Léčba covidu krok za krokem. Testování není nutné, je ale třeba ho vyležet

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

I když má současná nejvíc se šířící varianta covidu, které se říká stratus, většinou mírný průběh, pořád to znamená, že léčba může trvat až deset dní a kašel může přetrvávat ještě déle.

Provázet ji mohou také provázet komplikace, zvláště třeba u seniorů nebo chronicky nemocných, pro které může být fatální. Pro ty má nadále smysl testování a v případě nákazy účinná antivirotika. U lidí, pro které covid nepředstavuje riziko, léčba spočívá v mírnění příznaků běžnými léky na nachlazení.

Pro lidi z různých důvodů oslabené je proto žádoucí, aby se nákaze vyhnuli, případně aby u nich měla co nejlehčí průběh.

K tomu vedou v zásadě dvě cesty. V první řadě by se měli nechat očkovat. Pokud onemocní, měli by dostávat cílenou antivirotickou léčbu, kterou jim může předepsat i jejich praktik. Týká se to všech lidí nad 65 let, lidí chronicky nemocných – tedy kardiaků, diabetiků a podobně - a jedinců s oslabenou imunitou. Do poslední skupiny patří i lidé, kteří se léčí s nějakým onkologickým onemocněním.

„Tito lidé by se rozhodně měli nechat očkovat. Zvážit očkování by měli i ostatní, zvláště pokud se pohybují mezi množstvím lidí. Jde třeba o učitele, protože děti mají sice lehký průběh, ale nemoc hodně šíří. Dále o pracovníky velkých obchodů nebo třeba řidiče ve veřejné dopravě,“ řekl lékař Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice a zároveň předseda Společnosti infekčního lékařství. Připomněl, že covidová vakcína na rozdíl od chřipkové nemusí zabránit nákaze, ale může zásadně přispět k tomu, že infekce bude mít lehký průběh.

Proti covidu je dobré nechat se očkovat už nyní, proti chřipce je lepší až konec října. „Koronavirus se šíří už teď, chřipková epidemie přichází většinou až po Novém roce a je dobré, aby ochrana vakcínou vydržela až do té doby,“ vysvětluje Petr Šonka, šéf Sdružení praktických lékařů.

Zároveň je ale podle něj možné nechat si dát obě vakcíny najednou, každou do jednoho ramene. Jejich efekt to nesnižuje a komplikace také nehrozí. „Když někdo přijde v polovině října, že chce obě vakcíny, není důvod mu je nedat,“ dodává Šonka. Pokud si pro covidovovou vakcínu přijde už nyní, může i tak dostat obě vakcíny najednou, nebo je to možné rozložit.

Zájemce však u svého praktika nemusí uspět, protože zatímco proti chřipce očkují až na naprosté výjimky všichni praktici, proti covidu jen část z nich – roli hraje fakt, že si musí vakcínu objednávat v balení po šesti a pokud ji nevyužije, zbytek se vyhodí. „Na rozdíl od vakcíny proti chřipce ale lékař za nespotřebované covidové vakcíny nic neplatí, takže mu nevznikne ekonomická ztráta. Nevidím důvod, proč by neměl zájemcům vyhovět, pokud ho o tuto vakcínu požádají,“ míní Šonka.

Pokud pacient přesto neuspěje, je možné obrátit se na očkovací centra, která často fungují při velkých nemocnicích. „Je fakt, že zájem o očkování proti covidu je malý, na mě se první pacient s touto prosbou obrátil minulý týden,“ řekl Šonka.

Lidé přitom za očkování proti covidu neplatí nic, a to ani když nepatří mezi ohrožené skupiny pacientů, ty mají zároveň zdarma očkování proti chřipce, které jinak stojí 500 až 600 korun. Výdaj se lidem může částečně nebo úplně vrátit, pokud využijí příspěvek pojišťovny na očkování, většinou o něj lze pořádat online, musí si však od lékaře vzít účtenku s datem aplikace.

Primář Pavel Dlouhý zdůraznil, aby se lidé proti covidu nechali očkovat nejnovějším dostupným typem vakcíny - Comirnaty LP.8.1, který zabírá proti aktuálně cirkulujícím variantám koronaviru. Může se totiž stát, že narazí na snahu používat starší typy vakcíny. „Proč byste jedli okoralý chléb, když máte čerstvý,“ komentoval to lékař, který proto radí, abyste se na typ vakcíny doptali.

