Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes oznámil dlouho očekávané jméno nového náčelníka generálního štábu. Kabinet se shodl, že by Karla Řehku měl na funkci vystřídat jeho první zástupce Miroslav Hlaváč.
„Je to přirozený nástupce i z hlediska hierarchie v armádě,“ řekl k tomu Babiš. „Důležité je, jestli se s tím ztotožní pan prezident,“ dodal.
Ohledně šéfa armády má totiž poslední slovo právě hlava státu, prezident náčelníka generálního štábu jmenuje a odvolává na návrh kabinetu.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) předjednal seznam čtyř potenciálních kandidátů s Petrem Pavlem již dříve, prezident pak řekl, že s nikým z nich nemá problém. Podle dvou zdrojů redakce ale na tomto listu Hlaváč nebyl.
„Hlaváče si prosadil Babiš,“ řekl jeden z nich Seznam Zprávám. Reakci Hradu redakce zjišťuje. Babiš tvrdí, že s prezidentem o Hlaváčovi už hovořil.
Sám premiér po jednání vlády řekl, že ministr obrany jako jediný pro Hlaváče nehlasoval. „Zůna předložil nějaké kandidáty, my jsme o tom diskutovali a je pravda, že na to měl jiný názor. Ministr Zůna hlasoval proti, ostatní členové vlády hlasovali pro,“ řekl Babiš.
„Hlasoval jsem proti, jelikož jsem si dokázal na zmíněném místě představit vzhledem k dlouholeté znalosti armádního prostřední z mého pohledu vhodnějšího kandidáta,“ odůvodnil své kroky Zůna s tím, že respektuje rozhodnutí vlády a víc se k věci vyjadřovat nechce.
Miroslav Hlaváč je původem z dělostřelectva, kde vystřídal několik velitelských pozic. V letech 2010 až 2016 byl v čele 4. brigády rychlého nasazení. Následně sloužil na různých místech na generálním štábu.
Hlaváč má za sebou i několik zahraničních misí, opakovaně byl v bývalé Jugoslávii a v roce 2011 také v Afghánistánu.
K předání funkce šéfa armády by podle dřívějšího vyjádření Jaromíra Zůny mělo dojít na konci června. Řehkovi, který armádu vede od poloviny roku 2022, končí závazek na konci srpna. Hlaváče podporovala i bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Prezident o svém favoritovi mlčel
Seznam kandidátů na post náčelníka se postupně zúžil na několik málo jmen. Podle informací Seznam Zpráv na něm byl velitel teritoriálních sil Petr Svoboda, velitel vzdušných sil Petr Čepelka a šéf velitelství pro operace Václav Vlček nebo bývalý velitel čáslavské základny Jaroslav Míka.
Prezident Petr Pavel zvolil taktiku, že nechtěl prozrazovat, koho by na důležitý post preferoval. A to ani vládě, ani svým spolupracovníkům. „Prezident nechce říci žádné jméno, protože by to byl polibek smrti,“ uvedl zdroj z Hradu.
I když o novém náčelníkovi generálního štábu rozhodují politici, odstupující Řehka měl poradní hlas. Jak by si svého nástupce představoval, popsal v únoru na setkání armádních velitelů.
„Role nás, vojáků, je poskytovat našim politickým lídrům naprosto upřímné a nezkreslené vojenské doporučení a je na nich, jak s ním naloží. Slova upřímné a nezkreslené jsou klíčová. Snažil jsem se jim jako náčelník generálního štábu dostát a očekávám to od každého mého nástupce, ať už to bude kdokoliv,“ řekl Řehka.
Kromě standardních pohovorů s ministrem obrany kandidáti na šéfa armády absolvovali ještě další sezení. Seznámit se s nimi chtěl předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, jak řekl v pořadu Seznam Zpráv Ptám se já poradce prezidenta Petr Kolář. Resort obrany má Okamurovo hnutí ve své gesci.
AKTUALIZACE: Článek jsme rozšířili o další podrobnosti. Doplnili jsme stanovisko ministra Zůny.
