Kongo a jeho sousedy straší epidemie eboly. Co o ní zatím víme?

Demokratická republika Kongo se po necelém půlroce potýká s novou epidemií eboly.

Tentokrát vypukla v provincii Ituri, odlehlé oblasti se špatnou dopravní infrastrukturou, kterou navíc sužuje násilí.

Epidemii má na svědomí kmen viru Bundibugyo, na nějž v současnosti neexistují žádné schválené léky ani vakcíny. Dosavadní bilance hovoří o bezmála čtyřech stovkách podezření na nákazu a zhruba sto mrtvých. Dva případy se navíc objevily v sousedním Kongu.

Světová zdravotnická organizace současnou situaci označila za „ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“.

Seznam Zprávy v otázkách a odpovědích shrnují, co to v praxi znamená.

První případ byl zaznamenán v provincii Ituri na východě Demokratické republiky Kongo. K pondělnímu odpoledni tam úřady evidují více než 390 podezření na nákazu a nejméně 100 úmrtí.

Dva potvrzené případy, z toho jedno úmrtí, hlásí sousední Uganda. Oba nakažení přicestovali z Konga. Ve stavu zvýšené pohotovosti jsou kvůli poslednímu vývoji i Rwanda a Jižní Súdán.

Tím, že ji – na rozdíl od nejznámějšího kmene viru Zaire – způsobil kmen eboly zvaný Bundibugyo. Na něj v současnosti neexistují žádné schválené léky ani vakcíny.

Světová zdravotnická organizace (WHO) označila epidemii za „ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“. Jde o druhý nejvyšší stupeň ohrožení, který může vyhlásit.

Jedná se o mimořádné případy, kdy nemoc může představovat riziko pro veřejné zdraví v jiných státech v důsledku mezinárodního šíření. Zároveň jde o situace, kdy je potřeba koordinovaná spolupráce mezi státy, jak je definováno v mezinárodních zdravotnických regulacích (IHR). Dalším stupněm je pandemická pohotovost, pro kterou ale zatím šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo nesplňuje.

V praxi to znamená, že Světová zdravotnická organizace vydá seznam doporučení, jimiž by se zasažená země i okolní státy měly řídit.

Jedná se o infekční virové onemocnění, které se na člověka přenáší přímým kontaktem s krví, stolicí, močí nebo jinými tělními tekutinami nakažených zvířat. K přenosu z člověka na člověka dochází stejným způsobem.

Příznaky se většinou objeví v rozmezí dvou až 21 dnů a ze začátku se podobají chřipce. Prvotními symptomy jsou bolest hlavy a horečka, které doprovází únava. Později nastupuje zvracení, střevní potíže a selhání orgánů. U některých pacientů bylo zaznamenáno i vnitřní krvácení.

Klíčová je včasná péče, která zvyšuje šance na přežití. Pokračující konflikt mezi Kongem a Rwandou ale ztěžuje dostupnost zdravotnických zařízení pro místní obyvatele.

„V Ituri má mnoho lidí již nyní potíže s přístupem ke zdravotní péči a žijí v neustálé nejistotě, takže rychlá akce je klíčová, aby se zabránilo další eskalaci nákazy,“ nastínila situaci Trish Newportová, manažerka krizového programu Lékařů bez hranic.

Odhadovaná úmrtnost se pohybuje mezi 25 až 40 procenty. V minulosti kmen způsobil pouze dvě epidemie, a to v roce 2007 a 2012, během nichž podle britské stanice BBC zemřelo 30 procent nakažených.

Jak již bylo zmíněno, doposud se hovoří o zhruba stovce mrtvých, skutečné číslo ale může být podle WHO vyšší. „Počet případů a úmrtí, které pozorujeme v tak krátkém časovém horizontu, v kombinaci s rozšířením v několika zdravotních zónách a nyní i přes hranice, je extrémně znepokojivý,“ řekla Newportová z Lékařů bez hranic.

Pro Česko i Evropu zůstává riziko velmi nízké, jelikož ebola je onemocnění, kterému se podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly daří především v Africe.

„Jsou tam přirozené podmínky, ve kterých se virus eboly nějakým způsobem uplatňuje dlouhodobě. Přežívá tam v přírodě díky zvířecím hostitelům a potom se přenáší na tamní obyvatelstvo. K šíření přispívají i příznivé klimatické podmínky. Když se ebola dostane nějakým způsobem do Evropy, tak máme jasnou zkušenost, že se tady nešíří,“ řekl.

Hygienická služba ČR na síti X uvedla, že situaci monitoruje. „Cestovatelům do postižených oblastí doporučujeme důsledně dbát na hygienu rukou, nekonzumovat maso z volně žijících zvířat, nenavštěvovat jeskyně a místa s výskytem netopýrů a omezit návštěvy zdravotnických zařízení v postižených oblastech na nezbytné případy,“ píše se v prohlášení.

V souvislosti s cestováním do postižených oblastí zatím ministerstvo zahraničí nevydalo žádnou výstrahu.