Hlavní obsah

Deset zápasů v Lize mistrů, desetkrát bez výhry. Narazila Slavia na svůj strop?

Foto: Profimedia.cz

Ani Slavia nedokázala vstřelit Arsenalu aspoň gól. Se dvěma body ze čtyř zápasů má zatím k postupu do další fáze Ligy mistrů dost daleko.

Asi se dá pochopit, proč fanoušci fotbalové Slavie vztekle skandovali, že „UEFA je mafie“. Rozhodčí totiž českého mistra znovu nešetřili. Ale hlavní důvody, proč se Liga mistrů zatím vyvíjí šejdrem, musí Slavia hledat sama v sobě.

Článek

Desátý zápas trenéra Jindřicha Trpišovského mezi fotbalovou šlechtou a podesáté bez vítězství.

Samozřejmě se nedalo předpokládat (snad ani doufat), že by Slavia otevřela poklad zrovna proti Arsenalu, nejlepšímu mužstvu současnosti, byť se tedy prvních pětadvacet minut odvážně snažila.

Zrovna šéf Trpišovský dodal nástupnímu tempu grády, neboť přišel na rozcvičku v modré teplákové soupravě a stoupl si rovnou tam, kde se hráči základní sestavy potili při poziční hře na krátkém prostoru. Tohle většinou nedělá, určitě chtěl motivovat.

Teprve pak se odpojil a ztratil se v kabině, kde se převlékl do černého. Jen bílá kšiltovka mu zůstala a v levé zadní kapse u kalhot přibyl žlutý papírek s poznámkami.

I tak byl Arsenal, anglická legenda s kanonem ve znaku, příliš velké sousto. Nutno dodat, že aktuálně je pro každého, neboť je rozjetý do velkých obrátek, nedělá chybné kroky a působí jako brutální drtička. S přehledem vládne anglické lize a během čtyř kol Ligy mistrů nedostal ani gól a všechno vyhrál.

A vítězství je právě to, co bytostně chybí slávistům.

Šance na postup je mizivá

Před šesti lety, poprvé pod koučem Trpišovským, zasvítily krásné remízy s Interem MilánBarcelonou. Komplimenty pršely za odvážnou hru, kterou doprovázely statečné návraty do defenzivy i divoké nájezdy do útoku. Proti favoritům, ke kterým se ve skupině pochopitelně řadil také Dortmund, přibyly už jen čtyři porážky.

Mezitím Liga mistrů změnila formát, zmizely tradiční základní skupiny, v nichž se hrálo doma a venku s každým. Teď se čeká, kterých osm soupeřů vám robot nalosuje a jestli vám náhodou vyjde, že budete hrát před nažhaveným Edenem na skvěle připraveném hřišti nebo za polárním kruhem na protivné umělé trávě, na které nechcete ani v nouzi trénovat.

Program Slavie v Lize mistrů

FázeDatum/ČasKdoVýsledek
1. kolo17. 9. / 18:45Slavia - Bodo/Glimt2:2
2. kolo30. 9. / 21:00Inter Milan - Slavia3:0
3. kolo22. 10. / 21:00Atalanta Bergamo - Slavia0:0
4. kolo4. 11. / 18:45Slavia - Arsenal0:3
5. kolo25. 11. / 21:00Slavia - Bilbao
6. kolo9. 12. / 21:00Tottenham Hotspur - Slavia
7. kolo21. 1. / 21:00Slavia - Barcelona
8. kolo28. 1. / 21:00Pafos - Slavia

Vzkaz z nového formátu zní: stále bez vítězství po čtyřech zápasech a v dlouhatánské tabulce všech šestatřiceti účastníků jen dva body.

Šance na postup do vyřazovací fáze? Skoro žádná, ačkoli se dočká hned čtyřiadvacet týmů.

Pokud byste pořád věřili v naději, musela by Slavia za tři týdny zdolat doma Bilbao.

