Mladá Němka volí krajní pravici: „Nejsme hloupí. Vadí nám LGBT a ekologie“

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštní zpravodajky v Německu/

„Pocházím z jihovýchodního Durynska, kde žije dnes hodně syrských uprchlíků, takže jsem problémy spojené s migrací vnímala hodně intenzivně. Navíc jsem chodila na internátní školu, kde byla více než polovina lidí s migračním původem. Němců tam bylo opravdu málo. To byl můj osobní důvod se začít politicky angažovat,“ vypráví mi v naleštěné kavárně v německém Erfurtu Carolin Lichtenherdová. Třiadvacetiletá Carolin působí jako výjimka – v posledních letech se dostala do čela mladého křídla strany Alternativa pro Německo (AfD), jejíž preference vzrostly zejména mezi muži v jejím věku.

Také mladá politička přiznává, že je jednou z mála žen, která se veřejně vyjadřuje jako podporovatelka krajně pravicové strany. Ona sama se prý k politice dostala už ve velmi mladém věku, a to i díky rodinnému zázemí, kde podobné postoje nejsou výjimkou.

Během našeho rozhovoru se hrdě staví za hlavní témata strany - volá po návratu migrantů do jejich rodných zemí a nelíbí se jí to, co nazývá woke ideologií. A říká, že to je pro mladé lidi stále aktuálnějším tématem.

„Mladí lidé nejsou hloupí. Vidí, že se peníze vynakládají na naprosté nesmysly, jako jsou genderová témata, LGBTQ a ekologii, zatímco opomíjí skutečné problémy lidí žijících na venkově – třeba infrastrukturu, MHD a lékařskou péči,“ popisuje mi.

Podobné postoje pak slyším i od dalších mladých lidí, kteří zavítali na akci AfD ve východním Německu.

Sál kulturního domu v Kosmě nedaleko durynského Altenburgu má už nejlepší léta za sebou. V letní večer je ale kolem něj nezvykle rušno. Příznivci AfD se scházejí, někteří se mezi sebou zdraví, jiní posedávají v napětí s pivem v ruce.

Na první pohled přišli na sešlost, kterou krajně pravicová strana označuje za dialogy bez cenzury, zejména starší lidé. Ale na promluvu politiků čekají i mladí, někteří z nich vedle svých rodičů, jiní ve skupinkách. Většinou jde ale podle očekávání o muže.

Větší vlnu zájmu vyvolává až příchod Björna Höckeho. Regionální lídr AfD už dávno přesáhl hranice své spolkové země a některá média ho označují za skutečného předáka strany.

A to i ve chvíli, kdy byl Höcke u soudu kvůli používání nacistické symboliky - opakovaně na mítincích hlásal heslo „Vše pro Německo“ (v němčině Alles für Deutschland). Přesto jeho kult osobnosti hraje zásadní roli ve vzestupu AfD ve východním Německu.

Po skončení akce se na něj stojí fronta a jeden z mladých mužů, se kterým se dávám do řeči, drží v ruce podepsanou kartu i zápisový list do AfD.

Finnovi je šestnáct a svým zevnějškem zapadá mezi další mladé muže - upravené vlasy a tmavé sportovní oblečení. S nadšením mluví o regionálním lídrovi a nakonec si od něj nechává nahrát vzkaz do telefonu. A právě Höckeho jméno zmiňuje, když se ho ptám na důvody, proč se rozhodl vstoupit do AfD.

„Je to pro mě osobnost. Ten, kdo nám může vrátit všechno dobré, o co nás předchozí vlády připravily,“ říká s úsměvem. Vadí mu podle jeho slov neuhlídaná migrace a má strach o budoucnost.

„Není normální, aby se lidé báli vyjít ven. Jsou tady případy, kdy migranti znásilňují ženy. Velká část problémů je tu kvůli migraci, kterou předchozí vlády nezvládly,“ říká mi. Jako bojovník proti přistěhovalcům se stylizuje právě Höcke, také na mítinku se objevily letáčky propagující repatriaci lidí zpět do zemí, ze kterých přišli.

Politici AfD toto téma často opakují, v německém kontextu jde o palčivou věc zejména kvůli teroristickým útokům, které zemí otřásly.

V Německu, zemi s 84 miliony obyvatel, policie za rok 2024 zaevidovala více než 2,1 milionu podezřelých z trestných činů. Policejní statistika uvádí, že necelých 1,4 milionů podezřelých byli lidé s německým občanstvím (meziročně se jejich podíl zvýšil o 0,3 procenta) a přes 690 tisíc cizinců, ale i těch, kteří v zemi nežijí dlouhodobě.

Analýza Institutu pro ekonomický výzkum, který sídlí v Mnichově, pak ukázala, že imigranti nebo uprchlíci nemají vyšší sklon k páchání trestné činnosti a neexistuje žádná korelace mezi podílem imigrantů v daném okrese a místní mírou kriminality. Navíc neexistují konkrétní data, která by dokázala časté tvrzení AfD, že „migranti mají větší podíl na znásilněních“.

Finn mi pak popisuje, že se k AfD dostal přes sociální sítě, odkud přijímá většinu informací. V tom mezi mladými, u kterých přízeň vůči krajní pravici roste, nijak nevyčnívá. Sociální sítě jsou totiž pro krajní pravici klíčovým nástrojem – AfD na nich má oproti tradičním stranám výrazně více sledujících i interakcí.

Na svém parlamentním účtu na TikToku má 613 tisíc sledujících, zatímco CDU, která získala v posledních volbách nejvíce křesel v německém parlamentu, zde nedosahuje ani na 90 tisíc sledujících.

