Hlavní obsah

Selhávající ledviny nebolí. Signálem je nevysvětlitelná únava. Co je třeba vyšetřit?

Foto: Shutterstock.com

Nadměrné užívání léků na bolest ledvinám škodí. Největší riziko ale mají diabetici a srdcaři.

Lékaři odhadují, že problémy s ledvinami má v Česku až půl milionu lidí. Většina o tom neví. U části z nich mohou selhat natolik, že budou potřebovat dialýzu nebo transplantaci. Včasné vyšetření by přitom mohlo pomoci.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mnoho lidí si potíže s ledvinami spojuje s ledvinovou kolikou, bolestivou záležitostí, kterou způsobuje ledvinový kamínek blokující močové cesty. Jenže to, že ledviny nebolí, neznamená, že jsou v pořádku.

Lidí s chronickým onemocněním tohoto párového orgánu přibývá a skončit může jejich selháním. Potíže se rozvíjejí pomalu, ledviny nebolí, choroba nemá ani žádné jiné příznaky. Tkáň se však postupně poškozuje a klesá schopnost ledvin filtrovat z krve odpadní látky a udržovat tělesné tekutiny v rovnováze. Lékaři potíže někdy označují zkratkou CKD z anglického termínu chronic kidney disease.

Pacienti s chronickým onemocněním ledvin se velmi často k lékaři dostávají pozdě, například kvůli nevysvětlitelné únavě. Ta může být projevem toho, že ledviny už jsou natolik poškozené, že selhávají a jejich uzdravení není možné.

„My přitom dokážeme většinu těchto případů zachytit včas. Základem je test na bílkoviny v moči a rozbor krve. Ty lze případně doplnit ultrazvukovým vyšetřením, které může ukázat strukturální odchylky,“ vysvětluje profesor Ivan Rychlík, přednosta Interní kliniky pražské vinohradské nemocnice a předseda České nefrologické společnosti.

S ledvinami k praktikovi

Testy z moči, které mohou odhalit snižující se schopnost ledvin filtrovat krev, jsou podle lékaře rychlé a levné a může je provést praktik. Problém je v tom, že se dosud běžně nedělají, i když by měly, ani u rizikových skupin, co mají vyšší pravděpodobnost, že jejich ledviny nebudou v pořádku. Výsledkem je třeba to, že polovina z těch, kdo končí na dialýze, netuší, že s ledvinami něco má, protože se až do okamžiku selhání s nimi nijak neléčili.

Nefrologové mají jasno v tom, že lidé z rizikových skupin by měli jít na testy zaměřené na funkci ledvin jednou ročně. A lidé nad padesát by na ně měli chodit také, i když jinak žádné zdravotní potíže nemají – tady stačí jednou za dva roky.

To se zatím vždy neděje a mělo by se to změnit.

Screening ledvin se stane, nejspíše od ledna 2026, součástí preventivních prohlídek u praktika. I tak se ale může stát, že lékař ledviny nezkontroluje – podobně jako praktici často neřeší pigmentová znaménka, ačkoli je to součástí prevence.

Na druhou stranu, pacient může o kontrolu stavu ledvin svého lékaře v rámci prevence požádat už dnes. Lékař vám ho pravděpodobně udělá zdarma, stačí vzorek moči a odběr krve. Kdyby ne, nebo pokud praktika nemáte, dá se zajít do odběrových laboratoří a nechat si ledviny otestovat za zhruba dvě až tři stovky. S výsledky se pak můžete obrátit na praktika, případně nefrologa.

Největší rizika chronického onemocnění ledvin

  • nemoci srdce a cév či diabetici
  • neléčený krevní tlak
  • nezdravá životospráva
  • nadměrná konzumace bílkovin s nedostatečným pohybem
  • opakované záněty ledvin
  • nadměrné užívání léků na bolest, jako je ibuprofen nebo aspirin
  • výskyt nemoci v rodině
  • vyšší věk
  • některá systémová onemocnění jako lupus

Typické příznaky onemocnění ledvin

Hlavním úkolem ledvin je zbavovat tělo přebytečné vody a zároveň odpadních látek metabolismu. Krom toho se v nich tvoří hormon důležitý pro dozrávání červených krvinek a rovněž se podílejí na přeměně vitaminu D do aktivní formy a tím pomáhají vstřebávání vápníku v kostech.

