Článek
Málokdy se soudci Nejvyššího soudu mezi sebou pustí do osobních útoků. Verdikt, který omezil pravomoci soudů nižších instancí „držet prezidenta na uzdě“, ale takový ostrý střet přinesl a poukázal na fakt, že i tato americká instituce je dnes ideologicky rozdělena.
Tak jako ve většině případů za Trumpova prezidentství totiž šestice konzervativních soudců prezidenta podpořila, trojice liberálních nabídla takzvaný disent. A byl to nesouhlas, který se nesl až v apokalyptických termínech.
Především služebně nejmladší liberální soudkyně Ketanji Brownová Jacksonová, jmenovaná bývalým prezidentem Joem Bidenem, se nezdráhala ve svém názoru používat temná slova jako „destruktivní“ či „zvrácené“. Verdikt podle ní může vést k momentu, kdy „už naši milovanou ústavní republiku nebudeme mít“.
„Hrozí katastrofa. Chci tím říci, že náš legální systém založený na právech může správně fungovat pouze tehdy, pokud je výkonná moc a všechny ostatní vždy vázána zákonem. Podle mého názoru je navíc požadavek, aby se soudy samy bodly do zad, výsměchem soudcovské povinnosti chránit právní stát,“ napsala mimo jiné Jacksonová.
Liberální soudkyni Brownovou Jacksonovou jmenoval do Nejvyššího soudu demokratický prezident Joe Biden
Konzervativní soudkyně Amy Coney Barrettová se ale do své kolegyně tvrdě opřela a zmínila dokonce její jméno, což se většinou nedělá. Autoři většinových stanovisek se něčemu takovému vyhýbají, v drtivé většině polemizují s „disentem“.
Podle Barrettové liberální soudkyně Jacksonová prosazuje „vizi soudcovské role, při níž by se červenal i ten nejhorlivější obhájce soudcovské nadřazenosti“, a přeskakuje právní otázky, které považuje za „nudné“.
„Nebudeme se zabývat argumentací soudkyně Jacksonové, která je v rozporu s více než dvousetletým precedentem, nemluvě o samotné ústavě. Konstatujeme pouze toto: soudkyně Jacksonová odsuzuje imperiální exekutivu a zároveň se hlásí k imperiální justici,“ napsala za konzervativní většinu Barrettová.
Soudkyně Amy Coney Barrettová je dnes mezi konzervativci oslavována.
Rozepře mezi soudkyněmi tak přivedl časopis Politico k poznámce, že liberální a konzervativní soudci svými osobními invektivami a ironickými poznámkami „podkopaly svá tvrzení o zdvořilém a srdečném soudu“. Právě takovou pověst, píše magazín, se totiž snaží tento soud veřejnosti předkládat a přesvědčit ji, že tito nejmocnější soudci v zemi „nepatří do znesvářených ideologických táborů“.
Od „zla“ k hrdince
„Soudkyně Jacksonová by měla dbát svého vlastního napomenutí: ‚Všichni, počínaje prezidentem, jsou vázáni zákonem‘. To platí i pro soudce,“ dodala ještě Barrettová, kterou do Nejvyššího soudu jmenoval Donald Trump.
Prezident tuto soudkyni po verdiktu chválil, když její argumenty označil za brilantní. Členové prezidentova hnutí MAGA (Make America Great Again) přitom Barrettovou ještě před pár týdny ostře napadali a označovali za „zlo“. V několika případech se totiž tato matka sedmi dětí překvapivě přidala na stranu liberálního křídla. Například podpořila vládní organizaci zabývající se mezinárodním rozvojem (USAID). Soud díky jejímu hlasu vládě nařídil vyplatit 2 miliardy dolarů, které Trump organizaci zmrazil.
Republikáni a „škodící“ soudci
Část republikánských zákonodárců stejně jako Donald Trump požaduje, aby podle nich „škodící“ soudci byli ze svých funkcí odvoláni. Na mušku si berou především federálního soudce Jamese Boasberga, který se s Bílý domem dostal do sporu ohledně deportačních letů do Salvadoru.
Přidala se k nim i ministryně spravedlnosti Pam Bondiová, která se na stanici Fox News nedávno vyjádřila, že by tito „nečestní“ soudci měli být „odstraněni“.
Legislativní odvolání soudce z funkce je ale složité. I kdyby prošlo Sněmovnou reprezentantů, poslední slovo by měl Senát, kde je zapotřebí dvoutřetinová většina - tedy ze 100 přítomných senátorů by pro „impeachment“ muselo hlasovat 67 z nich. Republikáni v této komoře ale disponují jen 53 křesly.
Dnes je tak mezi konzervativci opěvována. Liberálně ladění Američané naopak vedle Jacksonové vyzdvihují liberální soudkyni Soniu Sotomayorovou. Do Nejvyššího soudu ji dosadil exprezident Barack Obama.
I ona nešetřila vyhroceným jazykem plným varování a hrozeb. Ve svém disidentu své obavy přitom namířila i směrem ke konzervativcům, kteří dnes verdikt oslavují. Podle ní v dnešních USA jsou totiž všechna práva v ohrožení.
„Zítra se jiná administrativa může pokusit zabavit střelné zbraně občanům, kteří dodržují zákony, nebo zabránit lidem určitého vyznání, aby se scházeli k bohoslužbám,“ napsala Sotomayorová.
Jak je známo, právo na držení střelných zbraní jako zakotveno v druhém dodatku ústavy a řada konzervativců opakovaně obviňuje demokratické prezidenty, že se svými výnosy pokoušejí toto právo Američanům odebrat.
Sotomayorová narážela na fakt, že Trump chce zrušit automatické udělování občanství dětem, které se narodí na území USA. Toto právo garantuje 14. dodatek americké ústavy.
Děti otroků
Donald Trump už se nechal slyšet, že tento dodatek chce z ústavy odstranit, protože získávání občanství tímto způsobem považuje za podvod. Prezident řekl, že právo na občanství díky narození v USA bylo určeno pro „děti otroků“.
Právní experti i tak očekávají velké soudní bitvy, v jiných oblastech ale Trump může přikročit k některým ze svých iniciativ, které mají podporu právě a jen v prezidentských výnosech. Prezident se tím ani netají a už prohlásil, že je „osvobozen“ od „aktivistických soudců“ a bude se tak moci opět například pustit do deportací.
Většina legálních expertů potvrzuje, že mu v cestě jednotliví soudci už opravdu nebudou stát v cestě.„Rozhodnutí Nejvyššího soudu podpořit snahu prezidenta Donalda Trumpa omezit příkazy nižších soudů zásadně posunulo rovnováhu pravomocí od soudů k prezidentovi," uvedl hlavní právní analytik CNN Elie Honig.
