Článek
Donald Trump sám sebe považuje za nejpopulárnějšího prezidenta v historii USA. Nedávno dokonce prohlásil, že v sobě ztělesňuje George Washingtona a Abrahama Lincolna.
Odkázal tak na zakladatele nezávislých Spojených států a na člověka, který se zasadil o zrušení otroctví. A také na prezidenty, kteří se v žebříčku oblíbenosti sestavovaném americkými historiky pravidelně objevují na prvních místech a také se těší velké podpoře u široké americké veřejnosti.
Průzkumy v předvečer prvního výročí jeho opětovného zvolení do Bílého domu nicméně naznačují pravý opak: Donald Trump je jedním z nejméně populárních prezidentů USA.
Podle průměru několik sondáží sestaveném magazínem The Economist Trumpovo počínání v Bílém domě schvaluje jen 39 procent Američanů. List The New York Times v obdobné analýze přišel s číslem 43 procent, časopis Newsweek prezidentovi přisoudil jen o procentní bod víc.
Voliči mu dávají nízké známky především za ekonomiku a vysokou inflaci. Výhrady mají i k deportacím. Podle většiny voličů Trump zašel příliš daleko, když jeho imigrační agenti na ulici často používají brutální metody a zatýkají také občany USA, zjistil průzkum stanice CNN . Sondáž této televize ukázala, že Trumpova popularita klesla na 37 procent, což představuje zatím nejnižší hodnotu od jeho nástupu do Bílého domu letos v lednu.
Špatné hodnocení si Donald Trump přesně rok po svém zvolení vysloužil i u předních českých amerikanistů. Za ten nejvíce znepokojivý jev současné Ameriky považují její údajný skluz k autoritářskému režimu. Donald Trump pošlapává americké instituce a ničí vztahy se spojenci, upozorňují.
„Překvapilo mě, jak americký prezident zcela otevřeně během druhého mandátu hovoří o všech svých kvazi- nebo nelegálních krocích a machinacích. Ať už se bavíme o jeho vlastním krypto-podniku, otevřené korupci Bílého domu skrze zahraniční vlády (jemu darované letadlo od vlády v Kataru apod.), ohýbání ústavních pořádků, podmanění si médií či univerzit,“ řekl Seznam Zprávám amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.
Jan Beneš
Za zcela šokující je pak pro něj Trumpovo „bezbřehé“ porušování občanských a lidských práv amerických občanů a imigrantů. Konkrétně zmínil deportační politiku a masivní propuštění státních zaměstnanců.
„Agenti (ICE) zatýkají děti, ženy, kohokoli, kdo vypadá podezřele a ignorují to, že daný člověk může být občanem, má víza a podobně,“ upozorňuje expert na časté praktiky těchto agentů ve městech jako Los Angeles, Portland či Chicago.
Trumpova administrativa postup hájí s tím, že k chybám dochází minimálně. Případně mluví o nutnosti dávat najevo tvrdost s cílem odradit budoucí migranty od cesty do Spojených států.
Podle Jana Beneše je stejně nelegální i propouštění federálních zaměstnanců. „Zcela cíleně jsou propouštěni především afroameričtí úředníci, dochází tak k oslabování černošské střední třídy a zvýšení nezaměstnanosti. Jinými slovy současná vláda opětovně zemi rasově segreguje,“ je přesvědčen Beneš.
Podle Trumpa vláda jen narovnává dřívější nespravedlnosti, kdy se s odvoláním na tzv. pravidlo DEI na různé pozice dostávali lidé, kteří jsou podle současné administrativy nekompetentní.
Co je DEI?
DEIA, někdy také DEI, je soubor opatření, která podnikají veřejné i soukromé organizace a firmy, aby podpořily lidi různého původu. Má jít především o různé skupiny, které bývají podreprezentované.
Různý původ může v tomto smyslu znamenat odlišné charakteristiky týkající se pohlaví, etnicity, sexuality, ale i náboženského vyznání nebo zdravotního postižení.
