Hlavní obsah

Co se dělo na nakažené lodi? Příběh odhaluje i aplikace pro ornitology

Foto: Reuters

Záběr z dronu zachycuje výletní loď MV Hondius, která veze na palubě cestující s podezřením na hantavirus. 6. května 2026.

Novináři pomocí záznamů z aplikací pro pozorovatele ptáků, sociálních sítí a výpovědí pasažérů zrekonstruovali cestu expediční lodi Hondius, na níž se objevila nákaza hantavirem.

Článek

Když expediční loď MV Hondius vyplouvala z argentinské Ushuaie, nabízela pasažérům týdny plavby mezi jedněmi z nejodlehlejších ostrovů jižního Atlantiku, pozorování velryb, tuleňů, tučňáků a vzácných ptáků. Plavba, která měla být dobrodružstvím pro milovníky divoké přírody, během několika týdnů nabrala zcela jiný směr.

Na palubě se rozšířil andský kmen hantaviru, vzácného patogenu přenášeného hlodavci, který se za určitých okolností může šířit i mezi lidmi. Tři lidé zemřeli, desítky pasažérů a členů posádky skončily v karanténě a úřady v Evropě, Severní Americe i Austrálii začaly dohledávat kontakty lidí, kteří s nemocnými cestovali.

Přirovnání ke covidu se nabízelo téměř automaticky - uzavřený prostor lodi, nejistota, mezinárodní pasažéři, karantény a obavy z neznámého rizika. Epidemiologicky ale jde o jiný typ hrozby. Hantavirus se nešíří tak snadno jako respirační viry a úřady proto odmítají představu, že by šlo o začátek nové pandemie.

Příběh lodi Hondius teď podrobně zrekonstruovali novináři The New York Times. Vycházeli mimo jiné z veřejných digitálních stop cestujících - záznamů pozorovatelů ptáků, příspěvků na sociálních sítích, videí i výpovědí pasažérů. Vznikla tak chronologie cesty, která začala jako luxusní expedice za přírodou a skončila evakuací v ochranných oblecích, repatriačními lety a šestitýdenními karanténami.

Dobrodružství nizozemských seniorů

Mezi cestujícími byli i nizozemští manželé Leo Schilperoord a Mirjam Schilperoord-Huismanová, kteří se později stali prvními oběťmi nákazy na lodi. Jejich dobrodružství začalo už měsíce předtím, než se připojili k plavbě - putovali po Jižní Americe v karavanu a hledali divoké ptáky.

Na začátku února v Argentině pozorovali desítky druhů, včetně tyranovce brýlového a hrnčiříka ryšavočelého. Navštívili i severozápadní provincii Salta, kde podle argentinských epidemiologů v minulosti docházelo k infekcím hantavirem. Tam pozorovali například kolibříka zlatobřichavého nebo hrnčiříka střapatého.

Leo Schilperoord všechna pozorování ptáků zaznamenával v aplikaci eBird, kterou používají ornitologové i amatérští pozorovatelé po celém světě.

Na loď Hondius nastoupili začátkem dubna v Argentině a mezi cestujícími nebyli zdaleka jedinými vášnivými pozorovateli ptáků. Spolu s nimi se nalodila i řada těch, kteří před vyplutím pozorovali ptáky v Ushuaie poblíž skládky.

Právě tato informace přiživila internetové spekulace, podle kterých by zdrojem nákazy mohla být právě skládka. Argentinská vláda zpočátku uvedla, že Leo Schilperoord toto místo skutečně navštívil, odmítla však sdělit, jak k této informaci dospěla. Několik průvodců však popřelo, že by se v jejich skupinách tento nizozemský pár objevil.

Tamní ministerstvo zdravotnictví nakonec teorii o skládce odmítlo jako dezinformační kampaň - Schilperoord, který svá pozorování pečlivě zaznamenával, se o skládce sám nezmiňoval.

O několik dní později se pasažéři připravovali na vylodění na ostrově Jižní Georgie. Influencer Jaker Rosmarin svým sledujícím řekl, že zde absolvovali instruktáž o biologické bezpečnosti. Veškeré jejich oblečení a vybavení mělo zůstat čisté, aby do křehkého prostředí ostrova nezanesli nic, co tam nepatří, včetně jiných organismů. Po návratu na loď proběhla pečlivá dezinfekce oděvů i obuvi. „Prošli jsme také kompletní biologickou kontrolou,“ sdělil Rosmarin svým sledujícím a později dodal, že „to zabije úplně všechno“.

Foto: Reuters

Snímek z protestu proti příjezdu výletní lodi MV Hondius v Santa Cruz de Tenerife ve Španělsku, 8. května 2026.

Kde přesně se první cestující nakazili, zatím stále zůstává nejasné. Poslední záznam Leo Schilperoorda na eBird pochází z 6. dubna ze zátoky Godthul na Jižní Georgii. Zemřel o pět dní později. Za celý život pozoroval zhruba 6 000 ptáků.

Posádka se podle rekonstrukce novinářů The New York Times zpočátku domnívala, že zemřel přirozenou smrtí, a loď pokračovala dál. Ostatní pasažéři dál jedli ve společných jídelnách, chodili na přednášky o přírodě a astronomii, účastnili se společenských večerů a vyjížděli na člunech k ostrovům, které jsou pro běžné turisty prakticky nedostupné.

