Lékaři odkryli čachry v nemocnici, ta je žene k soudu. Fixlování exšéfa neřeší

Nemocnice Na Františku vymáhá peníze od svých někdejších primářů - ortopeda a válečného chirurga Lubomíra Zelenky a gynekologa Filipa Hrona. Zatímco po Zelenkovi požaduje nejstarší pražská nemocnice 400 tisíc korun za porušení mlčenlivosti a s žalobou se obrátila na soud, po Hronovi chce špitál pět tisíc korun.

V předžalobní výzvě zaslané Hronovi nemocnice argumentuje zjištěním auditorů, kteří přišli na nesoulady v zaznamenané a vyplacené docházce. Zatímco u gynekologa jde o nesrovnalost týkající se pouhých šestnácti hodin, u bývalého ředitele Davida Erharta auditoři identifikovali stovky hodin docházky, které neodpovídaly realitě. Hodiny v jeho případě byly ručně přepisovány a Erhart si tak měsíčně polepšil i o 85 tisíc.

V tomto případě ovšem nemocnice, kterou ovládají Erhartovi spojenci, dosud nevymáhá nic. Přestože auditoři doporučují věc řešit trestněprávně. Stejně tak špitál nijak nezakročil v případě hlavní účetní, která vypisovala hodiny lékařce, jež do práce nikdy nechodila a vydělávala i 130 tisíc korun měsíčně.

Jsou to právě Zelenka s Hronem, kteří pro Seznam Zprávy o pochybných praktikách v Nemocnici Na Františku promluvili. Redakce následně - začátkem letošního roku - vydala sérii textů, po jejichž zveřejnění exředitel Erhart rezignoval.

Zjištění Seznam Zpráv a svědectví lékařů posílil i nezávislý forenzní audit, který si nechala vypracovat městská část Praha 1, pod niž nemocnice spadá.

Zelenkovi nejdříve nemocnice na konci ledna poslala předžalobní výzvu a požadovala, aby jí vrátil 400 tisíc korun, protože podle najmutých právníků porušil mlčenlivost.

Zelenka totiž v minulosti vedl s nemocnicí spor kvůli svému odvolání z funkce primáře. Stalo se tak v mezičase chirurgova operačního programu, přičemž mu personalistka nabídla volné pozice - například místo pomocného kuchaře.

Pře byla loni na podzim uzavřena smírem a nemocnice lékaři vyplatila 400 tisíc. Zelenka za to podepsal dohodu o mlčenlivosti, která se týkala všeho, co v nemocnici zažil.

Když lékař požadovaných 400 tisíc korun nezaplatil, nemocnice na něj podala zhruba před měsícem k Okresnímu soudu Praha-západ žalobu. V argumentaci se advokát zastupující nemocnici odvolává na publikované texty.

V nich lékař například popsal, jak ho ředitel Erhart nutil pracovat ve své soukromé praxi i v době, kdy měl reálně ordinovat Na Františku. Dále vylíčil, že ho Erhart rovněž tlačil k tomu, aby do jeho soukromé ambulance v pražských Dejvicích odnášel nemocniční zdravotnický materiál. Zelenkova slova podpořili i auditoři, kteří identifikovali časové přeryvy u zdravotníků, jež pracovali jak v nemocnici, tak u Erharta.

O tom, že Erhart z nemocnice vynášel zdravotnický materiál, řekla Seznam Zprávám i další bývalá zaměstnankyně.

Přestože se nemocnice odvolává na texty Seznam Zpráv - a jimi argumentuje soudu -, v těch samých textech je verze o porušení mlčenlivosti popřena. Jak redakce totiž už na začátku roku ve článcích uvedla, se Zelenkou reportérky mluvily už v létě, tedy několik měsíců předtím, než dohodu o mlčenlivosti podepsal.

Na dotaz, zdali nemrhají veřejnými penězi, když vedou soudní spor s lékařem, který podle faktů dohodu o mlčenlivosti neporušil, nemocnice prostřednictvím mluvčí reagovala, že s majetkem hospodaří „řádně a účelně“.

„Nemocnice je současně povinna chránit svá práva a hospodařit se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře, což zahrnuje i uplatňování nároků, které vznikly,“ doplnila mluvčí Lucie Krausová s tím, že do pravomocného ukončení sporu se k věci nebude vyjadřovat.

Komentovat Krausová nechtěla ani předžalobní výzvu, kterou nemocnice zhruba před dvěma týdny zaslala, opět skrze externí právníky, někdejšímu gynekologovi Hronovi.

I on pro Seznam Zprávy v lednu promluvil o poměrech Na Františku. Upozornil na lékařku Hanu Kašpárkovou, známou bývalého šéfa Erharta, kterou nemocnice roky vyplácela, i když do práce vůbec nechodila. Vedení instituce o tom mělo informace, ovšem nijak nezakročilo.

Stejně tak auditoři nenašli důkazy, že by Kašpárková v rámci kontrolovaného období (2023–2025) do práce chodila nebo například plnila roli konzultantky - a nemocnici kontroloři doporučili obrátit se na policii či vymáhat škodu. A to vedle Kašpárkové i po účetní, která lékařce bez reálných podkladů hodiny zapisovala, a po Erhartovi, který to účetní nakázal.

