Článek
Ve veřejném prostoru se občas objevují tvrzení, že některé skupiny obyvatel nemají na léky na vážná onemocnění, protože jsou drahé. Přitom právě před vysokými výdaji za léky na předpis chrání Čechy už mnoho let systém takzvaných započitatelných doplatků do ochranného limitu. A ušetří tisíce.
Pro lepší pochopení je potřeba nejprve ukázat, z čeho se skládá cena léků. Základní cenu léku určuje výrobce. Pro volně prodejné léky bez receptu si může stanovit cenu jakou chce. Ovšem pro léky na předpis, které jsou hrazené i jen částečně ze zdravotního pojištění, má stanovenou maximální výši (limit), za kterou jej může na český trh dodávat.
K ceně výrobce, která má limit, se přičítá obchodní marže, kterou si dělí distributor a lékárna mezi sebou a kterou stanovuje ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Tato přirážka se pohybuje od 4 procent do 37 procent podle ceny léků. Platí čím dražší lék, tím nižší bývá přirážka. Nakonec se cena léku zvýší ještě o 12procentní DPH.
Stejně jako výrobce nemusí lék prodat za nejvyšší možnou cenu, tak i distributor a lékárna nemusí využít horní limit přirážky. Proto se může cena léku v jednotlivých lékárnách lišit.
Co je započítatelný doplatek
Pro pacienty je ale vůbec nejdůležitější to, jakou část z ceny léku tvoří takzvaný započitatelný doplatek. Právě ten jim totiž nejvíc šetří peněženku.
Započitatelný doplatek mají jen léky na předpis, které z části platí zdravotní pojišťovna. A na trhu většinou existují různé léky se stejnou účinnou látkou. Ty jsou také různě drahé. Do započitatelného doplatku se vždy počítá výše doplatku na nejlevnější lék na trhu se stejnou účinnou látku ve stejné lékové formě.
Příklad: Pacient potřebuje léky na tlak. První má doplatek pacienta 30 korun, druhý 40 korun a třetí 50 korun. Pacientovi se do započitatelného doplatku bude počítat 30 korun - bez ohledu na to, jaký lék mu lékař předepsal a kolik musel doplatit.
Proč je to důležité? Pokud totiž nasčítané započitatelné doplatky dosáhnou určitého ročního limitu - takzvaného ochranného limitu - pacient už za další nakoupené léky ani ty nejnižší doplatky nedoplácí.
Až tedy náš pacient dosáhne ochranného limitu, za první lék už by nezaplatil v lékárně žádný doplatek, za druhý by doplatil 10 korun a za třetí 20 korun.
Jak tedy ušetřit? Pacient, který nechce nic doplácet, se může domluvit s lékařem, aby mu předepsal právě nejlevnější lék na trhu s potřebnou účinnou látkou. Tak nebude platit víc než je zákonný limit.
Co se počítá do ochranného limitu
Jak již bylo řečeno, započitatelný doplatek mají ty léky na předpis, které z části platí zdravotní pojišťovna. Většinou jsou to takové, které jsou určené třeba k dlouhodobější léčbě chronických onemocnění, k pravidelnému užívání, ale i k léčbě akutních problémů.
Rozhodně ho nenajdeme u léků, které pojišťovna hradí plně, takže pro pacienty jsou zdarma. A nebude ani u volně prodejných léků a u léků na předpis, které nehradí zdravotní pojišťovna (to je například antikoncepce nebo léky na erekci). Takže když si teď půjdete do lékárny koupit třeba paralen, ibalgin nebo některé z vitamínů, do limitu se vám nic nepočítá.
Jaká je výše ochranného limitu
Výše zákonného ročního limitu se liší podle věku a zdravotního stavu, takže nejzranitelnější skupiny obyvatel mají ochranu nejvyšší. Ochranný roční limit stanovuje zákon o veřejném zdravotním pojištění a je:
- 500 korun u všech lidí nad 70 let a u invalidů III. stupně, u invalidů II. stupně jen pokud nepobírá invalidní důchod
- 1000 korun u dětí mladších 18 let a u lidí ve věku 65 až 70 let
- 5000 korun u všech ostatních
Jak systém funguje u konkrétního léku si ukážeme na dalším příkladu:
Hojně užívaný lék Detralex, který se předepisuje například při potížích s žilním oběhem, má v jedné lékárně cenu 1 067 korun. Zdravotní pojišťovna z této částky hradí 280 korun. Pacient za lék doplatí 787 korun. Z této částky je započitatelný doplatek, který se počítá do ochranného limitu, 599 korun. Pacient, který nemá vyčerpaný ochranný limit, platí celý doplatek, tedy 787 korun. Pacient, který má vyčerpaný limit, platí v lékárně už jen 188 korun. Zbylých 599 korun eviduje lékárna jako částku nad limit a fakturuje ji zdravotní pojišťovně.
