Německo řeší, jak před AfD skrýt válečné plány. Bojí se úniku do Ruska

Na západ byste po ní dojeli až do Porúří, na východ k berlínskému okruhu a odtud dál směrem k Polsku. Německá dálnice A2 vede také kolem Magdeburgu a denně po ní projíždějí tisíce kamionů a osobních aut.

V případě vážné bezpečnostní krize by ale získala jinou roli. Pokud by vypukl konflikt mezi NATO a Ruskem, patřila by A2 k důležitým trasám pro přesun vojáků a techniky na východ. Německo má v aliančních plánech fungovat jako tranzitní země pro jednotky mířící směrem k Polsku a baltským státům.

Strategický význam by tím získalo i Sasko-Anhaltsko, kterým dálnice prochází.

Jak by podobná logistika mohla vypadat, si Bundeswehr v regionu vyzkoušel už před třemi lety. Na bývalém sovětském letišti u Mahlwinkelu severně od Magdeburgu vytvořil provizorní logistický uzel pro přesun jednotek k východnímu křídlu NATO.

Během cvičení tudy prošlo 2800 vojáků a 1200 vozidel. Dostávali palivo, munici, vodu a jídlo a poté pokračovali dál do prostoru nasazení.

Podobné přesuny nejsou jen součástí vojenských cvičení. Počítá s nimi také německý Operationsplan Deutschland, tedy plán pro případ vážné bezpečnostní krize nebo války.

Dokument má více než tisíc stran. Jednotlivé spolkové země mají k dispozici utajované části a verze přizpůsobené úkolům, které by v krizové situaci měly plnit.

A nejde jen o přesun vojenských kolon.

Plán řeší i velmi praktické otázky: které železniční tratě a dálnice unesou těžkou vojenskou techniku, kde budou konvoje tankovat, kde si vojáci odpočinou nebo odkud dostanou vodu a jídlo. Do příprav se proto zapojují zemské úřady, policie, nemocnice nebo civilní firmy.

V případě rozsáhlého konfliktu by se přitom přes Německo mohly směrem na východ přesouvat až stovky tisíc aliančních vojáků.

Teď se plán, uprostřed turbulentního německého politického dění, dostal do středu pozornosti. Po zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se totiž začalo řešit, jak chránit citlivé informace, pokud by vládu v Magdeburgu převzala Alternativa pro Německo (AfD).

Krajně pravicová AfD získala v zemských volbách 6. září necelých 44 procent hlasů a 39 z 83 křesel v zemském sněmu. K většině jí chybějí tři poslanci. Většina ostatních stran s ní jednat odmítá, rozhovory ale vede s levicově konzervativní BSW a její lídr Ulrich Siegmund dál usiluje o sestavení vlády.

Spolkový ministr obrany Boris Pistorius z SPD proto podle německých médií zvažuje, zda by v případě vlády vedené AfD neměly citlivé části Operationsplan Deutschland ze Saska-Anhaltska zmizet.

Ještě jednoznačněji se vyjádřil šéf německého Svazu rezervistů Bastian Ernst.

„Pokud by AfD v Sasku-Anhaltsku převzala vládu, Operationsplan Deutschland a další relevantní informace by s velkou pravděpodobností odtekly do Ruska,“ varoval politik CDU. Plán by proto podle něj měl Berlín ze Saska-Anhaltska stáhnout.

Ernst navrhuje i radikálnější řešení: nejcitlivější dokumenty by podle něj mohly být napříště uloženy pouze na spolkovém ministerstvu obrany a zemské úřady by k nim získávaly přístup až po předchozím povolení.

Debata přitom není jen důsledkem volebního výsledku AfD. Strana dlouhodobě hlásí politiku vstřícnou k putinovskému Rusku a otevřeně slibuje, že by po převzetí moci zásadně změnila německou politiku vůči Ukrajině.

„Ukončíme platby Ukrajině i veškerou podporu války,“ prohlásila v posledních dnech spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová. Zpět na Ukrajinu by podle ní měli odejít také ukrajinští muži v branném věku, kteří nyní žijí v Německu. „Máme jich tu šestimístný počet. Ať se tedy laskavě vrátí,“ řekla v krajně pravicovém médiu AUF1.

AfD by podle ní navíc po Kyjevu požadovala vrácení části peněz, které mu Německo poskytlo.

Podobně vystupuje i spolupředseda AfD Tino Chrupalla. Na předvolební akci v Meklenbursku-Předním Pomořansku požadoval „diplomatický kurz vůči Rusku“.

„Nejsme ve válce s Ruskem. Nenechte si pořád namlouvat opak,“ pronesl. Na dialogu s Moskvou trvá strana i po závažném bezpečnostním incidentu na letišti v Lipsku. Podle německých úřadů za ním stojí Rusko a jeho vojenská rozvědka GRU.

Před volbami v Sasku-Anhaltsku se objevila i dezinformační kampaň s falešnými klipy vydávajícími se za obsah veřejnoprávní stanice MDR.

Politici AfD však opakují, že požadují konkrétní důkazy, ne jen „náznaky“ nebo zpravodajské poznatky. Zpochybňují také rychlost a jistotu vládního přičítání odpovědnosti Rusku za incident v Lipsku a někteří naznačují i konspirační teorie o operaci pod falešnou vlajkou nebo politické motivaci v souvislosti se zemskými volbami.

V Moskvě přitom volební výsledek AfD v Sasku-Anhaltsku vyvolal nadšení. Reportér ruské státní televize Rossija 1 mluvil přímo z volebního štábu AfD v Magdeburgu o „fantastickém večeru pro AfD“. Státní list Rossijskaja gazeta psal o „historickém okamžiku“.

O několik dní později se k výsledku vyjádřil i Vladimir Putin. Nejprve ho označil za vnitřní německou záležitost, vzápětí ale vítězství AfD zasadil do svého obvyklého výkladu dění v Evropě. Podle něj je důsledkem „systémových chyb“ západních elit a takzvaných globalistů v politice, bezpečnosti i ekonomice.

Do tohoto obrazu zapadá i ruské líčení války na Ukrajině. Ruský diktátor, který je odpovědný za tažení proti Kyjevu, znovu tvrdil, že konflikt vyprovokoval Západ tlakem na Moskvu a snahou dostat Ukrajinu do NATO.