Po lékaři Hronovi nyní nemocnice vymáhá pět tisíc korun - za vyplacených šestnácti hodin, které neodpovídají reálné docházce. Najatí právníci se přitom odvolávají právě na externí audit, který nesoulady v docházce identifikoval.

V Hronově případě ovšem auditoři zmíněnou nesrovnalost nezdůraznili - na rozdíl od čachrů v docházce bývalého ředitele Erharta, u něhož nesoulady mezi vykázanou a proplacenou dobou kontroloři označili za „významná zjištění“.

Například loni v březnu Erhart podle platebního výkazu odpracoval 236 hodin, zaplaceno ale dostal za více než 300 hodin. Následující měsíc mu pak nemocnice proplatila téměř o sto hodin více, než uváděl výkaz. Dále jeho platební výkaz za prosinec 2024 uváděl, že odsloužil 34 hodin pohotovosti v pracovní dny, o víkendech ani o svátcích pak podle původních údajů nesloužil.

Auditoři podotkli, že po „přepsání“ údajů měl Erhart odsloužit poslední měsíc roku 2024 na pohotovosti 200 hodin v pracovních dnech a 288 hodin o svátcích a víkendech. Rozdíl v platu mezi původní a přepsanou verzí docházky tak za daný měsíc činil zhruba 85 tisíc korun.

Předložená zjištění podle auditorů „mohou zakládat odpovědnost osob, jež podklady připravovaly, upravovaly nebo schvalovaly“.

Proč nemocnice vymáhá pět tisíc korun po Hronovi, ale po exřediteli Erhartovi, v jehož docházce auditoři odkryli statisícové nesoulady, nikoli, mluvčí Krausová nedokázala věrohodně vysvětlit.

„Indicie auditu k možným porušením povinností jednotlivých osob vyhodnocují advokátní kanceláře zajištěné městskou částí Praha 1. Z jejich strany budou posouzeny možnosti dalších právních kroků v oblasti náhrady škody vzniklé nemocnici, pracovněprávních opatření nebo případných podání podnětů orgánům veřejné moci,“ napsala mluvčí. Zároveň doplnila, že teprve po „právním posouzení“ nemocnice učiní kroky.

V případě gynekologa nicméně špitál na „právní posouzení“ nečekal - a soudem mu začal hrozit ihned.

Hronův advokát v popsaném počínání vidí pokus nemocnice o lékařovo zastrašení.

„Klient upozornil na nedostatky a rozpory ve vedení nemocnice, a to nejen formou bossingu a nezákonných praktik, ale i nelegálního vyplácení tzv. černých duší. Z tohoto důvodu v plném rozsahu odmítáme nárok nemocnice. Zvláště za situace, kdy je dáno více než důvodné podezření z vyplácení těchto černých duší v řádech až milionů korun, stejně jako z nezákonného nakládání s léky. To vše ke škodě nemocnice,“ shrnul Hronův advokát Jiří Solil.

Zároveň upozornil, že Hron je s nemocnicí ve sporu kvůli jeho někdejšímu odvolání z pozice primáře. I jeho se totiž nemocnice v minulosti, stejně jako Zelenky, ze dne na den bez udání důvodu zbavila.

Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) tvrdí, že Nemocnice Na Františku je samostatná příspěvková organizace „a v konkrétních právních sporech vystupuje vlastním jménem“.

Na dotaz, zdali považuje za vhodný krok, aby nemocnice „hnala“ k soudu lékaře, kteří proti jejímu vedení otevřeně vystoupili, politička reagovala:

„Jako starostka považuji za důležité, aby se se všemi osobami, které upozorňují na možné problémy ve veřejných institucích, zacházelo korektně a aby nebyl vytvářen dojem odvety vůči oznamovatelům. Zároveň ale nechci a ani nemohu bez znalosti kompletního spisového a právního kontextu hodnotit konkrétní soudní spor.“

Sama starostka přitom podle lékaře Zelenky o pochybnostech kolem nemocnice roky věděla, nic ale nečinila - stejně tak jako radní Prahy 1 pro zdravotnictví Michal Müller (ODS). Namísto toho, aby kritiku zaměstnanců na ředitele Erharta prověřoval, ve funkci ho dále podporoval, závažné stížnosti na něj kryl a účastnil se nedůvodných odvolání nepohodlných lékařů.

I přes popsaná pochybení má Müller Nemocnici Na Františku na starost dodnes. „Agenda nemocnice je v gesci radního pro zdravotnictví Müllera, který také koordinuje další kroky vůči nemocnici,“ potvrdila Radoměřská.

Müller na post ředitele nemocnice dosadil svého známého a souseda - manažera Jana Dubna. Protože, podle slov radního, je Praha 1 „malá čtvrť“, kde se zná každý s každým už od dětství. Duben byl nejdříve ředitelem pověřeným, nyní je již jmenovaný. Podle starostky do doby jmenování nového ředitele či ředitelky. Kdy hodlá vypsat na tuto pozici výběrové řízení, ovšem nesdělila.

Duben ještě před měsícem sliboval Seznam Zprávám rozhovor, před vydáním tohoto textu ale reportérkám odmítal zvednout telefon.