Článek
Alternativa pro Německo (AfD) chce po zářijových vítězných volbách v Sasku-Anhaltsku ukončit tamní zemské smlouvy na veřejnoprávní vysílání. Dosluhující premiér Sven Schulze z Křesťanskodemokratické unie (CDU) varoval před dalekosáhlými následky pro mediální prostředí v tomto německém regionu, což by se projevilo omezeným zpravodajským pokrytím ze Saska-Anhaltska a propouštěním v regionální středoněmecké televizní a rozhlasové veřejnoprávní stanici MDR. Schulze podle MDR varoval, že problémy by to způsobilo i soukromým stanicím.
AfD, kterou německá tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou, a také levicově populistické Spojenectví sociální spravedlnosti a hospodářského rozumu (BSW) v mediálním výboru zemského sněmu Saska-Anhaltska prosadily prohlášení, které odmítá novou smlouvu o digitálních médiích. Zároveň obě strany nastolily možnost zrušení stávajících vysílacích smluv.
V Sasku-Anhaltsku nadále vládne Schulzeho kabinet, ale AfD se chystá za podpory BSW převzít moc. A budoucí vláda AfD by mohla záměr uskutečnit.
Stávající harmonogram předpokládá, že novou smlouvu o digitálních médiích do konce července 2027 ratifikuje všech 16 německých spolkových zemí, aby mohla od 1. srpna platit. Pokud by smlouvu Sasko-Anhaltsko odmítlo, zřejmě by to zablokovalo celý schvalovací proces, neboť smlouva vyžaduje souhlas všech německých regionů. Tato smlouva navíc zavádí evropská nařízení, mimo jiné o svobodě médií či politické reklamě.
Vedle této smlouvy ještě existuje státní smlouva o MDR, která je základem společného veřejnoprávního vysílání pro Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko. Tuto smlouvu chce AfD v Sasku-Anhaltsku vypovědět, a pro obyvatele tak zrušit televizní a rozhlasový poplatek. Náhradou chce AfD zavést takzvanou základní vysílací službu.
Premiér Schulze tvrdí, že plány AfD by zcela proměnily mediální krajinu v Sasku-Anhaltsku včetně soukromých stanic, které rovněž využívají servis veřejnoprávních médií. Schulze zpochybnil také argument AfD o finanční úlevě pro občany, neboť Sasko-Anhaltsko by podle něj muselo zavést vlastní veřejnoprávní vysílání, které by bylo v takovém případě financováno ze zemského rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků. Stávající poplatek na veřejnoprávní vysílání v Německu činí 18,36 eura (450 korun) měsíčně.
Změnu financování veřejnoprávních médií připravuje také Česko, kde plány vládních stran vedly k rozsáhlým demonstracím. Německý svaz novinářů (DJV) ve středu navíc vyzval kancléře Friedricha Merze, aby se k protestům proti změně financování České televize a Českého rozhlasu vyjádřil ve čtvrtek, kdy se v Berlíně při jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, setká s českým premiérem Andrejem Babišem. Organizace německých novinářů zároveň vyzvala českou vládu, aby zachovala redakční nezávislost veřejnoprávních médií a zajistila jejich dostatečné a spolehlivé financování.














