Článek
V několika německých městech se po volbách v Sasku-Anhaltsku konaly demonstrace proti Alternativě pro Německo (AfD). Strana, kterou sasko-anhaltská tajná služba vede od roku 2023 jako prokazatelně pravicově extremistickou, vyhrála podle prognóz hlasování s více než 44 procenty hlasů.
Zhruba 2500 lidí se sešlo na demonstraci ve Frankfurtu nad Mohanem, několik stovek lidí proti AfD protestovalo v Berlíně, další lidé v Mohuči. Požadovali mimo jiné zahájení procesu, který by mohl vést k zákazu AfD. Berlínská demonstrace se uskutečnila pod heslem „Na obranu demokracie! - Zákaz AfD nyní!“. Další demonstrace by se v hlavním městě měla u Braniborské brány konat v pondělí.
Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí. Rozhoduje o ní Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, zda strana vystupuje „agresivně bojovným“ způsobem proti ústavě. Nedávno zveřejněný odborný posudek konstatoval, že návrh na zákaz strany by měl u ústavního soudu naději na úspěch.
V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany, obě v 50. letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD). V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Předloni ale NPD, která mezitím změnila název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně vzhledem ke slabým volebním výsledkům už od roku 2021 žádné peníze od státu ani nepobírala.