Nová vakcína je k mání nejen pro dospělé, ale od října i pro děti. Dětští praktici však proti covidu v naprosté většině případů neočkují, takže je lepší obrátit se na očkovací centra.

Všichni si pamatujeme masivní testování v době pandemie před několika lety, ale v tomto ohledu se situace změnila a plošně zjišťovat, kdo z kašlajících lidí má covid, a kdo ne, není podle odborníků potřeba.

„Testovat se na covid má smysl, jen pokud z toho člověk má nějaký benefit. Tedy pokud bude po pozitivním testu následovat léčba antivirotiky, jako je paxlovid nebo lagevrio, což se týká rizikových pacientů. Ostatní lidé to vědět nepotřebují. Covid se léčí stejně jako jiné virózy,“ vysvětluje infektolog Pavel Dlouhý. Jinými slovy, testování je třeba u seniorů a chronicky nemocných pacientů, kterým hrozí po nákaze covidem komplikace.

Testovat se ale nemá smysl pomocí testů z lékárny, ale v ordinaci. „Lidé, pro které těžký průběh covidu představuje ohrožení, by s příznaky měli jít ke svému praktickému lékaři, který test udělá, bez toho jim stejně nemůže předepsat antivirotika. Kupovat si ten z lékárny je zbytečné vyhazování peněz. Stává se navíc, že lidé špatně přečtou návod a neudělají si test dobře, často nevědí ani, jak vzorek z nosu odebrat,“ podotkl primář Dlouhý. Informace, že doma udělaný test potvrdil covid, k předepsání léků v ceně 17 až 20 tisíc korun nestačí.

„Pokud se u rizikových skupin objeví příznaky covidu, měly by se nechat otestovat co nejdříve. Zásadní je odhalit infekci včas – a rychle se začít léčit,“ zdůrazňuje infektolog Dlouhý. Aby měla taková léčba smysl, je potřeba ji nasadit nejpozději pět dní po prvních příznacích, ideálně ještě dříve.

„Rozhodně nečekejte na zhoršení projevů,“ upozorňuje lékař pacienty s chronickými potížemi a připomněl, že na covid v Česku stále umírá více lidí než na chřipku. Antivirotika se nasazují i rizikovým pacientům, pokud u nich vakcína nezabránila nákaze - nečeká se na případný těžký průběh.

Léčba antivirotiky není naopak určena pro pacienty, kteří nepatří do rizikové skupiny a jejich příznaky se projevují sice vysokými horečkami a kašlem, ale jsou bez vážných potíží s dýcháním. To, že se chtějí infekce rychle zbavit, aby se například mohli rychle vrátit do práce, není důvodem. Antivirotika navíc délku léčby výrazně nezkracují, jen mírní průběh nemoci. U oslabených jedinců mohou snížit riziko rozvoje long covidu.

Antivirotika mohou lékaři předepsat i lidem z nerizikových skupin, pokud má covid těžký průběh, stejně jako je mohou dostat pacienti, kteří kvůli koronavirové infekci skončí v nemocnici. „Ale rozhodně neděláme u každého člověka, který s těmito příznaky přijde, test na covid,“ potvrzuje praktik Petr Šonka. Pokud na test v ordinaci dojde, používají lékaři osvědčené antigenní testy, v nemocnicích se krom toho k ověření infekce mohou použít PCR testy.

Antigenní testy na covid hledají bílkoviny na povrchu viru a výsledek ukážou už za pár minut, PCR testy dokážou zachytit samotnou genetickou informaci viru a jsou díky tomu mnohem přesnější, ale trvají déle, standardně je výsledek do druhého dne, protože se vyhodnocují v laboratoři. V obou případech přitom většinou stačí obyčejný stěr z nosní sliznice. Rozdíl je tedy hlavně v rychlosti a spolehlivosti. Testy prodávané v lékárnách patří mezi antigenní.

Mezi typické příznaky nákazy virem COVID-19 patří horečka, bolesti svalů, kloubů nebo kašel. Nijak se tedy neliší od běžného podzimního nachlazení, případně chřipky. A stejně jako ony se léčí běžnými volně prodejnými léky na bolest, horečku a další příznaky nachlazení, základem je Paralen (Panadol a podobné se stejnou účinnou látkou) nebo Ibalgin (Nurofen a podobné se stejnou účinnou látkou), případně další léky kombinující tyto látky.

Při vysoké horečce je možné Paralen a Ibalgin střídat po třech hodinách. Pozor na to, aby člověk nebral více léků se stejnou účinnou látkou najednou, typicky to hrozí u Paralenu a Coldrexu, v obou je paracetamol.

