Ani pět káv denně nevadí. Infarkt po ní nedostanete. Neškodí ani s mlékem

Máte rádi kávu a vyčítáte si to? Nemusíte. Není na něm nic škodlivého a v mnoha ohledech dokonce zdraví prospívá, což dokazují i odborné studie. Opatrnější by měli být pouze lidé s některými chronickými potížemi.

Kafe nezvyšuje krevní tlak, rozhodně ne nebezpečně a dlouhodobě. Mohou ho pít dokonce i lidé, kteří už hypertenzi mají. Káva nezpůsobuje rakovinu, neškodí kojícím, těhotným ani nenarozeným dětem, nikomu nezlikviduje ledviny ani nevede k nadměrnému vylučování tekutin z těla. A je jedno, jestli si ji dávat samotnou nebo s mlékem. To, že mléko nezahleňuje už bylo vyvráceno stokrát. je ale samozřejmě možné, že pro zejména starší osoby může být hůře stravitelné. Ale také nemusí.

Je pravda, že může narušit spánek, ale to se dá celkem snadno dostat pod kontrolu tím, že si jí člověk nebude dávat moc pozdě odpoledne. Pokud už někdo nějaké zdravotní problémy má, bude možná muset víc přemýšlet nad tím, kolik kafe si dá. V naprosté většině případů není nutné se mu vyhýbat úplně.

Káva dokonce ani nevyvolává závislost, i když si to lidé běžně myslí. „Kofein působí jinak než třeba kokain nebo amfetaminy, protože v mozku nestimuluje systém odměny. Hlavní účinek spočívá v tom, že oddaluje únavu a uvolňuje dopamin. V psychiatrické klasifikaci lze diagnostikovat intoxikaci kofeinem, jeho škodlivé užívání a syndrom z vysazení, nikoliv klasickou závislost,“ vysvětluje psychiatr Pavel Mohr z Národního ústavu duševního zdraví.

Podle něj kofein působí na centrální nervovou soustavu pozitivně, snižuje únavu a ospalost, v běžných dávkách může zlepšit učení a paměť, reakční čas, bdělost, soustředění a motorickou koordinaci. Připomíná zároveň, že síla účinku se u lidí hodně liší, někdo je vnímavější, s někým kafe neudělá skoro nic. i když jich vypije víc jak zmiňovaných pět.

Kde se vlastně bere ten pocit, že kafe není tak zdravé a člověk by měl na povzbuzení pít něco jiného? Kromě už vědecky dávno překonanými teoriemi, že nebezpečně zvyšuje krevní tlak, je vysvětlením třeba marketing různých novinek z nápojových lístků kaváren, jako je zelený čaj, matcha nebo chai – v jejich propagaci se často používá pobídka, že se jimi skvěle dá nahradit kafe. Podobné postupy používají i výrobci dalších povzbuzujících prostředků od nápojů po doplňky stravy.

Nechybí vyčet zdraví prospěšných látek, které momentálně populární pití obsahují. Ve skutečnosti jich káva obsahuje také hodně a na rozdíl například od energetických od nápojů, které lidstvo masově objevilo teprve nedávno, existuje poměrně hodně studií, které dokládají, že kafe zdraví spíše prospívá.

„Káva má řadu benefitů. Pijeme-li kávu s mírou, může mít pozitivní účinky na srdce a cévy, snižuje riziko srdečního selhání, zabraňuje výskytu cukrovky, a především prodlužuje dožití. Maximální doporučená denní dávka kávy jsou tři až čtyři šálky denně,“ uvedl lékař Vojtěch Mucha, předseda Mladých praktiků. Někteří odborníci uvádějí až pět, protože třeba v malém espresu je méně kofeinu než ve filtrované kávě.

Vnímání kávy také může podvědomě škodit fakt, že někdo si ji spojuje s cigaretami, které nade vší pochybnost zdraví škodí. O kávě to však neplatí. Bavíme se tedy o kávě bez cukru, protože ten její prospěšnost přece jen snižuje.

Podle nejnovějších výzkumů Evropské společnosti pro kardiologii pití kávy dokonce snižuje riziko úmrtí na srdeční onemocnění. Největší efekt má konzumace ráno nebo dopoledne. Autoři studie spočítali, že lidé, kteří si dopřávají alespoň dva šálky kávy denně, mají o 31 procent nižší pravděpodobnost, že zemřou na srdeční onemocnění ve srovnání s těmi, kdo kávu nepijí.

Káva srdce a cévy zřejmě chrání několika způsoby. Mimo jiné obsahuje polyfenoly, které působí jako antioxidanty. Díky tomu se méně rozvíjí zánět v cévách, který jinak zásadně přispívá k ateroskleróze neboli kornatění tepen.