Mezi příznaky vážnějších potíží s ledvinami patří zejména únava a slabost, tělo totiž vyčerpává hromadění odpadních látek v těle, které by se jinak vyloučily s močí. Napovědět mohou i potíže s močením, konkrétně změny v množství, barvě nebo frekvenci močení, které se nedají vysvětlit třeba tím, že je horko a člověk málo pije. Typickým příznakem jsou otoky, hlavně na nohou kolem kotníků.

Přidává se ztráta chuti k jídlu, nevolnost, zvracení, potíže se spánkem a svědění kůže - to vše rovněž souvisí se zadržováním tekutin a hromaděním odpadních látek v těle. Někdy může napovědět vysoký krevní tlak, kterým dříve člověk netrpěl, a anémie neboli nedostatek červených krvinek.

Jak ledviny ochránit

Za nejlepší prevenci lékaři považují 120 až 150 minut aktivního pohybu týdně ve vyšším tempu, nepřejídání se, omezení nezdravého jídla a soli. Ledviny si podle nefrologa Viklického lidé mohou zničit i nadměrným příjmem bílkovin ze speciálních potravin bohatých na proteiny nebo proteinových prášků, pokud se k tomu zároveň dostatečně nehýbou. Nedá se přitom podle něj jednoznačně říci, kolik bílkovin už je příliš.

Mezi další příčiny chronického onemocnění ledvin patří kromě diabetu jejich opakované záněty či nadměrné užívání léků na bolest, jako je ibuprofen nebo aspirin (naopak paralen více poškozuje játra). Roli hraje i dědičnost, pravděpodobnost potíží stoupá také s věkem. Častější jsou i u některých systémových onemocnění, jako je například lupus.

Jak se léčí chronické potíže ledvin

Moderní medicína má k dispozici hned několik účinných skupin léků, které dokáží zpomalit další zhoršování stavu ledvin a zahnat riziko dialýzy, nebo její nutnost alespoň o celé desítky let oddálit. „Když se léčba zahájí včas, můžeme výrazně prodloužit kvalitní život pacienta a ušetřit náklady na velmi drahou léčbu selhání ledvin,“ říká profesor Ondřej Viklický, přednosta Kliniky nefrologie, Transplantcentra a vedoucí lékař Transplantační laboratoře pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Ledviny navíc dlouho dokážou zajišťovat vše potřebné, i když se jejich funkčnost snižuje. „Teprve ve chvíli, kdy fungují méně než z jedné šestiny, je nutné nahradit jejich funkci dialýzou nebo transplantací. S dialýzou u nás ročně začne 1600 až 1800 pacientů,“ vyčíslil profesor Rychlík.

Lékaři přitom odhadují, že pokud se přístup k prevenci ledvin nezmění, číslo se bude zvyšovat. Chronické onemocnění ledvin, tedy postupné snižování jejich funkce, se ostatně stává čím dál častější příčinou úmrtí. Světová zdravotnická organizace (WHO) udává, že momentálně je na devátém místě, ale odhaduje se, že už za patnáct let bude na pátém. V Česku by tento trend měla zvrátit právě větší kontrola ze strany praktiků.

Ti by se následně mohli starat o pacienty s lehčími formami chronického selhání ledvin a ulehčit nefrologům, kterým by tak zbylo více prostoru na pacienty se závažnějšími stavy. „Zatím však praktičtí lékaři nemohou předepisovat řadu léčivých přípravků, které lidé s nemocnými ledvinami potřebují,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle něj proto usilují o změnu. Praktici zároveň už dnes řeší léčbu potíží, jako je hypertenze nebo diabetes, což je rovněž zásadní pro to, aby se stav ledvin dále nezhoršoval.

Autorka je šéfredaktorkou webu vitalia.cz

Související témata:
Selhání ledvin

Doporučované