovolně urychlilo jednoduše tím, že rostly ceny již držených akcií,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Byznys člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček.
Amerika dostává větší váhu
ČNB přitom akcie také nakupovala, především ve Spojených státech. Jednotlivé firmy však nevybírá podle krátkodobého výhledu. Akciová portfolia skládá tak, aby kopírovala široké burzovní indexy, a investice tak rozkládá mezi velké množství společností a odvětví.
Největší část akciového portfolia zatím tvoří evropské akcie. Jejich podíl dosahuje 39,9 procenta a hodnota přibližně 421 miliard korun. Americké akcie mají podíl 36,2 procenta, což odpovídá zhruba 382 miliardám korun. ČNB ale zastoupení amerických titulů postupně zvyšuje, protože regionální rozložení portfolia mění tak, aby více odpovídalo velikosti jednotlivých ekonomik.
„Rozhodli jsme se držet akciová portfolia přibližně v takových vzájemných poměrech, aby to odpovídalo HDP jednotlivých zemí. V praxi to znamená, že jsme zvyšovali a zvyšujeme váhu amerických akcií, protože USA mají největší HDP,“ dodává Kubíček.
Akcie přitom nemají sloužit pouze ke zvýšení dlouhodobého výnosu, ale také ke stabilizaci portfolia. „Akciové portfolio jsme si navíc pořídili nejen jako výnosnější část rezerv, ale také proto, že ceny akcií se často vyvíjejí protisměrně k cenám dluhopisů, které držíme. Chceme tak snižovat výkyvy portfolia jako celku,“ řekl Kubíček.
Banka se zároveň nesnaží odhadovat, kdy je pro nákup nebo prodej akcií nejvýhodnější okamžik. „Jednoduše se snažíme držet naší investiční politiky, a nikoliv takzvaně časovat trh, tedy odhadovat nejlepší okamžiky k nákupu nebo prodeji,“ dodal.
Rizikem je síla technologických obrů
Ani široké burzovní indexy však podle Kubíčka nejsou bez rizik. Největší technologické společnosti v nich v posledních letech získaly mimořádně vysokou váhu, čímž se původně široké rozložení investic mezi velký počet firem částečně oslabuje.
„V posledních letech uvnitř indexů nabývají velké váhy technologičtí obři, protože jejich akcie rostly ještě rychleji než trh. Například v americkém S&P 500 má deset největších firem váhu již 40 procent indexu. Tím se ale ona diverzifikovanost trochu ztrácí a investor je hodně vystaven vývoji těchto firem,“ upozornil Kubíček.
Průměrný roční výnos celkových devizových rezerv v rezervních měnách dosáhl za posledních pět let 4,6 procenta, za poslední tři roky pak 8,3 procenta. Údaj je vyjádřen v měnách, ve kterých ČNB jednotlivé části rezerv drží, a nezohledňuje tedy následný přepočet jejich hodnoty do korun.
Přes rostoucí zastoupení akcií zůstávají největší částí rezerv dluhopisy. Jejich podíl činí 45,7 procenta, což odpovídá přibližně 1,64 bilionu korun. Samotné vládní dluhopisy tvoří 38,8 procenta rezerv a jejich hodnota dosahuje zhruba 1,39 bilionu korun. „I když akcie nebo zlato přitahují nejvíce pozornosti, stále platí, že nejdůležitější složkou rezerv jsou a budou státní dluhopisy,“ uvedl Kubíček.
Významnou část rezerv představují také nástroje peněžního trhu. Jejich podíl činí 18,2 procenta, což odpovídá přibližně 652 miliardám korun. Jde o krátkodobé a snadno dostupné finanční nástroje, mezi které obecně patří například bankovní vklady či pokladniční poukázky.
Slouží především k bezpečnému uložení peněz na kratší dobu a k řízení likvidity, tedy k zajištění toho, aby měla centrální banka potřebné prostředky rychle k dispozici.
Ve hře jsou firemní dluhopisy
Zlato se na devizových rezervách podílí 6,3 procenta a jeho hodnota odpovídá přibližně 226 miliardám korun. ČNB v jeho nákupech pokračuje a chce své zásoby postupně zvýšit na 100 tun.
„Podobně jako u akcií i zde nákupy rozkládáme v čase tak, abychom nebyli nadměrně zasaženi tím, co se děje s cenou zlata v nějakém konkrétním okamžiku. Aktuálně držíme asi 85 tun zlata a předpokládáme, že cílovaného objemu dosáhneme v příštím roce,“ uvedl člen bankovní rady.
„Vývoj cen zlata byl v posledním období mimořádný. Naším záměrem bylo pořídit si zlato především pro účely diverzifikace,“ řekl Kubíček. Po propuknutí íránského konfliktu však zlato přibližně pětinu hodnoty ztratilo. Souviset to dle Kubíčka mohlo s přehodnocením očekávaného vývoje úrokových sazeb směrem vzhůru, na což zlato obvykle reaguje poklesem.
ČNB současně zkoumá, zda devizové rezervy nerozšířit o další druhy investic. Podle člena bankovní rady ale nelze očekávat zásadní změnu dosavadní strategie. Jednou z možností jsou zahraniční firemní dluhopisy, které některé centrální banky nakupují, zatímco ČNB je dosud do rezerv nezařazovala.
„Co je na nich z investičního hlediska lákavé, je vyšší výnos. Musím ale říci, že i zde je současná tržní situace vcelku neobvyklá – nadvýnos firemních dluhopisů nad vládními je totiž aktuálně neobvykle nízký, takže uvidíme, zdali to bude stát za dodatečné riziko,“ uvedl Kubíček.
Nadvýnosem se rozumí dodatečný výnos, který investor požaduje jako náhradu za vyšší riziko firemního dluhopisu ve srovnání s dluhem státu. ČNB předpokládá, že analýzu možného rozšíření rezerv zveřejní během letošního roku.