Některé studie ukazují, že pravidelná konzumace kávy snižuje hladiny zánětlivých markerů, jako je třeba CRP, které jinak poškozují cévní stěny a srdeční tkáň. Káva zřejmě také může podporovat schopnost cév rozšiřovat se, což napomáhá lepšímu průtoku krve a snižuje riziko trombózy. Krom toho kafe zřejmě mírně snižuje hrozbu, že člověk bude mít cukrovku 2. typu, protože zlepšuje citlivost na inzulín. Cukrovka jinak přispívá k rozvoji nemocí srdce a cév. Samozřejmě to ani náhodu neznamená, že káva vynuluje účinky nezdravé stravy a nedostatku pohybu.

Tradovaný vliv kafe na krevní tlak je minimální a krátkodobý. Ve vyšších dávkách může kofein zrychlovat tep, někdy i vyvolat bušení srdce, která nicméně podle kardiologa Krejčího není nebezpečné a často podle něj jde spíše o pocit, o psychickou záležitost.

„Výjimečně se u citlivých jedinců může objevit i arytmie, tedy nepravidelný srdeční rytmus, to člověk pozná a kafe by pak pít neměl, i když ani to nepředstavuje akutní nebezpečí, zvláště pokud užívá léky na srdce,“ řekl lékař. Srdci to ale nesvědčí a je lepší se takovým stavům vyhýbat. To je problematické hlavně u lidí, kteří již mají hypertenzi, trpí na arytmie nebo mají srdeční selhání.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje maximálně 400 mg kofeinu denně (tedy zhruba čtyři běžné šálky kávy) jako bezpečné množství pro většinu dospělých. „Lidé s kardiovaskulárním onemocněním by měli omezit příjem na 200 miligramů za den,“ říká profesor Jan Krejčí, kardiolog z brněnské fakultní nemocnice U svaté Anny. To znamená nejvýše dvě kávy během dne.

Podle Krejčího riziko pro srdce představují spíše energetické nápoje, v nichž je kofeinu mnohem více, zvláště v kombinaci s alkoholem. Kofein je také obsažen i v černém či zeleném čaji, je ho tam méně, a proto je možné těchto nápojům během dne vypít více. Během dne je bezpečně možné vypít šest až osm šálků černého nebo osm až deset zeleného čaje. Záleží ale také na tom, jak moc je nápoj silný. Pokud je však někdo citlivý na kofein, může to na něj nakonec mít stejný vliv jako kafe. A i tady platí, že kardiaci by se měli držet polovičního množství.

Lidem s nízkým tlakem káva nevadí a může jim i pomoci, i když nemohou počítat s tím, že by jim ho zvedlo na delší dobu. Malé riziko tady představuje močopudný efekt kávy, který však není zdaleka tak velký, jak se dříve soudilo a většinou se týká jen těch, kdo tento nápoj nejsou zvyklí pít. Mohlo by se dále stát, že by došlo k dehydrataci, která by u lidí s nízkým tlakem mohlo vést k pocitům na omdlení.

„Káva snižuje tvorbu antidiuretického hormonu, který pomáhá ledvinám šetřit s vodou. Po vypití kávy tedy tělo vodou teoreticky tolik nešetří a vyloučí více moči než normálně. Tak jednoznačné to ale není. Studií, které se zaměřovaly na vliv kávy na hydrataci organismu a na celkové vylučování moči, byla celá řada. A všechny ukazují, že káva nijak významně močopudně nepůsobí a že tělo pravidelného konzumenta kávy si na její příjem zvykne a její efekty vyrovná, naučí se s tím pracovat,“ říká Michaela Bebová, biochemička, odbornice na metabolismus a výživu.

Podle ní zkrátka přiměřený příjem kávy v podobě plus minus čtyř hrnků za den nemá negativní vliv na hydrataci organismu. Jeho efekt se případně dá kompenzovat vypitím malého množství vody, dokládá například tato odborná studie.

I když se dříve říkal opak, káva má rovněž pozitivní vliv na lidské zažívání. Podle této souhrnné studie z časopisu Nutriens z roku 2022 podporuje trávení, protože stimuluje tvorbu žaludeční kyseliny, žaludečních hormonů, žluče a pankreatických šťáv, takže se potrava v žaludku snáze rozloží. Zároveň zvyšuje peristaltiku tlustého střeva, mnoho lidí jí tak vděčí za to, že po ránu nemají potíže se zácpou.

Je nicméně pravda, že je kyselá a některým lidem se sklonem k překyselením žaludku proto nemusí dělat dobře. „Hodně záleží i na typu, například turek působí na žaludek agresivněji než espresso anebo filtrovaná káva. Kávu je dobré pít s mlékem, protože neutralizuje kyselinu, která se po kávě v žaludku tvoří,“ vysvětluje profesor Milan Lukáš, gastroenterolog z pražské kliniky Iscare.

Připomněl rovněž, že u kávy se, na rozdíl od alkoholu, neprokázalo, že by způsobovala vznik rakoviny v trávicím ústrojí. Jediným rizikem v tomto ohledu zřejmě je pití příliš horkých nápojů jako takových, které zvyšuje pravděpodobnost rozvoje nádorů jícnu. Podle této studie https://www.nature.com/articles/s41416-025-02953-2 vadí teplota přes 65 stupňů.

Káva neškodí ani ledvinám. Studie opakovaně dospěly k závěru, že tři až čtyři šálky denně jim neškodí ani nezvyšují riziko jejich onemocnění.

Souhrnná odborná práce práce říká, že pít kávu mohou i lidé, kteří už s ledvinami nějaké potíže mají, i když by si měli hlídat množství. Nejde ani tak o kofein, jako o draslík, která kafe rovněž obsahuje. Oslabené ledviny ho nedokážou dost dobře vylučovat, neodejde tak s močí a jeho zvýšená hladina může způsobovat únavu, svalovou slabost a hlavně, je nebezpečná pro srdce. Nadbytek draslíku může způsobovat nepravidelnou srdeční akci a v krajním případě vést až k jeho zástavě.

Jeden šálek kafe to ale určitě nezpůsobí. V jednom je 120 až 140 mg draslíku, takové množství ledvinám, ani těm problematickým se sníženou funkcí, nevadí. Hladina draslíku v těle začne stoupat až po třech čtyřech kávách, proto je v případě, že člověk má potíže s chronickým onemocněním ledvin, dobré pít nejvýše dvě denně.

Lékaři už kávu nezakazují ani těhotným. Evropský orgán pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje, aby těhotné ženy pily podobně jako kardiaci nejvýše dvě kávy denně. Při třech a více to může mít například negativní vliv na růst plodu. K tomu závěru dospěla například letos publikovaná studie.

Toto množství je bezpečné i podle porodníka Pavla Caldy z pražské Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, během kojení to mohou být i tři až čtyři kávy. „Dávka do 400 mg kofeinu na den u kojících žen v běžné populaci nevyvolávají obavy ohledně bezpečnosti pro kojence,“ uvedl v doporučení zveřejněném v odborném gynekologickém periodiku.

Někdo po kávě neusne, někdo ji pije i večer s tím, že navzdory tomu usne. Tady je možná dobrá vědět, že ani tak nemusí být kafe na noc moc dobrý nápad, protože i když člověk spí, nemusí to být kvalitní odpočinek.

„Efekt na spánek je individuální, kofein je metabolizován poměrně rychle, u některých jedinců ale může v těle přetrvávat hodiny. Může prodlužovat dobu do usnutí, celkovou dobu spánku, jeho kvalitu a spánek jako takový,“ říká psychiatr Pavel Mohr. Člověk se po kávěnapříklad může několikrát za něco na krátko vzbudit. Doporučuje proto pít kávu naposledy šest hodin před ulehnutím.

Někteří lidé po vypití kávy cítí nervozitu, třesou se jim ruce, cítí úzkost. Bývají to ti, kdo nejsou zvyklí ji pít, přehnali to s množstvím, případně jsou citliví na kofein. ,„Tyto stavy jsou zpravidla přechodné a závislé na dávce. Kofein může jednak zhoršovat již existující úzkostné stavy, ale u predisponovaných jedinců je také může skutečně vyvolat, například panickou ataku,“ říká psychiatr. Podle něj by člověk, který to o sobě ví, měl pití kávy přece jen omezit. Nebo si dávat jen slabší. Moc časté to ale není.

Ačkoli většina lidí si kafe spojuje s nabuzením, může mít i trochu opačný efekt. Jedince s ADHD může podle studie z roku 2020 zklidnit a zmírnit některé příznaky, jako je neklid a problémy se soustředěním. Kofein jakožto stimulující látka totiž působí na centrální nervový systém a má vliv na uvolňování dopaminu a noradrenalinu, což může zlepšit pozornost. Hyperaktivní jedinci také udávali, že jim kafe pomáhá lépe zvládnout nudnou a opakující se rutinu. Nesmí to však být příliš vysoké dávky, tam už je podle studií efekt opačný.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz