Článek
„Zaměstnavatel žalobkyním v sociálních službách nakládal další a další práci a když ta práce nebyla stíhaná, tak byly osočovány, že to byla jejich chyba. To samé žalobkyně zaměstnané v kuchyni. Práci, kterou původně vykonávalo šest lidí, najednou měly zvládnout dvě, a když to nestíhaly, měl to být jejich problém. Když si ženy stěžovaly, setkaly se ze strany nadřízených s hrubým a ponižujícím chováním,“ uvedla v ústním rozsudku předsedající soudkyně Jitka Koutná z libereckého okresního soudu.
„Jedna z žalobkyň měla pravdu, když několikrát uvedla, že se jí těžko prokazuje nepěkné, nezdvořilé až sprosté chování ze strany vedení. Soud ale po vyslechnutí účastnických a svědeckých výpovědí dospěl k závěru, že nemá důvod ženám nevěřit, že se tak skutečně stalo,“ dodala.
Soudní senát dal za pravdu čtyřem bývalým zaměstnankyním osobní asistence a kuchyňského oddělení libereckého Jedličkova ústavu, že v letech 2021 až 2022 zažívaly ze strany ředitele Vladimíra Ptáčka a vedoucí sociálních služeb šikanu a bossing. Půldruhého roku trvalo, než se vůbec žalobou začal liberecký okresní soud zabývat. Ten pak po deseti měsících rozhodl.
Soudkyně Jitka Koutná ex-zaměstnankyním přiřkla odškodnění od 100 do 60 tisíc korun. Dohromady 340 tisíc, které by jim měl liberecký Jedličkův ústav zaplatit.
Každé z žen se má navíc Ústav písemně omluvit za to, že byly šikanované nadřízenými, že byly pomlouvány před jinými zaměstnanci, ponižovány, že s nimi bylo jednáno bez respektu a úcty, že jim byly zadávány časově nesplnitelné úkoly, že jejich práce byla neoprávněně kritizována, nedoceněna, že musely strpět arogantní a urážlivé vystupování a že jim bylo vyhrožováno ukončením pracovního poměru.
Rozsudek není zatím pravomocný.
Ředitel Vladimír Ptáček vinu po celou dobu odmítal a s rozhodnutím okresního soudu nesouhlasí.
„Od začátku tvrdím, že se to tak nestalo. Jsem zklamaný vůči tomuto rozhodnutí a vůči systému. Cítím to jako nespravedlivé rozhodnutí. Čekám na písemné rozhodnutí. Udělám všechny možné zákonné věci, které mohu dělat, to je celé, co vám k tomu mohu říct,“ sdělil Seznam Zprávám po vynesení rozsudku. Případné odvolání bude Vladimír Ptáček řešit až po přečtení písemného rozsudku.
Zřizovatelem libereckého Jedličkova ústavu je Liberecký kraj s hejtmanem Martinem Půtou (Starostové) v čele.
„Vedení Libereckého kraje nemá k dispozici písemný rozsudek soudu. K situaci se vyjádří až se s písemným rozsudkem seznámí jak vedení kraje, tak právníci. Za rok 2024 zaplatil liberecký Jedličkův ústav za právní služby v této věci celkem 24 200 korun. Stejnou finanční částku uhradila příspěvková organizace za právní služby i v roce 2025,“ dodala mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková.
Advokát žalobkyň Matěj Resl je s verdiktem spokojený.
„Oběti bossingu se často bojí ozvat nebo narážejí na problémy s prokazováním závadného chování nadřízených, proto vítám toto spravedlivé rozhodnutí soudu a mám radost, že se klientky dočkaly satisfakce za šikanu, kterou musely snášet od ředitele Ptáčka. Taková rozhodnutí mohou inspirovat další oběti bossingu, aby se ozvaly a obecně kultivovaly pracovní prostředí v České republice,“ sdělil redakci advokát Matěj Resl.
