Hlavní obsah

Frakce v europarlamentu

Článek

Europoslanci a europoslankyně se v Evropském parlamentu sdružují do tzv. frakcí. Členy spojují podobné názory a cíle, nikoli státní příslušnost. Ti, kteří nejsou členy žádné frakce, působí jako nezařazení. Poslanci jsou do funkce přímo voleni na pětileté funkční období. Schází se dvanáctkrát ročně na plenárních zasedáních ve francouzském Štrasburku.

V České republice proběhly první volby do EP několik měsíců po vstupu země do Evropské unie, tedy v roce 2004, kdy zvítězila ODS.

Frakce v europarlamentu 2024–2029

Největší politickou frakcí zůstává po volbách 2024 Evropská lidová strana (EPP) s téměř 190 mandáty. Následuje Progresivní aliance socialistů a demokratů se 136 mandáty a pravicoví populisté Patrioti pro Evropu s 84 mandáty. Evropští konzervativci a reformisté (ECR) dosáhli na 78 křesel, za nimi je liberální Renew Europe s 77 mandáty. Následují Zelení/Evropská svobodná aliance s 53 mandáty a Levice (GUE/NGL) s 39. Ostatní jsou nezařazeni. Celkově posílily krajně pravicové strany. Naopak nejvíce si pohoršili Zelení.

Po volbách se vytvořily nové frakce a někteří čeští europoslanci se přesunuli. Hnutí ANO vystoupilo z Renew Europe a podíleli se na vzniku nové frakce Patrioti pro Evropu. Vznikla také frakce Evropa suverénních národů, která nahradila zaniklou euroskeptickou Identitu a demokracii (ID).

Frakce v europarlamentu a ČR 2024

Frakce v Evropském parlamentuČeské strany
Evropská lidová strana (EPP)STAN, TOP 09, KDU-ČSL
Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D)-
Obnova Evropy/Renew Europe (RE)-
Evropa suverénních národůSPD a Trikolora
Zelení/Evropská svobodná aliancePiráti
Evropští konzervativci a reformisté (ECR)ODS
Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL)-
Patrioti pro EvropuANO, Přísaha a Motoristé sobě

Struktura frakcí a politické cíle

Články k tématu