Článek
Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) loni vyplatil za elektronické SMS recepty víc než 33 milionů korun. Je to téměř pětina jeho provozních výdajů. Další významný nárůst výdajů na textové zprávy se očekává v příštím roce se zavedením povinného ePoukazu na zdravotnické prostředky. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz a majetku, se kterým je SÚKL oprávněn hospodařit. Existují podle něj přitom i jiné možnosti, jak recept pacientovi předat nebo jak si lék v lékárně vyzvednout, veřejnost o tom ale příliš neví.
V Česku musí lékař od roku 2018 kromě výjimečných situací, jako je výpadek proudu, předepsat každý lék elektronicky a zaznamenat ho do centrálního úložiště. Kód, na jehož základě je možné si lék v lékárně vyzvednout, může poslat pacientovi e-mailem, textovou zprávou na mobilní telefon nebo vytisknout na papír. Další možností je také načtení občanského průkazu, který lékárnu spojí s elektronickým záznamem pacienta o předepsaném léku.
„V porovnání s některými jinými digitálními systémy státu systém eRecept úspěšně užíváme. Ovšem eRecept formou SMS generuje SÚKL už dnes třicetimilionové roční výdaje z jeho provozu, které v budoucnu ještě více porostou,“ uvedl člen NKÚ Jan Stárek, který kontrolu vedl. Označil to za nesystémové řešení, nad kterým by se měl stát zamyslet.
SMS jsou nejoblíbenější
Růst nákladů je podle SÚKL dán tím, že pacienti formu SMS volí nejčastěji, loni tento způsob tvořil téměř 65 procent všech předaných elektronických receptů.
NKÚ poukázal i na to, že od roku 2020 je pro pacienty dostupná aplikace eRecept. Mohou se do ní přihlásit identitou občana, bankovní identitou nebo pomocí mobilního klíče eGovernmentu. Loni takto bylo vydáno přes 290 tisíc receptů, což je 0,34 procenta z celkového počtu vystavených receptů, uvedl NKÚ.
Tvrdí také, že širším využíváním této aplikace by mohl SÚKL své provozní náklady snížit. „Přesto byla informační a mediální kampaň na podporu využívání aplikace spuštěna až v roce 2025, tedy téměř pět let po jejím zpřístupnění,“ dodal NKÚ.
SÚKL tvrdí, že alternativní možnosti zaslání elektronického receptu dlouhodobě prezentoval. Kampaň spustil poté, co na ni získal finance z Národního plánu obnovy.
Chybování při zadávání zakázek
Kontrolní úřad také zjistil, že lékový ústav chyboval při zadávání veřejných zakázek. U osmi z 15 prověřovaných zakázek zjistil porušení právních předpisů. Například u zakázky na nákup informačních a komunikačních technologií za 37,6 milionu korun bez daně z přidané hodnoty SÚKL neuchoval dokumentaci vztahující se ke stanovení předpokládané hodnoty zakázky. Tím podle NKÚ znemožnil zpětnou kontrolu správnosti a přiměřenosti zvoleného zadávacího postupu.
„U veřejné zakázky na cateringové služby zadal SÚKL zakázku na základě výjimky přímo poskytovateli, přestože podmínky uplatnění této výjimky nebyly naplněny. SÚKL tak nepostupoval transparentně a porušil zásadu rovného zacházení, když uzavřel smlouvu s konkrétním dodavatelem bez výběrového řízení,“ uvádí zpráva NKÚ.
Ohledně zadávání zakázek lékový ústav uvedl, že přijal nápravná opatření už při kontrole a nedostatky by se neměly opakovat.
SÚKL má na starosti dohled nad bezpečností a účinností léků i zdravotnických pomůcek. Je podřízený Ministerstvu zdravotnictví.