Úzkost, žaludeční potíže, nespavost
Seznam Zprávy před necelým rokem popsaly, čím konkrétně si měly čtyři bývalé zaměstnankyně osobní asistence a kuchyňského oddělení libereckého Jedličkova ústavu projít. Další žena redakci tvrdila, že ředitel Vladimír Ptáček ignoroval sexuální obtěžování na pracovišti, kterému byla vystavena.
„Přestaly jsme si věřit, měly jsme úzkostné stavy, problémy se spánkem, bolesti hlavy. Byly tam vulgarity, křik, nadávky. Nikdy by mě nenapadlo, že se mnou může něco až tak zatočit,“ popsala redakci někdejší vedoucí osobních asistentek Jedličkova ústavu v Liberci Jaroslava Herrmanová.
Osobní asistentka Dita Balšánková zase zdůrazňovala nedůvěru vedení směrem k sociálním pracovnicím v terénu.
„Byla jsem neustále na telefonu a omlouvala se klientům, že přijdu pozdě. Minuty nabíhaly a nabíhaly. Ředitel mi vytýkal, že okrádám klienty. Že jim účtuju víc času, než bych tam měla být. Že když mám napsáno, že mám klienta naložit na zvedák a dát ho na lůžko, tak to mám udělat. Argument, že bylo třeba ho vykoupat, nebral v potaz,“ sdělila v listopadu minulého roku redakci.
Ředitel libereckého Jedličkova ústavu Vladimír Ptáček tuto zhruba půlroční etapu interpretoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy jinak. Jakékoliv vulgární, hrubé nebo nepřístojné chování vůči zaměstnancům odmítl.
„Můžu na někoho působit arogantně, to je subjektivní pocit, ale vulgarity vůči ženám jsou pro mě nepřijatelná záležitost. Tak nejsem vychován, toto není mé osobnostní nastavení,“ bránil se nařčení bývalých zaměstnankyň.
„Osobní asistentky vnímaly možná svoje osobní nepohodlí v situaci, kdy se jim změnilo něco v pracovní náplni. Nadřízený pracovník má podle mého názoru právo nastavit, jak který úsek má pracovat. Jestli toto nemůžeme dělat, tak si to mohou zaměstnanci řídit sami,“ obhajoval své rozhodnutí.
Jenže na způsob jeho chování si stěžoval i kuchyňský personál. V jeden moment jich všech šest dalo výpověď.
„Ředitel mě začal přehlížet. Na poradách dělal, jako když tam nejsem. Myslela jsem, že vydržím dost, ale z každé porady jsem chodila vyklepaná a ubrečená. Na to on mi říkal: ‚Jo, slzičky na mě budete zkoušet, s tím si na mě nepřijdete. Takových jako vy čeká za branou celá řada.‘ Denně jsem byla vyklepaná, vystresovaná, měla jsem žaludeční potíže, pocity méněcennosti, prostě to nešlo,“ svěřila Seznam Zprávám vedoucí úseku stravování Romana. Podle Ladislavy nešel ředitel pro sprosté slovo daleko.
„Že v kuchyni vaříme ho***, to by nežral ani pes, že ho se**me a že kvůli nám mají všichni střevní potíže,“ popisuje konkrétní výroky. Prý u toho bylo více svědků, kteří to slyšeli," popsala redakci.
Ani v tomto případě ředitel Ptáček své pochybení nevnímal.
„Není mi jedno, že lidé odcházejí, ale je tu 135 zaměstnanců a když se někteří rozhodnou, tak to neovlivním. Nemůžu jim nechat volné pole, že si budou dělat v úseku, co chtějí. To musejí pochopit. Někdy to tak dopadne, že se dvě strany nedohodnou,“ hájil se na podzim minulého roku ředitel Vladimír Ptáček.
Okresní soud v Liberci dal však nakonec za pravdu žalobkyním. Jestli se ředitel Ptáček proti verdiktu odvolá, zatím nechtěl prozradit.
