Máte radost z AfD? Jste zrádci, píše Tusk. „Dej si snickersku,“ vzkazují mu

„Německo se probudilo,“ reagoval na historické vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku Kirill Dmitrijev, ekonomický zmocněnec ruského diktátora Vladimira Putina.

„Historické vítězství AfD usvědčuje z omylu aroganci, omezenost, válečné štvaní, neschopnost a pokrytectví zdiskreditované německé vládní koalice,“ napsal Dmitrijev. Kancléře Friedricha Merze označil za poníženého.

Podobně nadšeně reagoval na triumf německé krajní pravice i bývalý maďarský premiér Viktor Orbán. „Obrovská noc pro Německo a Evropu!“ Spolupředsedkyni AfD Alici Weidelové, sasko-anhaltskému lídrovi Ulrichu Siegmundovi a celé AfD popřál k „drtivému vítězství“.

„Připoutejte se. Tohle je teprve začátek,“ dodal lídr opozičního Fideszu.

AfD gratuloval i lídr slovenského krajně pravicového hnutí Republika Milan Uhrík. „Získali překrásný výsledek. Jsem hrdý na to, že je Republika partnerskou stranou AfD a že jsme spolu ve frakci, kde prosazujeme skvělé věci jako reemigrace, zrušení Green Dealu a obnovení normálních vztahů s východními státy,“ uvedl europoslanec Uhrík.

Výsledek AfD podobně jako Orbán označil za začátek „velké změny v Evropě“.

Podobné reakce dostaly po německých volbách náboj v Polsku. Část tamní pravice totiž vítězství AfD přivítala. Na to ostře reagoval premiér Donald Tusk z Občanské koalice.

„V Polsku se z triumfu AfD v Německu mohou radovat jen idioti nebo zrádci. Pár se jich našlo v Konfederacích a PiS,“ napsal na síti X s odkazem na krajně pravicovou stranu Konfederace, proruskou Konfederaci Koruny polské extremisty Grzegorze Brauna a nejsilnější opoziční stranu Právo a spravedlnost.

AfD získala v nedělních volbách v Sasku-Anhaltsku 43,8 procenta hlasů a 39 z 83 mandátů. Výsledek z roku 2021 více než zdvojnásobila a dosáhla nejlepšího výsledku v zemských volbách ve své historii. K absolutní většině jí chybí tři křesla.

Tuskova slova přitom nebyla jen obecnou kritikou německé krajní pravice. Reakce mířila především na politické oponenty z řad polských konzervativců, kteří výsledek AfD prezentovali jako úspěch antiestablishmentové pravice.

Mířila na konkrétní polské politiky, kteří výsledek AfD slavili nebo jej označovali za vítězství demokracie. Například politik Konfederace Koruny polské Jacek Wilk napsal, že „Německo se probouzí“.

Strana s AfD dlouhodobě udržuje kontakty. Politici AfD se objevovali na akcích, které Braunovo uskupení pořádalo v polském Sejmu.

Bývalý europoslanec PiS Zdzisław Krasnodębski zas mluvil o „velkém svátku demokracie“ a vyzval k ukončení politiky izolace AfD.

Europoslankyně Konfederace Ewa Zajączkowska-Herniková zase tvrdila, že lze „AfD démonizovat a její voliče urážet, nelze ale donekonečna ignorovat důvody, proč se miliony Němců odvracejí od establishmentu“.

Mnohem ostřeji reagovali představitelé současné vlády. Ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl, že polské nacionalisty už léta varuje, aby si dávali pozor na to, co si přejí.

„Když někde jinde vyhrají nacionalisté, může být zle,“ řekl. Připomněl také výroky politiků AfD o bývalé NDR jako o „středním Německu“ a stížnosti na vysídlení Němců z území, která po válce připadla Polsku. Politici AfD běžně mluví o přehodnocení německého postoje k historii druhé světové války a pozdějšího uspořádání Evropy.

„To je problém nacionalistů: Když se nacionalisty stanou i ostatní, místo míru máme konflikty,“ dodal Sikorski.

K vítězství AfD se v Polsku upíná pozornost zejména kvůli jejím rozporům se základními směry polské bezpečnostní politiky. Strana požaduje normalizaci vztahů s Ruskem, zrušení sankcí a obnovení energetické spolupráce s Moskvou.

Její spolupředseda Tino Chrupalla loni uvedl, že Rusko podle něj v současnosti pro Německo nepředstavuje hrozbu, zatímco Polsko by jí být mohlo. Odkazoval přitom na spor kolem vyšetřování sabotáže plynovodů Nord Stream.

Europoslanec AfD Tomasz Froelich v reakci na aktuální Tuskova slova vzkázal polskému premiérovi, ať „si dá snickersku“.

Jiní politici AfD šli ještě dál. Poslanec Bundestagu Kay Gottschalk požadoval po Polsku kompenzace v souvislosti s kauzou Nord Stream. V polské debatě se také pravidelně vracejí i obavy z revizionistických výroků týkajících se poválečných hranic a německých vysídlenců.

Protipolská rétorika se přitom neomezuje jen na spor kolem Nord Streamu. Letos v srpnu vyvolal v polských médiích pozornost saský aktivista AfD Fabian Keubel, když komentoval připomínku Varšavského povstání, kterou pod Braniborskou bránou uspořádal lídr polské krajně pravicové Konfederace Sławomir Mentzen.

Poláky označil za „Afroameričany Evropy“ a účastníky akce za „věčné oběti“ a ironicky se ptal, zda by jako reparace neměli dostat „balíček kapesníků“.

Nebylo to poprvé. Už dříve tvrdil, že Polsko je pro Německo větší hrozbou než Rusko a že je „nejvíce protiněmeckou“ zemí. Keubel přitom není poslancem ani členem vedení AfD, působil ale v saské mládežnické organizaci strany.

Právě podobné výroky vysvětlují, proč ani na polské pravici není vztah k AfD jednoznačný. Bývalý premiér Mateusz Morawiecki sice odmítá její politický bojkot a tvrdí, že s AfD je potřeba mluvit. Zároveň ale její vítězství výslovně označil za hrozbu pro Polsko.

„Měli bychom s nimi mluvit, měli bychom je přesvědčovat,“ řekl v pondělí v Radiu Zet. Vzestup AfD současně označil za „dítě levicově-liberálních elit v Bruselu“. Hned nato ale upozornil na proruské postoje strany, výroky, které označil za revizionistické vůči Polsku, i spor kolem Nord Streamu.

„Právě proto je to pro Polsko hrozba,“ shrnul bývalý člen PiS, který si letos v létě založil vlastní platformu Rozvoj Plus.

Část politiků PiS a Konfederace přitom v AfD vidí především spojence ve sporu s Bruselem, migrací nebo klimatickou politikou. V otázkách Ruska, Ukrajiny, historie a bezpečnosti jdou přitom zájmy AfD opačným směrem než zájmy Varšavy.

Polské obavy se přitom netýkají jen rétoriky AfD. Analytička poznaňského Západního institutu Patrycja Tepperová upozornila, že sasko-anhaltská frakce prostřednictvím parlamentních interpelací opakovaně získávala velmi podrobné informace o kritické a vojenské infrastruktuře, bezpečnostních systémech nebo dopravních trasách směrem k Polsku.

Autorka zdůrazňuje, že jednotlivé dotazy lze vysvětlit běžnou parlamentní kontrolou, jejich rozsah a možnost kombinovat zveřejněná data ale podle ní vytvářejí bezpečnostní riziko. To je citlivé zejména kvůli dlouhodobě vstřícnému postoji zemské AfD k Rusku.