Na kašel je třeba zvolit léky podle toho, zda je suchý, nebo spojený s odkašláváním, suchý je třeba tlumit (léky jako je Sinecod nebo Stoptussin), u vlhkého jsou vhodné léky podporující odkašlávání. Volně prodejný je Mucosolvan, Bromhexin, ACC nebo sáčková forma Erdomedu (v tabletách je jen na předpis).

Nekomplikovaný covid u lidí bez dlouhodobých zdravotních potíží se dá zvládnou samoléčbou, ale i tak je dobré počítat s tím, že člověka může vyřadit z provozu nejméně na týden. Udává se, že akutní příznaky obvykle trvají pět až deset dní. Občasný kašel může přetrvávat i po tom, co se člověku uleví, další týden až dva, aniž by to znamenalo, že jde o komplikovaný průběh. V této době už člověk není infekční. Také únava může trvat ještě týden dva po odeznění horečky a nejhorší fáze covidu.

Covid se podle lékařů chová jako běžná sezónní nemoc postihující dýchací ústrojí a jako k takovému se k němá má přistupovat.

„Někdy mají lidé vyšší horečku a trvá to více dnů, jsou také unavenější. Pokud člověk třeba řekne, že má takové horečky a že je jindy při virózách nemívá, tak to může být covid. Ale jinak ho na průběhu infekce nepoznáte,“ říká praktický lékař Petr Šonka.

Lékař se - stejně jako ostatní redakcí oslovení lékaři – nesetkal s tím, že by pacienti po současné variantě covidu měli například častěji vážné dýchací potíže, záněty dutin nebo nezvladatelné bolesti hlavy.

K projevům covidu nicméně někdy mohou patřit i zažívací potíže. Původcem příznaků však může být i jiný virus, například ten s označením RS, který někdy způsobuje silný a dlouhotrvající kašel. Rovněž se však léčí pouze projevy. Není tedy nutné rozlišovat mezi tím, co potíže způsobilo.

S příznaky, které by mohly znamenat, že nerizikový člověk má covid, není třeba chodit k lékaři. A to ani když člověk potřebuje neschopenku, tu lze vystavit na dálku po telefonické domluvě. Stejně jako může lékař předepsat například účinnější léky na kašel než ty volně prodejné, léky na horečku či bolest vám lékař předepisovat nebude.

Pokud by člověk měl příznaky, jako je kašel, horečka či bolesti hlavy, déle než pět dní, pak je na místě lékaře navštívit a nechat se vyšetřit. Není to ale důvod k návštěvě pohotovosti. Tam jeďte ve chvíli, kdy nemocný obtížně dýchá nebo je celkově schvácený kvůli neustupující horečce, kterou nejde srazit.

Pokud by člověk měl pocit, že se vůbec nemůže nadechnout, cítil neustupující bolest na hrudi, měl poruchy vědomí, modraly mu rty nebo se jeho stav prudce zhoršil, je na místě zavolání záchranky. Takové komplikace jsou však velmi vzácné.

Avšak i když má letošní covidová infekce vesměs lehký průběh, je pořád potřeba v případě nákazy a příznaků nemoci zpomalit, přestat chodit do práce a virózu takzvaně vyležet. Zkušenosti pacientů s long covidem totiž ukazují, že rozvoji dlouhodobých potíží s únavou, dýcháním či bolestmi mohl přispět fakt, že nevěnovali dostatečný čas rekonvalescenci. Long covid postihuje jen zlomek lidí, kteří prodělali covid, ale může se rozvinout bez ohledu na to, jak těžký byl samotný průběh infekce.

Krom fenoménu long covidu se vědci zabývají ještě takzvaným rebound covidem, kdy se příznaky infekce znovu objevují po tom, co na tři až sedm dní zmizely a pacient měl mezitím negativní test.

Původně se soudilo, že se rebound týká jen lidí, kteří byli ohroženi těžkým průběhem nemoci a užívali účinná antivirotika na lékařský předpis – příznaky se měly vracet po příliš brzkém vysazení léčby. Podle studie v časopise Jama se to mohlo týkat až pětiny lidí.

Podle analýzy amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se takzvaný rebound covid vyskytuje i u těch, kteří cílenou antivirotickou léčbu nedostávali. Dobrou zprávou je, příznaky při reboundu bývají mírné a velmi zřídka vedou k hospitalizaci či smrti.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz