Sebevědomá AfD testuje hranice. Bojkot krajní pravice se drolí

Pro německé strany představuje připomínku nejtemnější kapitoly dějin země. I proto s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) dlouhodobě nespolupracují a drží ji v politické izolaci.

Takzvaný brandmauer, doslova „protipožární zeď“ neboli „sanitární kordon“, ale letos dostává trhliny – a nejen v politice.

Už začátkem roku vyvolalo pozdvižení, když ve Spolkovém sněmu křesťanští demokraté z CDU/CSU hlasovali společně s AfD pro usnesení vyzývající ke zpřísnění migrační politiky. Po dění v Bundestagu následovaly hlavně ve velkých městech opakované demonstrace proti povolování izolace krajní pravice.

AfD však v únorových parlamentních volbách skončila druhá s 21 procenty a výsledky donutily křesťanské demokraty k velké koalici se sociálními demokraty.

Od té doby AfD ještě posílila a v prosinci se v průzkumech držela kolem 26 procent. To ji staví na dělené první místo s vládnoucí unií CDU/CSU.

I díky tomu straně roste sebevědomí, což se projevuje také na jejím chování v parlamentu. Podle reportáže magazínu Der Spiegel vystupuje AfD v Bundestagu stále agresivněji a cíleně narušuje parlamentní provoz.

Podle Spiegelu jde o kalkul, který má posunout hranice přijatelného chování a ukázat sílu. Poslanci i zaměstnanci parlamentu popsali zastrašování, verbální útoky často mířené na ženy a poslance s migračním původem a atmosféru strachu, která se z jednacího sálu přenáší i do zákulisí Bundestagu.

Sebejistotě AfD nahrává i zatím poslední trhlina v sanitárním kordonu. Partaj totiž dostala zelenou od pořadatelů Mnichovské bezpečnostní konference.

Na akci, která je nejdůležitějším globálním expertním setkáním k otázkám bezpečnostní politiky, AfD už dva roky nedostala pozvánku. To se teď změnilo.

Pozvánku tentokrát organizátoři poslali před Vánoci všem stranám zastoupeným ve Spolkovém sněmu. Konference se tradičně účastní poslanci Bundestagu, kteří ve stranách platí za odborníky na zahraniční politiku a bezpečnost.

„Zohledněni byli zejména politici z výborů relevantních pro zahraniční a bezpečnostní politiku,“ citoval Bavorský rozhlas mluvčího konference.

V polovině února 2026 se tak prezidenty, ministry a experty v mnichovském hotelu Bayerischer Hof zřejmě objeví i zástupci AfD. Na loňském a letošním ročníku konference přitom z rozhodnutí tehdejšího šéfa akce Christoph Heusgena AfD chyběla.

Heusgen to zdůvodňoval tím, že zástupci obou stran opustili jednací sál během projevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bundestagu. „To je opak dialogu a něco takového na konferenci zažít nechci,“ uvedl tehdy.

Současný předseda Mnichovské bezpečnostní konference mění kurz. Vychází tak vstříc americkému viceprezidentovi JD Vancemu. Ten letos v únoru v Mnichově ostře kritizoval Evropu a pustil se i do „firewallu“ proti AfD. Jde podle něj o ohrožení demokracie.

Vance se pak už mimo areál konference setkal s lídryní AfD Alicí Weidelovou. Bylo to krátce před německými parlamentními volbami. Krajně pravicovou AfD otevřeně podporuje i majitel sítě X Elon Musk, jenž letos pracoval v Trumpově administrativě.

Na AfD v Evropě sází i ideologie trumpismu. Nová americká Národní bezpečnostní strategie totiž tepe do Evropské unie a klade si za cíl její oslabení. Zároveň se hlásí k podpoře „evropských vlasteneckých stran“ což v překladu znamená k evropské krajní pravici jako je AfD, španělská strana Vox nebo francouzské lepenovské Národní sdružení.

Povolování sanitárního kordonu nedemonstruje jen Mnichovská bezpečnostní konference, ale v nedávné době i podnikatelské prostředí. Podle svazu rodinných firem by se s AfD mělo začít mluvit. Už proto, aby podnikatelé znali ekonomické plány strany.

Ne všichni ale souhlasí a ze svazu kvůli odporu proti AfD vystoupila například síť drogerií Rossman.

Velkým testem „protipožární zdi“ budou v Německu v roce 2026 volby v pěti spolkových zemích. V Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku je před volbami AfD s velkým náskokem na prvním místě.

Většina Němců navíc podle průzkumu institutu YouGov očekává, že AfD příští rok obsadí minimálně v jedné spolkové zemi funkci zemského premiéra.

Zároveň se v německé politice debatuje o možném zákazu AfD. O zákazu politické strany může rozhodnout výhradně Spolkový ústavní soud. Příslušný návrh může podat buď Spolkový sněm, Spolková rada, nebo spolková vláda.

Sociální demokraté jsou návrhu naklonění, křesťanští demokraté jsou však skeptičtí. Obávají se, že by z něj AfD nakonec jen profitovala.

Debata o zákazu AfD tak probíhá ve chvíli, kdy strana sílí, prorůstá institucemi a sanitární kordon kolem ní dál povoluje.