Článek
Už téměř polovina území Česka trpí třemi nejhoršími stupni půdního sucha, přičemž 13 procent území již zasáhlo extrémní sucho, vyplývá z aktuální mapy na webu projektu InterSucho. Podle odborníků je letošní duben nejsušším od 90. let. Srážky odborníci neočekávají ani v dohledné budoucnosti, minimálně v následujícím týdnu.
Sucho dopadá mimo jiné také na zásoby vody ve studnách. Jakmile totiž klesají průtoky řek, zásoby vody v přehradách a hladiny podzemních vod, odráží se to na množství vody ve studnách. Řada lidí, kteří doma nebo třeba na chatě studny využívají, tak nyní končí téměř bez vody. Nejčastějším řešením je buď vybudování nového zdroje vody, nebo prohloubení toho stávajícího.
Jak řešit prázdné studny
K prohloubení je potřeba nejprve zjistit, v jakých podmínkách se vrtaná či kopaná studna nachází a jaký druh horniny ji obklopuje. V některých případech není prohloubení dokonce vůbec možné, jak uvádí web Bola.cz. Například pokud má studna malý průměr nebo nestojí na pevném materiálu a mohla by se zhroutit. Zda je lepší prohloubit stávající studnu, nebo vybudovat úplně novou, musí zhodnotit hydrogeolog.
Jak pro prohloubení, tak pro vybudování nového zdroje je nutné získat posudek hydrogeologa a následně také stavební povolení, schválení vodoprávního úřadu a v případě prohloubení vrtané studny i souhlas sousedů, protože vrtáním můžete sousedy, kteří využívají třeba kopanou studnu na svém pozemku, připravit o vodu.
V případě, že má být výsledná hloubka studny větší než 30 metrů, je nutné získat schválení i od báňského úřadu. Před čerpáním vody je také nezbytná kolaudace a v případě, že se voda ze studny využívá jako pitná, je nutný i rozbor. Je také potřeba si najít firmu, která výstavbu studny zajistí.
Tento proces může trvat několik měsíců, a jak uvádějí někteří studnaři, klidně i půl roku. Ačkoliv na vyřízení administrativy mají úřady většinou oficiálně 30 dní, často nestíhají potřebné dokumenty schválit včas.
K prohloubení kopané studny, která je obvykle hluboká od pěti do maximálně 15 metrů, se dno rozšíří obvykle o dva až tři metry. Takový zákrok stojí přibližně deset až 15 tisíc korun za metr.
Cenové rozmezí u prohloubení vrtané studny, která je nejčastěji hluboká od 20 do 30 metrů, maximálně však 150 metrů, se pohybuje od 1200 do 1500 korun za metr. Prohloubení vrtu ovšem bývá technicky i administrativně náročnější než prohloubení kopané studny.
Kopané a vrtané studny
Kopané studny
- Kopané studny se budují v hloubce pěti až 15 metrů, a budují se proto v místech, kde je pramen spodní vody blízko povrchu. V případě potřeby se dá studna poměrně snadno prohloubit a její údržba je levnější než u vrtané studny.
- Množství vody ve studni je ovlivněno množstvím srážek, takže je tento typ studny náchylnější na nedostatek vody. Ten hrozí například i kvůli mrazům. Kromě toho kopané studny obvykle poskytují méně kvalitní vodu než ty vrtané.
Vrtané studny
- Vrtané studny dosahují větší hloubky, obvykle 20 až 30 metrů, nejvíce však 150 metrů. Voda z ní je obvykle kvalitnější, protože v nižších polohách je voda většinou méně znečištěná. Navíc je díky hloubce studna méně ovlivněna množstvím srážek a bývá relativně stabilní v průběhu celého roku.
- Nevýhodou vrtaných studen bývá dražší a náročnější údržba a technicky náročnější prohloubení v případě potřeby. Navíc je nutné zajistit přístup vrtné techniky na pozemek, což nebývá jednoduché.
Ani prohloubení ovšem nezaručí věčný zdroj vody a je možné, že po pár letech bude potřeba proces zopakovat. Proto lidé často volí možnost vybudování zcela nového zdroje. Nová studna se většinou buduje v případě, že se pramen odkloní nebo je slabý. Vybrat vhodné místo pro novou studnu pomůže hydrogeolog nebo proutkař. Nový zdroj vody může často vyjít finančně výhodněji než prohloubení té staré, výstavba bývá i méně technicky náročná a vydrží déle.
