Článek
„Stojíme v bodu, kdy musíme zcela obnovit předpoklady úspěchu naší země. Víme, co je v sázce. Proto říkáme: žádné malé krůčky při nadcházejících reformách. Žádné spory o nepodstatné věci,“ napsali o víkendu ve společném komentáři pro server T-Online generální tajemníci německých vládních stran – křesťanských demokratů z CDU a sociálních demokratů z SPD.
Ne migrace, ale ekonomika
Reagují tím na skutečnost, že se stranám vládní koalice zatím nepodařilo zastavit vzestup popularity opoziční Alternativy pro Německo (AfD). Jeden ze stratégů CDU podle serveru Focus zhodnotil reakci na růst AfD jako „příliš povrchní“.
V poslední době přitom v Německu nedošlo k velkému útoku nožem a podle statistik i výrazně ubylo žádostí o azyl. Kancléř Friedrich Merz navíc stojí za „migrační otočkou“ a azylová politika Německa se výrazně zpřísňuje.
Navzdory tomu je AfD na svých historických maximech. V letošních únorových volbách získala bezmála 21 procent a od voleb dál roste. Preference strany nesráží ani to, že už byla ve čtyřech spolkových zemích prohlášena za „prokazatelně krajně pravicovou“ a v dalších je to na spadnutí.
Čím to? Důvody popularity AfD se pokusil osvětlit průzkum DeutschlandTrend veřejnoprávní stanice ARD ze začátku listopadu. Zúčastnilo se ho 1300 respondentů.
Ve zkratce z něj vyplynulo, že radikální AfD je silná proto, že voliči od ostatních partají očekávají efektivnější politiku. Ústředním motivem voličů AfD je také přesvědčení, že vláda zatím nenašla odpověď na obavy z ekonomického úpadku.
Pokud by se koalici podařil v „důležitých oblastech“ pokrok, podle bezmála 70 procent lidí by AfD oslabila. Myslí si to dokonce i téměř polovina jejích voličů. Neznamená to, že by ji nevolili, dokážou si ovšem představit i jinou volbu.
Blízko stropu
Na jaře 2025 se podpora AfD vyšplhala na 26 procent, kde se drží i teď. Zároveň to znamená, že strana téměř dosáhla svého volebního potenciálu: 28 procent. Ten se zjišťuje tak, že lidé kromě své primární volby uvádějí, jaké jiné strany si ještě dokážou představit volit.
U AfD sice volební potenciál v čase roste, ale rezerva, odkud může voliče dál brát, je velmi malá. Pro srovnání: CDU má teď podle průzkumu podporu 27 procent, ale potenciál 52 procent. U SPD je aktuální podpora 14 procent, ale potenciál 50 procent.
Průzkum se ptal i na „nálepkování“. Politici CDU/CSU, SPD, Zelených i Levice totiž mluví o svých stranách jako o demokratických, a tím pádem AfD – kvůli její povaze – nepřímo označují za nedemokratickou. Jenže 52 procent respondentů má za to, že to stranu spíš posiluje. Mezi voliči AfD je to 77 procent.
Zajímavá jsou i data o voličích AfD. Z průzkumu vyplynulo, že na 94 procent z nich se obává o ekonomickou pozici Německa ve světě. U voličů ostatních stran to bylo 62 procent.
Na 75 procent voličů AfD má obavy z finanční nejistoty ve stáří. Téměř 80 procent jejích podporovatelů se necítí na veřejnosti bezpečně. V obou případech je to výrazně více než u stoupenců ostatních stran.
O zahraničněpolitických obavách se průzkum nezmiňuje, dá se ale předpokládat, že výsledky by v případě AfD nebyly jednoznačné – rozdílné názory totiž panují i v samotné straně, a to dokonce na nejvyšších postech. Týkají se zejména putinovského Ruska.
Neshody u vztahu k Rusku
Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová chce prý pro stranu nový strategický zahraničněpolitický směr, který by se přiblížil ke Spojeným státům prezidenta Donalda Trumpa.
Druhý spolupředseda Tino Chrupalla naopak upřednostňuje Rusko. V týdnu ve vysílání veřejnoprávní televize ZDF prohlásil, že Rusko nepředstavuje pro Německo žádnou hrozbu.
„Mně Putin nic neudělal,“ řekl v reakci na kybernetické útoky a výhrůžky spojované s Moskvou. Zároveň dodal, že nebezpečí může Německu hrozit třeba ze strany Polska čili člena EU a NATO, protože polský soud do Německa nevydal muže podezřelého z útoku na plynovod Nord Stream.
Expert AfD na obranu Rüdiger Lucassen má označení Polska jako hrozby za absurdní. Zároveň zkritizoval Rusko za to, že „neprojevuje žádnou ochotu k míru“. Podobně se vyjádřil i expert AfD na obranu Hannes Gnauck. Mluvil o nepřátelské aktivitě Ruska v Evropě a provokacích v Baltském moři, které ohrožují i německé vojáky.
Podporu v rámci AfD našel Chrupalla u saského poslance Matthiase Moosdorfa. To odpovídá i geografickému rozdělení voličů AfD, jelikož tradiční blízkost vůči Rusku panuje mezi voliči především na východě Německa.
Vnitrostranické hledání nového strategického zahraničněpolitického směru by podle Focusu mohlo souviset i s aktuální celoněmeckou debatou o možném zákazu AfD. Mnozí totiž doufají v podporu z USA.
Německá média si také všímají, že v reakci na zprávy o vnitřních rozporech AfD vydali ve čtvrtek Chrupalla a Weidelová krátké a nezvyklé prohlášení odkazující na jednotu.
„Jako předsedové Alternativy pro Německo budeme i v budoucnu společně dělat politiku pro Německo a jeho občany. V tomto zájmu pečujeme o dobré vztahy s našimi evropskými a mezinárodními partnery,“ uvedli.
