Článek
/Od zvláštního zpravodaje z Bruselu/
Byla to divoká debata. Český premiér Andrej Babiš (ANO) se se svými protějšky dle svých slov přel o víceletém rozpočtu a emisních povolenkách až do půlnoci. V pátek ráno přichází před novináře, jejichž mikrofony na železných tyčích do sebe naráží jeden přes druhý.
„Společně s italskou premiérkou Meloni jsme předložili dva grafy, kde je vidět, jak systém ETS1 nepotvrdil výhled Evropské komise z roku 2020 (pozn. red. o cenách povolenek) a jak ničí evropský průmysl. To byla velice náročná diskuze. O závěrech jsme se dohadovali až do půlnoci. Řekl jsem, že ETS1 ničí evropský průmysl a ETS2 bude ničit životy evropských spoluobčanů,“ spustil k napřaženým mikrofonům český premiér.
Emisní povolenky ETS
Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS1) Evropská unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku.
Systém emisních povolenek, do nějž se premiér trefuje už od posledních parlamentních voleb, vytváří v EU silný nesoulad. Na jedné straně stojí například země V4, kde je silná průmyslová základna. Ty se snaží co nejvíce zdržet nástup ETS2 kvůli možnému růstu nákladů na ceny vytápění či pohonné hmoty. Nástup systému se již odsunul na rok 2028 a Visegrád ho chce odložit až na rok 2030.
Jenže narazil na odpor zemí, jako je Švédsko či Německo, které do nízkouhlíkových řešení již investovaly. Evropská rada proto našla kompromis v tom, že Evropská komise opět přezkoumá dopady ETS2 a zřejmě navrhne, jak zabránit skokovému zdražování elektřiny a paliv.
Euro nikdy!
Dalším tématem je obchodní deficit EU s Čínou. Ten se v tuto chvíli nachází na částce 360 miliard eur. To jinými slovy znamená, že Unii přibude jedna deficitní miliarda každý den v roce.
Další problém spojený s asijskou velmocí spočívá i v závislosti EU na čínských nerostných surovinách. Peking zde udržuje globální dominanci a Evropa se snaží najít cestu ven. Jedním z příkladů hledání únikové cesty je i uzavření nového paktu mezi EU a Kanadou jménem Aliance pro budoucnost.
Český premiér ale zmínil i další výhodu, kterou má Peking oproti značné části Unie, konkrétně vůči eurozóně.
„Nechci prosazovat strategii Číny, ale na včerejší debatě bylo zajímavé, že Peking dotuje a permanentně oslabuje svoji měnu o 20 procent. Tím získává další výhodu. Proto jsem vždycky jako politik říkal, že nikdy nedovolíme, abychom byli v eurozóně. Česká koruna nám dává právě takovou možnost, kdyby se něco dělo v Evropě nebo ve světě,“ řekl Babiš. Vlastně tak ale slíbil, že nedodrží to, k čemu se Česko zavázalo při vstupu do Unie v roce 2004.
Hodně i málo
Další vyhrocená debata se týkala víceletého rozpočtu Unie na roky 2028-2034. Podle návrhu irského předsednictví by měl dosáhnout zhruba 1,6 bilionu eur, tedy přes 39 bilionů korun. Pro představu, kdybyste chtěli tuto částku utratit rychlostí jednoho milionu korun za minutu, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, zabralo by vám to 78 let.
Diskuze se vede především ohledně politiky soudržnosti, kdy bohatší státy Unie přispívají peníze chudším na dotažení jejich rozdílů. Největší přispěvatelé jako Německo chtějí v příspěvcích škrtat, příjemci však chtějí stále brát.
„Je možné, že se rozpočet nedomluví do Vánoc. Pozice jsou extrémně rozdílné. Čistí plátci mají historicky rabaty. Myslím si, že nezasloužené rabaty (pozn. red. slevy z finančních příspěvků do rozpočtu EU, které si historicky vyjednaly některé bohatší členské státy). Takže mají 9,7 miliardy eur rabatů a tam si myslím, že by se to mělo zrušit. No ale co je důležité, že ten nový návrh za irského předsednictví nesahá do národních obálek pro kohezi a zemědělství,“ popsal situaci Babiš.
Jednou z variant, které by pomohly získat do evropské kasy peníze i bez navýšení odvodů z národních rozpočtů, jsou nové zdroje. Na stole leží příjmy z uhlíkové daně, z emisních povolenek či daň z tabáku. I tady má podle premiéra Česko řadu výhrad.
„Odmítáme, že bychom se podíleli na tom, aby daň z tabáku, kterou vybírá český rozpočet, dávali do evropského rozpočtu. Zásadně nesouhlasíme také s tím, že bychom u povolenek, kterých dostáváme stále málo, měli participovat na dělení do evropského rozpočtu. Nemáme problém se zavedením odvodu CBAM, což je vlastně de facto uhlíková daň,“ reagoval premiér.
„Nechci další přerozdělování a vznik nových evropských daní. Současně máme nové důležité výzvy, jako je obranyschopnost nebo podpora Ukrajiny. Pozitivní je, že se počítá s větší rolí členských států při rozdělování prostředků. Pro Česko by mělo být zásadní rozhodování o vlastních prioritách,“ řekl pro Seznam Zprávy Byznys na margo rozpočtu europoslanec Ondřej Krutílek (ODS).
Česko se ve snaze navýšit své šance na získání co největší „národní obálky“ spojilo s šestnácti evropskými státy do spolku přátel koheze. Morning Post Europe je označuje za nepřátele Draghiho zprávy, protože si chrání své příjmy i za cenu navýšení společného dluhu, a to ve chvíli, kdy EU musí investovat, aby měla šanci dohnat ekonomicky USA a Čínu.
„V této situaci je třeba plošné navýšení koheze mimo hru. Dnešní tlak, pokud uspěje, bude mít dva negativní efekty. Dostane rozpočet do situace, kdy nebude moci financovat výdaje, které od něj členské země a občané čekají. Jednak – kohezní země budou chtít zachovat maximum svých příjmů, a proto klesnou výdaje, které jsou strategicky nejvýznamnější, jako je bezpečnost či mezinárodní aktivity. První kemp vedený Německem jde proti Draghimu tím, že tlačí rozpočet dolů, druhý jde proti Draghimu tím, že zhorší strukturu rozpočtu,“ vysvětlil europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
