Článek
Bývalý ministr životního prostředí a poslanec nynější opoziční KDU-ČSL Petr Hladík předložil ve Sněmovně návrh, který by zavedl zálohování plastových lahví na nápoje i kovových nádob, hlavně plechovek. Upravit chce i povinnosti spojené s reklamními letáky, na které by se pohlíželo jako na obaly a jejich rozšiřovatelé by se museli postarat o zpětný odběr. Návrh na změnu zákona o obalech, který podepsal také Hladíkův spolustraník Václav Pláteník a poslankyně Gabriela Svárovská (Piráti/Zelení), nyní dostane k posouzení vláda Andreje Babiše (ANO).
Zálohování PET lahví a plechovek v Česku je dlouhodobě projednávané téma, minulá vláda jej schválila už loni na podzim. Projednávání v Poslanecké sněmovně se zdrželo a poslanci nedokončili ani první čtení návrhu. Nyní to Hladík zkouší znovu.
Hnutí ANO bylo dříve proti a jeho místopředsedkyně a šéfka státní kasy Alena Schillerová tvrdila, že kvůli zálohování zchudnou obce i lidé. „Hrozí, že zdraží občanům poplatky za odpad, zmaří investice obcí a měst vynaložené do mnoho let budovaného a funkčního systému sběru skrze barevné kontejnery a zavádí nesmyslně další oddělený systém pro sběr PETu, který je nejlukrativnější složkou žlutých kontejnerů a nejlépe recyklovatelnou a sbíranou složkou,“ uvedla dříve.
Nová vláda však do svého programového prohlášení zálohování zařadila. „Zavedení zálohování PET lahví a plechovek jen při prokázání ekologického přínosu a nenarušení obecních systémů,“ zaznívá v dokumentu. Ještě před volbami hnutí ANO zálohování odmítalo s tím, že je velmi drahé a prostor vidí spíš v rozšíření sběru, např. s možností vhazování plechovek do žlutých popelnic.
V minulých letech vzniklo několik dopadových studií s různými zadavateli. Studie Centra ekonomiky a tržních analýz (CETA) z roku 2023 vyčíslila jednorázové náklady na zavedení systému na 5,2 miliardy korun a roční provozní náklady na 1,3 miliardy korun. Objednatelem studie byl Svaz obchodu a cestovního ruchu, který se zpočátku k zálohám stavěl velmi kriticky. Později velké řetězce nátlak zmírnily.
Minulý kabinet schválil návrh zavést povinné zálohy čtyři koruny na obaly do tří litrů, což si nechal ověřit výzkumným šetřením. „Výše vratné zálohy je diskutovanou otázkou, přičemž většina respondentů souhlasí se stanovením jednotné sazby zálohy pro PET lahve i hliníkové plechovky. Hlavní zjištění je, že výše zálohy čtyři koruny je českou populací akceptovatelná,“ stojí v důvodové zprávě poslaneckého návrhu.
Cenu zálohovaného obalu bude stanovovat operátor zálohového systému na základě vyhlášky, zatím se počítá se zmíněnými čtyřmi korunami. Operátorem se podle předlohy bude moci stát jen jedna firma, a to pro celé území Česka.
Předkladatelé uvádějí, že zálohové systémy vedou ke zvýšení míry zpětného odběru a recyklace, což přispívá k ochraně životního prostředí tím, že se snižuje množství odpadu končícího na skládkách nebo v přírodě. Hladík ještě jako ministr řekl letos v březnu poslancům, že unijní směrnice požaduje, aby do roku 2029 bylo zpětně odebráno minimálně 90 procent hmotnosti plastových nápojových lahví. Česko se podle něj pohybuje pod touto hranicí, a to jak u plastových lahví, tak u plechovek.
V důvodové zprávě ke svému nynějšímu návrhu Hladík píše, že ročně se v tuzemsku dostane na trh asi 1,8 miliardy PET lahví, což je asi 47 000 tun ročně, a asi 0,8 miliardy plechovek, což představuje zhruba 15 000 tun ročně. Mimo tříděný odpad podle něj skončí asi každá pátá PET lahev. V důvodové zprávě také stojí, že plechovka i PET lahev z recyklátu mají až pětinásobně nižší uhlíkovou stopu než stejný obal z panenského materiálu.
Zálohování se nemá vztahovat na obaly od mléka, mléčných nápojů a nápojů na bázi kávy. Zpětný odběr se má vztahovat na všechny takzvané poslední prodejce v prodejnách nad 50 metrů čtverečních podlahové plochy. Zákazník si koupí láhev s nápojem a zaplatí za ni včetně zálohy. Zálohu mu pak prodejce vrátí proti prázdnému obalu.
Navrhovaná předloha označuje za obaly i reklamní letáky. Poukazuje přitom na to, že letáky často končí v tříděném odpadu, ale recyklační poplatek se z nich neplatí. Nově za ně mají být zodpovědné osoby, které je uvádějí na trh nebo do oběhu. Novinka by měla vést mimo jiné k omezení objemu reklamních letáků a k přechodu spíše na on-line propagaci.
Hladík před nezavedením zálohování varoval, protože právo EU stanovuje ambiciózní cíle zpětného odběru obalů. Evropská směrnice o jednorázových plastech stanovila pro členské státy povinnost do roku 2029 třídit 90 procent PET lahví. Zálohový systém funguje už v 18 zemích Evropy, například na Slovensku, v Polsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku či Švédsku.