„V Německu je dnes velká polarizace a zároveň vysoká míra úzkosti u mladých lidí – mnohem vyšší než u starších generací. A tato úzkost je ještě posílená sociálními sítěmi, které fungují jako akcelerátor negativních emocí,“ popsal pro Seznam Zprávy psycholog Rüdiger Maas, ředitel organizace Generation Researcher.

A hned to ilustroval na příkladu TikToku. „Ještě loni byl jeho algoritmus nastaven tak, že nový uživatel často hned ze začátku viděl 6–8 videí s obsahem od AfD. Němečtí mladí tráví na TikToku průměrně přes 100 minut denně – a velká část obsahu, který dostávají, není neutrální, ale extremistický,“ vysvětlil psycholog.

Jeho organizace provedla ve třech zemích, včetně Německa, rozsáhlý výzkum, který sleduje chování generace Z, tedy lidí narozených zhruba od poloviny 90. let do roku 2010. Na sociálních sítích navíc podle něj funguje tzv. negativity bias – tedy jev, kdy mají negativní informace větší emoční dopad než pozitivní zprávy.

Na tvorbě sociálních sítí pro AfD se podílí i sedmadvacetiletý Dante Riedel, který je výraznou postavou mezi mladými ve straně.

„Algoritmus funguje opravdu dobře. My mu rozumíme, stejně jako mladým lidem. Jsou unavení z toho, co tady dělala Angela Merkelová, jsou unavení ze všeho woke,“ vysvětluje mi s nadšením a připomíná jméno bývalé křesťanskodemokratické kancléřky, která vládla Německu 16 let.

I to byla jeho motivace, proč vstoupit do AfD. „Nelíbí se mi, jak dneska politika vypadá. Všichni slibují, že bude líp, zatímco naši zemi ničí,“ popisuje s tím, že se o dění začal zajímat už jako velmi mladý.

Krátká videa zobrazující negativní jevy ve společnosti propletená s dramatickou hudbou jsou tou nejpopulárnější ingrediencí v příspěvcích AfD. Jak popisuje Dante, nejlépe fungují prvky, které v lidech vyvolávají emoce.

„AfD roste, protože si lidé uvědomili, že Německo nejde tím správným směrem. Potřebujeme teď silné osobnosti, jako je Björn Höcke, ne jen prázdné politiky,“ říká. Podobně jako další mladí příznivci strany, se kterými se dávám do řeči, zmiňuje, že mu vadí násilí páchané migranty na ženách. Za jediné řešení považuje jejich vyhoštění.

Hesla o ochraně žen znějí na mítinku AfD hlasitě, přitom se ukazuje, že podporovatelek má strana výrazně méně než podporovatelů.

Cestou do kulturního domu potkávám protest mladých lidí, kteří drží nápisy odsuzující akce AfD. Zde je naopak poměr žen a mužů poměrně vyrovnaný. Na zdánlivě malicherném rozdílu se ukazuje rozestavení preferencí po celé zemi.

„Nechápu, že někdo mladý může volit AfD. To je tak těžké si zjistit nějaké informace z médií? Jsem z toho hrozně zklamaná a ztrácím víru v budoucnost,“ říká mi sedmnáctiletá Lilly.

Na rostoucí polarizaci mezi pohlavími v Německu ukazují i průzkumy.

„Ženy se více přiklánějí k levici, muži spíše k pravici. Důvodů je několik. Muži mají větší obavy ze ztráty statusu oproti předchozím generacím. Navíc, zatímco levice se víc zaměřuje na ženská témata (feminismus, rovnost), mladí muži se v ní necítí reprezentováni. Pravice (např. AfD) jim naopak nabízí jednoduché odpovědi a obnovu ‚ztracené mužské identity‘,“ vysvětluje rozdíl ve volbě na základě pohlaví psycholog Rüdiger Maas.

Specifická situace je pak podle něj právě ve východním Německu, kde žije více mužů než žen (část žen se stěhuje za vzděláním na Západ). Zároveň právě tam mířila část uprchlíků – a protože šlo často o muže, vzniká zde napětí mezi skupinami, což pak zvyšuje podporu AfD.

Všichni mladí lidé, se kterými mluvím, jsou velmi hrdí na to, že AfD volí. Stranu přitom  německá civilní kontrarozvědka označila za prokazatelně pravicově extremistickou. A Strany německé vládní koalice, kterou utvořila konzervativní unie CDU/CSU se sociálními demokraty (SPD), se nyní přou o tom, zda nejhlasitější opoziční stranu zakázat. Současně se ale krajně pravicová strana těší i podpoře současné administrativy v Bílém domě.

„Ve školách se učí, že AfD je extremistická, a učitelé často prezentují AfD jako zlo. Ale když se s námi mladí setkají osobně, změní názor. Říkají, že nejsme extrémní, jen říkáme věci, které je taky trápí,“ dělí se o svou zkušenost Carolin Lichtenherdová.

„Zároveň je ale těžké se politicky angažovat – znám případy, kdy lidem z AfD unikla adresa a někdo jim poškodil dům. Takže se někteří bojí zapojit, protože se bojí důsledků. Já si ale myslím, že levice je teď agresivnější, protože vidí, že naše podpora roste,“ dodává.

Nálepku extremistů odmítal během akce i samotný Höcke.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (civilní kontrarozvědka) ve své více než tisícistránkové zprávě nicméně uvedl, že strana je rasistická, protimuslimská a znevažuje „celé segmenty“ německé populace.