Obavy z „nového covidu“

Několik dní po smrti manžela se zhoršil i stav Mirjam Schilperoord-Huismanové. Vystoupila na ostrově Svatá Helena, odkud měla pokračovat do Johannesburgu a poté domů do Nizozemska. Během cesty se její stav zhoršil natolik, že ji převezli do nemocnice v Jihoafrické republice, kde zemřela 26. dubna. Testy později potvrdily infekci hantavirem. Podle Světové zdravotnické organizace byl na lodi identifikován právě andský virus.

Na konci dubna onemocněli i další lidé, včetně členů posádky. Mezi nimi byl podle dostupných informací také lodní lékař, který se podílel na péči o nemocné. V sobotu 2. května zemřela další pasažérka, Němka, která měla s nizozemským párem trávit čas. O den později společnost Oceanwide Expeditions oznámila, že na palubě její lodě nastala závažná zdravotní situace, zavedla izolační opatření a požádala zdravotnické úřady o provedení testů. V ten okamžik začaly platit protokoly podle předpisů Světové zdravotnické organizace.

Foto: Reuters

Britští pasažéři výletní lodi MV Hondius v autobuse na cestě na letiště v přístavu Granadilla de Abona na Tenerife ve Španělsku, 10. května 2026.

Když loď 3. května dorazila do cíle své plavby na Kapverdy, cestujícím nebylo povoleno vystoupit. Na loď nastoupili odborníci, aby ošetřili nemocné pasažéry a poskytli ochranné vybavení. Další tři lidé byli evakuováni, včetně lodního lékaře a britského průvodce. Tělo německé ženy zůstalo na palubě. Pasažéři nevěděli, kdy a kde budou moci vystoupit.

„To byly nejhorší dny,“ svěřil se Javier Padilla, španělský státní tajemník pro zdraví, který dostával zprávy o situaci od španělských pasažérů.

Kapverdy argumentovaly, že jsou příliš malou zemí na to, aby případnou epidemii zvládly. Světová zdravotnická organizace se obrátila na Španělsko s dotazem, zda by loď mohla zamířit na Kanárské ostrovy. Premiér Pedro Sánchez s tím souhlasil, přičemž jako důvod uvedl pocit „solidarity“ v době globální zdravotní krize. I přes nesouhlas místních loď 6. května večer odplula na ostrovy a nálada na palubě se zlepšila. Pozorování ptáků pokračovalo.

Turecký pasažér Emin Yogurtcuoglu, který na sociálních sítích vystupoval jako „ptačí detektiv“, se pochlubil tím, že spatřil buřňáčka dlouhokřídlého s hluboce rozeklaným ocasem. O den později na lodi brzy ráno vstalo alespoň sedm pozorovatelů ptáků a zaznamenalo pozorování buřňáčků a dalších mořských ptáků na eBird. O dva dny později se Fernando Clavijo, předseda vlády Kanárských ostrovů, na poslední chvíli pokusil zabránit příjezdu lodi.

Podle španělských médií se mimo jiné snažil využít argument, že by se z lodi mohli na břeh dostat hlodavci. Španělské ministerstvo zdravotnictví takovou obavu odmítlo jako nepravděpodobnou.

Karanténa

Na Tenerife, největším z Kanárských ostrovů, nakonec pasažéry čekali lidé v ochranných oblecích, zdravotníci a organizované repatriační lety. Část lidí skončila v karanténě ve svých domovských zemích. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí uvedlo, že 18 osob bylo umístěno do karantény v USA a další lidé byli sledováni jako možné kontakty. Světová zdravotnická organizace upozornila, že inkubační doba může trvat až šest týdnů, a proto musí být někteří cestující sledováni delší dobu.

Hantaviry mohou způsobit závažné plicní onemocnění. Lidé se obvykle nakazí kontaktem s močí, trusem nebo slinami infikovaných hlodavců, případně vdechnutím kontaminovaného prachu. U andského kmenu je ale na rozdíl od většiny hantavirů popsán i mezilidský přenos, zejména při blízkém a delším kontaktu.

Uniknout nákaze v prostředí, jako jsou lodě, je složité. Lidé se zde potkávají ve společných jídelnách, kajutách či přednáškových sálech. Posádka, která se stará o nemocné, zároveň roznáší jídlo a zajišťuje chod lodi. Šíření neznámé nemoci navíc může být mimořádně náročné na psychiku.

Zároveň ale dostupné informace nenasvědčují tomu, že by virus získal nové vlastnosti. Francouzské úřady uvedly, že sekvenování viru u nakažené francouzské pasažérky odpovídá známým jihoamerickým kmenům a neukazuje na mutace, které by znamenaly vyšší nakažlivost nebo závažnost.

Zdravotnické úřady proto opakují dvě věci zároveň - případ je vážný pro lidi, kteří byli na lodi nebo s nemocnými v blízkém kontaktu, ale riziko pro širokou veřejnost je nízké. Kanadské úřady například po potvrzení případu u cestujícího z Yukonu uvedly, že dotyčný měl mírné příznaky, byl izolován ve Victorii v Britské Kolumbii a po návratu nepřišel do kontaktu s veřejností.

Loď Hondius momentálně míří do rotterdamského přístavu a její příjezd se očekává v pondělí ráno. Na palubě zůstává celkem 27 osob, z toho 25 členů posádky a dva zaměstnanci Nizozemského národního institutu pro veřejné zdraví a životní prostředí. Čtyři z nich jsou nizozemští občané, kteří budou karanténu absolvovat doma. Zbývajících 23 tvoří zahraniční členové posádky z Filipín, Ukrajiny, Ruska a Polska.

Doporučované