Lidé, kteří si studnu pořídili proto, aby ušetřili na vodném a stočném, si tak v případě nedostatku vody v době sucha mohou naopak značně připlatit. Novou vrtanou studnu o hloubce asi 20 metrů, která se podle některých studnařů dělá častěji než ta kopaná, pořídíte zhruba za 50 tisíc korun, s poplatky za povolení to vyjde asi na 70 tisíc. Podle některých studnařů se ovšem cena jak prohloubení, tak stavby nové studny může vyšplhat až ke 150 tisícům korun. Záleží například na lokalitě, počtu nutných povolení a jejich ceně a dalších parametrech.
Studnu není možné vybudovat svépomocí. Jedná se totiž o vodní dílo a podléhá řadě legislativních požadavků.
Kde je v Česku sucho
„Od konce února leží na našem území pouze deset procent vodních zásob ve sněhové pokrývce. No a na srážkově podprůměrný březen navázal i srážkově mimořádně podprůměrný duben, kdy až do konce měsíce nezaprší,“ okomentoval vedoucí oddělení rozvoje předpovědní služby a člen oddělení povrchových vod Českého hydrometeorologického ústavu Martin Pecha.
Na sucho nejvíce doplatí jižní Morava a střední a jižní Čechy, kde je nyní nejnižší nasycení půdy. „Nicméně v hlubších vrstvách půdy (pod 40 centimetrů) je vody stále relativně dostatek. Proto sice vidíme nižší než obvyklé průtoky a zásoby podzemních vod, ale vegetace je na velké části území v dobré kondici,“ popsal koordinátor týmu projektu InterSucho Miroslav Trnka.
V Česku je zásobováno vodou jinak než z vodovodů asi pět procent obyvatel, jak uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). To je více než půl milionu lidí. Kolik lidí ovšem skutečně využívá studnu, zjistit nelze, protože se taková data centrálně nesbírají.
Podle vedoucího Národního referenčního centra pro pitnou vodu a vedoucího Oddělení hygieny vody Františka Kožíška necelých pět procent obyvatel ČR není zásobováno z veřejných vodovodů, ale z jiných zdrojů, tedy domovních studní.
„Ale protože jednu domácnost (která má obvykle více členů) zásobuje jedna studna, rozhodně se nedá říci, že těch pět procent obyvatel má (každý) vlastní studnu. Na druhou stranu řada domácností na venkově je sice napojena na veřejný vodovod, ale zároveň má i vlastní studnu, kterou (z ekonomických důvodů) využívá. Tyto domácnosti se v těch pěti procentech neobjeví,“ uvedl Kožíšek. Navíc podle něj řada lidí má také studny u svých rekreačních objektů, ale není to jejich trvalé bydliště, takže se také v těch pěti procentech neukážou.
Suchý duben přichází po teplém podzimu, který byl sice bohatý na srážky, ale tím, jak dlouho trvala vegetační sezona, se nasycení půdy výrazně nezvýšilo. „Následovala o téměř 1,5 °C obvykle teplejší zima s nedostatkem srážek. Výsledkem je poměrně výrazný deficit půdní vláhy proti obvyklému roku zejména v pásu od Šumavy po Jeseníky a v těchto oblastech pozorujeme i relativně nízkou zásobu vody ve vrtech, což pochopitelně souvisí,“ uvedl Trnka. Ačkoliv podle něj zatím situace není dramatická, letošní sucho začíná brzy.
„Jednotlivci, kteří nejsou připojeni na veřejný (obecní vodovod) a spoléhají se na vlastní zdroj (studna, vrt), si v případě, že jim voda dojde a je to technicky možné, mohou nechat pitnou vodu zavézt. Jak moc je tato služba nákladná, záleží na mnoha okolnostech, například na vzdálenosti, kterou musí cisterna s pitnou vodou ujet,“ uvedla vedoucí marketingu a komunikace vodohospodářské společnosti Čevak Lenka Zimmelová. Čevak provozuje vodohospodářský majetek více než 300 měst a obcí na jihu Čech a také v části Plzeňského kraje a Kraje Vysočina. Voda z cisterny se ovšem nedoplňuje do studny, protože to nezvedne hladinu vody ve studni trvale.