Například osoby starší 70 let, které mají roční limit stanovený jen na 500 korun, platí už méně hned při prvním nákupu tohoto léku.
„Senior nad 70 let zaplatí za tento stejný lék v lékárně poprvé 500 korun, což je výše jeho ochranného limitu a pak 188 korun doplatek, tedy dohromady 688 korun. Protože ale lék má doplatek 787 korun, eviduje lékárna 99 korun nad limit pacienta a účtuje je zdravotní pojišťovně. Při další návštěvě již má tento pacient vyčerpaný limit a platí v lékárně pouze 188 korun. Zbylých 599 korun eviduje lékárna a fakturuje tuto částku opět zdravotní pojišťovně,“ vysvětluje Martin Kopecký, viceprezident České lékárnické komory
Úhrada pojišťovny, u příkladu jde o částku 280 korun, je ve všech lékárnách stejná. Stejně tak je všude stejně vysoký započitatelný doplatek - v našem příkladu 599 korun. Co se může lišit, je zbylá cena - ve zmíněném příkladu jde o částku 188 korun. V jiné lékárně může být tento doplatek vyšší o pár korun, ale i nižší (záleží na marži).
Právě tento rozdíl pak bývá častým marketingovým tahákem jednotlivých lékárenských řetězců, když říkají, že u nich jsou léky bez doplatků - ve skutečnosti myslí marži. Ale i ta je v mnoha případech státem limitovaná. Například u námi zmiňovaného Detralexu je nyní maximální možná cena 1122 korun.
Pacienti už nemusí čekat na přeplatky
Evidenci započitatelných doplatků kontrolují nově, od ledna 2025, lékárníci v systému eRecept. Do konce roku 2024 to bylo tak, že lidé platili za lék vždy celý doplatek a ten započitatelný si evidovaly pojišťovny u každého klienta. A přeplatky nad ochranný limit pak obvykle jednou za čtvrtletí klientům vracely. Buď na bankovní účet nebo poštou. Šlo o složitý systém, pro pojišťovny náročný a drahý v podobě zasílání poštovních poukázek.
Nový systém znamená pro pacienty podstatné zjednodušení. „Pacienti reagují většinou pozitivně. Nový systém vnímají jako výrazné zjednodušení, protože po dosažení ochranného limitu už v lékárně žádné započitatelné doplatky neplatí. Odpadají tak starosti se sledováním výše doplatků i čekáním na vrácení přeplatků od zdravotní pojišťovny. Zvlášť potěšeni jsou tehdy, když čekají, že budou doplácet a nedoplácejí nic,“ říká Martin Kopecký.
Dodává, že pro lékárny to ale znamená určitou administrativní zátěž navíc, protože doplatky, které po dosažení pacientova limitu hradí zdravotní pojišťovna, musí nyní lékárny evidovat, a poté fakturovat zdravotním pojišťovnám.
Jak se stanovuje výše započitatelného doplatku
O tom, zda lék bude mít započitatelný doplatek a jak vysoký, rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv. V jeho databázi je pak možné zjistit, kolik peněz z doplatku za lék míří do ochranného limitu každého pacienta. Pro lidi je ale pohodlnější zjistit výši započitatelného doplatku na účtence z lékárny, navíc lékárník může částky na požádání vysvětlit.
V systému eRecept si pak může každý zobrazit přehled předepsaných a vydaných léků, informaci o dosaženém či zbývajícím ochranném limitu a historii čerpání. Zatím ale není možné, aby pacient v aplikaci viděl přesně, jaký doplatek či část doplatku konkrétního léku se mu započítává do ochranného limitu.
Do eReceptu se dá přihlásit elektronicky identitou občana, nejjednodušeji asi bankovní identitu, případně eObčankou nebo mobilním klíčem eGovernmentu.
Co se změní od ledna?
Kopecký připomíná, že od 1. ledna 2026 vstoupí v platnost novela zákona, která mění započitatelnost do ochranného limitu pro některé „dětské“ lékové formy, například antibiotické sirupy, některé kapky a podobně, a to pro děti do 4 let věku.
Do limitu se dětem budou započítávat vyšší částky z doplatku než dosud, takže rychleji vyčerpají ochranný limit a rodiče pak budou mít lék levnější nebo zdarma.
