Článek
Spolková země Sasko-Anhaltsko patří mezi nejchudší a kvůli odlivu mladých obyvatel i nejstarší součásti Německa. I proto tady v nedělních volbách vyhrála pravicově populistická AfD. Podobně postižené regiony jsou přitom i v Česku.
Oblast Saska-Anhaltska přirovnává politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Aleš Michal k Ústecku nebo Ostravsku, které čelí problémům, jež centra států nepostihují. „Vyznačuje se odchodem mladých lidí a silnou mírou ekonomické deprivace (nedostatek prostředků pro zaplacení životních potřeb, pozn. redakce). Stejně jako v Sasku-Anhaltsku v nich často chybí lokální centra, tedy větší sídla,“ myslí si.
Zatímco ve východoněmecké spolkové zemi voliči na problémy, mezi které patří právě ekonomické nedostatky nebo migrace, hledají odpověď u pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD), kterou kontrarozvědka označuje za extremistickou, v podobně zasažených českých regionech volí spíše umírněnější varianty. „V poslední době tyto oblasti zastupují především hnutí ANO a v menší míře SPD. Dříve to byly hlavně levicové strany, sociální demokracie a komunisté,“ popisuje Michal. Od těch se podle něj voliči odklonili hlavně kvůli nedostatečné reprezentaci jejich zájmů.
Rozdíl vysvětluje místními problémy. „V Německu voliči mnohem naléhavěji vnímají témata migrace nebo rozdělení západu a východu, v České republice takto silné štěpení patrné není,“ říká Michal.
Podle Jana Charváta, politologa a odborníka na extremismus z Fakulty sociálních věd UK, jsou důvodem i chybějící umírněné možnosti volby. „V Německu není jiná alternativa k tradičním stranám, které voliče zklamaly, než extremistické AfD, Spojenectví Sahry Wagenknecht nebo postkomunistická Die Linke,“ uvažuje. V Česku podle něj alternativu k zavedeným stranám stále poskytuje hnutí ANO.
Celkově si ale Charvát myslí, že by stejných výsledků mohla dosáhnout kterákoliv strana. „Podpora závisí na tom, co jednotlivé subjekty nabídnou. AfD je stranou, která přichází s příběhem, který nejvíc rezonuje a je nejvěrohodnější, i když nemusí být úplně pravdivý. Jiné strany na to nedokázaly najít odpověď a ztrácí. Pokud by ale nabídly podobný příběh, mohly by mít stejné volební zisky,“ říká.
Částečně může mít vliv na rozhodování voličů i komunistická minulost země. „Strany, které vyvolávají nostalgii po těchto časech, získávají výhodu. V Německu se jedná o takzvanou ostalgii, východoněmeckou identitu, která se v první řadě projevuje jako vymezení se proti západu. Zde k tomu patří i proruský sentiment, ten se ale týká i levných energií, které byly předpokladem úspěchu německého ekonomického modelu. V Česku tato nostalgie vůbec silná není a stýskání si po komunistických časech je založeno primárně na ekonomických argumentech,“ uvádí Michal.
Podobný názor, ale s jinou příčinou, zastává i Charvát. „Důležitějším faktorem příklonu k Rusku než komunistická minulost jsou ekonomické problémy, pocit opuštění západem a centrální vládou. To by mohlo platit i pro ty české periferie, kde mají lidé pocit, že se jim žije hůř,“ říká.
Podle obou odborníků v blízké budoucnosti Česko větší nárůst pravicově extremistických stran nečeká. „V Česku žádnou stranu podobnou AfD, která by mohla vyrůst, nevidím. Strany, které by se jí programově přibližovaly, jako je SPD, mají příběh, který ale stačí jen na udržení v parlamentu,“ říká Charvát.
Podle Michala pak obyvatelé tolik nesměřují k extrémním názorům. „Výsledky posledních parlamentních voleb naznačují, že voliči pořád hledají spíš umírněný protest v podobě hnutí ANO,“ myslí si.
Nedělní volby do zemského sněmu ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku vyhrála AfD se ziskem 43,8 procent hlasů. Většinu v místním parlamentu ale samostatně nezískala. Druhá skončila se ztrátou pětadvaceti procent křesťanskodemokratická CDU. Do zemského sněmu se dostali i sociální demokraté, Zelení, postkomunistická Die Linke a levicové Spojenectví Sahry Wagenknecht. AfD vede i celostátní průzkumy, s podporou 28 procent voličů o osm procent převyšuje koalici křesťanských demokratů kancléře Friedricha Merze.
Článek zpracoval Martin Kvasnica.
