Článek
Andrej Babiš nakonec na Hrad přinesl jméno Filipa Turka jako kandidáta na ministra. Oproti očekávání ale ne na zahraničí, ale na životní prostředí. Jak šéf ANO Andrej Babiš uvedl po schůzce na Hradě.
Prezident má ale s Turkem problém i po této výměně. „Pozice pana prezidenta je taková, že si myslí, že pan Turek by neměl být členem vlády. Já za sebe si myslím, že by mohl dostat šanci,“ uvedl Babiš po jednání s prezidentem.
Babiš dodal, že o věci bude dál jednat s představiteli Motoristů. Pokračuje tak několik týdnů trvající období, kdy si nastupující premiér neví s nominací Filipa Turka rady. A jehož výsledkem byla překvapivá rošáda ministerstev na poslední chvíli. Seznam Zprávy mapovaly, co k ní vedlo.
Že případné jmenování Turka ministrem zahraničí nepůjde úplně hladce, naznačoval Hrad už těsně po volbách. Naplno ovšem „problém Turek“ vypukl 11. října, kdy Deník N publikoval jeho vulgární a rasistické příspěvky na sociálních sítích.
Andrej Babiš podle zdrojů ze zákulisí poměrně rychle dospěl k rozhodnutí, že si reputační riziko v podobě Turka nepřeje. Odmítnout ho koaličnímu partnerovi přímo ale nechtěl, jednak kvůli sestavování vlády, jednak kvůli hlasování o vlastní imunitě.
Babiš tak v půlce října vyhlásil jakýsi stop stav na vyjednávání o vládních jménech. Podle lidí z ANO šéf doufal, že Motoristé problém vyřeší - ať už tím, že skandál utichne, nebo tím, že Filipa Turka přesvědčí, aby se o exponovanou funkci nakonec neucházel. Jenže tahle taktika Babišovi nevyšla.
Ať to řeší Macinka
Situace se vyhrotila na jednání koaliční rady minulou středu, kdy už vznikající koalici začal s vládní sestavou tlačit čas. Šéf ANO dal Motoristům jasně najevo, že má svých problémů dost - kromě komplikací se střetem zájmů musí řešit také rozpočet na příští rok. Pokud Motoristé Filipa Turka ve vládě za každou cenu chtějí, měli by si podle Babiše jeho jméno na Hradě obhájit sami.
Jenže ani tohle nevyšlo podle plánu. Předseda Motoristů Petr Macinka se sice obratem objednal na Hrad k prezidentu Petru Pavlovi, jenže nepochodil. Nejenže prezident názor nezměnil, ale navíc Macinkovi naznačil, že věc hodlá řešit jen s Babišem.
„Prezident republiky vyčká na seznam kandidátů do vedení resortů od předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, se kterým jedná o sestavení nového kabinetu. Spolu budou řešit jmenování vlády,“ napsal po setkání lakonicky Hrad.
Vznikající koalice měla dát dohromady seznam ministrů už minulý pátek, po neúspěchu na Hradě ale následoval další odklad. Babiš dal Motoristů víkend a pondělí na to, aby přišli s nějakým jiným řešením.
V úterý večer se pak všechny tři strany sešly v Babišově restauraci Paloma v Průhonicích. A daly dohromady nouzový plán - výměna Ministerstev životního prostředí a zahraničí. Kalkulace za změnou byla taková, že na životním prostředí nebude Turek vadit zdaleka tolik jako na citlivém postu ministra zahraničí, s nímž by měl prezident spolupracovat na obrazu Česka v cizině.
„Motoristé přišli s tímhle z jejich pohledu vstřícným řešením. Mysleli si, že je to nějaké pozitivní řešení, ale pan prezident na to má jiný názor. Tak uvidíme,“ řekl krátce po středečním setkání s prezidentem viditelně rozladěný Andrej Babiš.
Váhání na Hradě
Na možnost, že Babiš na poslední chvíli vymění ministerstva pro Turka, se podle informací Seznam Zpráv na Hradě připravovali předem. Ne celý tým se ale na reakci shodl. Část poradců prezidentovi radila, aby ústupek přijal a Turka jmenoval.
Důvodů, které prezidentovi předkládali, bylo několik. Zaprvé, že na Ministerstvu životního prostředí Turek nenapáchá žádnou zahraniční ostudu. Pokud by Turkovy kauzy pokračovaly, odpovědnost by pak padala na hlavu Andreje Babiše.
A zadruhé, panují obavy, aby to prezident s odporem proti Turkovi „nepřehnal“. A nevypadal jako někdo, kdo překračuje své pravomoci. Prezident se ale rozhodl trvat na svém. Mimo jiné se zdůvodněním, že se chce držet svého dřívějšího prohlášení: „Pokud se ukáže, že citace, které se objevují v médiích, jsou autentické, tak podle mého názoru by ho to diskvalifikovalo z jakékoliv ministerské pozice.“
Turkova nominace nebyla zdaleka jediným problémem, který provázel sestavování vlády. Andrej Babiš posilněn drtivým vítězstvím svého hnutí sice těsně po volbách prohlašoval, že chce mít vládu hotovou rychle, převzetí moci ale zkomplikovalo hned několik věcí.
Zlom při rozdělování ministerstev nastal ve chvíli, kdy šéf SPD Tomio Okamura veřejně řekl, že až SPD obsadí Ministerstvo vnitra, vymění policejního prezidenta Martina Vondráška.
Podle svědků Andreje Babiše neuvážené prohlášení skutečně naštvalo. Mezi oběma šéfy stran se odehrál vyhrocený telefonát, na jehož konci Babiš vnitro SPD zase sebral. Resort si nakonec nechá hnutí ANO a pošle na něj poslance Lubomíra Metnara, s nímž původně počítalo na Ministerstvo obrany.
Obranu naopak dostala SPD. Spolu s důrazným doporučením, aby si už příště podobné mediální přešlapy odpustila. Rozkaz „mlčet“ od té doby striktně dodržují jak politici SPD, tak Motoristů.
Následovalo nové rozdělení postů. Z vyjednávání vzešlo devět křesel ve vládě pro ANO, Motoristé sobě dostali čtyři a SPD tři plus navíc pozici šéfa Sněmovny, kterou obsadil Okamura.
Při vyjednávání o počtech ministerstev Babiš narazil na limity koaličního vládnutí. Ač hnutí slibovalo zásadně snížit počty resortů, nakonec to není tak horké. Nastupující vláda sice ruší post ministra pro evropské záležitosti a ministra pro vědu, zároveň ale kvůli uspokojení požadavků Motoristů zavádí post ministra pro sport.
Babiš také upustil od slibovaného zrušení Ministerstva pro místní rozvoj, které obsadí poslankyně ANO Zuzana Schwarz Bařtipánová.
Bez Ruska
Také sestavování programového prohlášení vlády nabídlo některé překvapivé momenty. Pozornost se upínala hlavně na plány jednotlivých koaličních stran, ve kterých se viditelně neshodly. Šlo například o přístup k EU a NATO.
Babišovi se podařilo přesvědčit SPD, aby ustoupila ze záměru prosazovat referendum o vystoupení z těchto organizací. Zároveň se ale v prohlášení téměř neřeší ruská hrozba, válka na Ukrajině a bezpečnost v Evropě.
To veřejně kritizoval Pavel. „Programové prohlášení nezmiňuje Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky,“ vytkl Babišovi prezident.