Ano, podařit se to může, ale nenajdete příliš argumentů pro.

Zatím se totiž vždycky objeví situace nebo okamžik, ve kterých Slavia chybuje nebo minimálně nestačí. Ptáte se čím to je? To je snadné.

Hráčskou kvalitou.

Chybějící originalitou ve finální zóně, kde se zápasy odjakživa rozhodují.

Lehkou zpovykaností v kombinacích.

Obyčejnou technickou nedokonalostí.

Individuálními kiksy.

Když po utkání v Bergamu vychválíte brankáře Jakuba Markoviče za čarodějnické zákroky, kterými vychytal remízu 0:0, Arsenalu daruje úplně hloupý gól, jímž se skóre po sedmdesáti minutách posunulo zbytečně na propastných 0:3.

Liga mistrů je skvělá věc, ale…

Konkurence v Lize mistrů neodpouští.

Ať se jedná o Arsenal, nebo klidně Bodö/Glimt z Norska.

Proto se ta soutěž jmenuje Liga mistrů!

Na to všechno Slavia dojíždí, byť se sluší zdůraznit, že samotná účast v načančaných kulisách Champions League je pro český fotbal velmi dobrou reklamou. Počínaje vyprodaným stadionem, světelnou show nebo choreografií beroucí dech. Názory, které Slavii rovnou posílají do méně ceněné a méně honorované Evropské ligy, protože v Lize mistrů dělá kompars, znějí až kacířsky.

Liga mistrů je parádní fotbalová záležitost. A zdaleka nejen kvůli tomu, že jen za účast inkasujete bratru půl miliardy korun.

Ale chtělo by to naučit se vítězit, aby zážitek byl celistvý.

V úterním podvečeru se Slavia hněvala na ázerbájdžánského rozhodčího, že za pomoci videa (správně) zapískal penaltu po Provodově ruce. Že párkrát rozčilil hráče diskutabilním výrokem a těsně před přestávku si raději usmyslel, že útočník Chorý fauloval, než aby musel řešit, jestli kvůli Hincapiého ruce darovat penaltu i domácím.

Vrcholem naštvání bylo, když po přezkoumání videa (zřejmě znovu správně) zrušil už odpískanou penaltu čtvrt hodiny před koncem.

Že slávisté vystřelili třikrát na branku a vždycky slabě? Ano, to je nedobrá ofenzivní vizitka, ale zároveň vězte, že v říjnu dopadli všichni protivníci Arsenalu ještě hůř.

Londýnský gigant připomíná zeď, přes kterou nepřelezete.

Proto rychle zapomeňte na Arsenal, ten si žije úplně v jiné dimenzi. Stačí si uvědomit, že klíčový záložník Declan Rice a kapitán Bukayo Saka mají na fotbalovém trhu cenovky převyšující dvě miliardy korun. Z toho by celá Slavia mohla žít klidně tři roky.

Suverénně nejlevnější hráč ze základní sestavy, defenzivní záložník Christian Nörgaard, stojí přes 250 milionů. Čili totéž, na kolik specializovaný web transfermarkt šacuje nejdražšího slávistu Christose Zafeirise, který navíc v lednu zmizí do Soluně.

Co z toho všeho plyne?

Že Slavii stoprocentně dál zůstanou limity, jež prostě nepřekročí. Třeba si nedovolí oslovit fotbalisty světového kalibru, to by bylo sci-fi. Musí nakupovat jinak a žít z toho, jak dobře vychová a jak draze prodá. Trenér Trpišovský, jeho štáb i celý klub (včetně majitele Tykače) by však měli přemýšlet, jak Slavii posunout ještě o krůček výš.

Za výhrami mezi smetánkou. Byť třeba občasnými.

Co udělat?

Kdy?

A za kolik?

Protože pokud sešívaný klub obhájí český titul, o což se musí ve zbytku sezony vehementně snažit, bude v Lize mistrů příští podzim znovu.

Doporučované