Cílem takových opatření je bojovat proti systémové nespravedlnosti, jako může být historicky zakořeněný sexismus nebo rasismus, který mohl některým skupinám ztížit přístup například k některým pracovním pozicím.
„Kompetitivní autoritářský režim“
Podobně ostře kritický je další z předních českých amerikanistů Jakub Lepš, který v Praze vyučuje na University of New York. Ten by za dosavadních devět měsíců vlády Trumpovi udělil „nedostatečnou“.
„A to především s ohledem na to, jak (Trump) odklání Spojené státy od demokracie k polo demokratickému modelu, politology označovanému jako `kompetitivní autoritářský systém`,“ zamýšlí se Lepš pro Seznam Zprávy.
Do tohoto systému podle něj patří zastrašování veřejnoprávních i soukromých médií, útoky na nezávislou justici a pokusy obcházet nebo ignorovat její rozhodnutí, snahy omezit nezávislost centrální banky, nebo posilování role prezidenta na úkor Kongresu, kdy Trump vládne pomocí tzv. exekutivních příkazů fakticky nahrazuje klasické zákony.
„A tento výčet by mohl pokračovat,“ dodává Lepš.
Trump a jeho boj s médii a justicí:
Určitou shovívavost Jakub Lepš ve svém hodnocení amerického prezidenta nabízí v oblasti zahraniční politiky, kde je podle něj situace méně přehledná a činit tak jednoznačné soudy je předčasné. Lepš zastává názor, že je nutné s verdiktem vyčkat s ohledem na vývoj okolo válek v Gaze a na Ukrajině
Kvituje nicméně fakt, že Trump „probudil“ Evropany v oblasti bezpečnosti, o kterou se začínají více starat a zajímat. Celé dekády Starý kontinent spoléhal na vojenskou sílu USA proti jakémukoliv nepříteli. Trump letos přiměl státy NATO zavázat se k výdajům na obranu ve výši nejméně 5 procent HDP.
„Zároveň jsem velmi kritický k jeho (Trumpovu) přístupu ke spojencům v Evropě, Asii i jinde; stačí připomenout jeho naprosto nepřijatelné návrhy týkající se budoucnosti Grónska (Donald Trump řekl, že USA získají kontrolu nad Grónskem tak nebo jinak, pozn. redakce),“ podotýká Jakub Lepš.
Jakub Lepš
Podobně komplexně je nutné podle něj nahlížet i na Trumpovu obchodní politiku, kde se sice prezident „nezalekl“ Číny, k níž přistupuje s pevným odhodláním, na druhé straně i v této oblasti lze podle Lepše najít stinnou stránku.
„Jeho zacházení s dovozními cly vůči zbytku světa považuji za zcela špatné. Spojené státy si přitom již nejméně dvakrát - například v roce 1828 a v době Smoot–Hawleyho cel na počátku 30. let minulého století - ověřily, že ekonomický protekcionismus není cestou k prosperitě, ale k hlubokým ekonomickým problémům,“ míní Jakub Lepš.
Trump tvrdí, že cla uvalená jinými státy na americké zboží jsou často vyšší, než tarify vymáhané Washingtonem. Jeho cílem je napravit negativní obchodní bilanci, kterou Spojené státy s řadou zemí mají. Cla také často využívá jako formu nátlaku k prosazení své vůle mimo ekonomickou oblast.
Experti na americké reálie v tuzemsku i ve světě jsou v jedné věci za jedno - druhý mandát Donalda Trumpa je bohatý na události a převratné změny. „Jde o nejrušivější rok v prezidentské historii,“ napsal analytik CNN Stephen Collinson.
Připomněl některá Trumpova rozhodnutí, jež u opozice vyvolala obavy a hněv. Mezi nimi například údery proti člunům domnělých překupníků drog v Karibském moři a Tichém oceánu, vysílání gardistů a „mariňáků“ do amerických měst či kompletní demolici východního křídla Bílého domu.
