Článek
Armádě se podařilo naplnit letošní cíl nabírání nových vojáků už během prvního čtvrtletí téměř ze dvou třetin. Pro letošek chce přibrat 2250 rekrutů a zatímco ještě před dvěma týdny plnila tento cíl na 49 procent, nyní je to 65,5 procenta.
V sobotním pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Hájil také rozpočet na obranu, za který naopak vládní koalice čelí kritice z řad opozice.
„A to jsou všechno už vydaná rozhodnutí. To znamená, ti lidé už mají stanovený termín, kdy mají přijet do Vyškova,“ řekl k zájemcům o vstup do armády ministr. V tamním výcvikovém prostoru musí každý nastupující voják podstoupit základní šestitýdenní výcvikový kurz. Pro loňský rok byl cíl 2 100 nováčků. Od loňského ledna do listopadu se podařilo armádě získat 2 390 nových vojáků z povolání.
Podle ministerstva měl resort obrany k začátku loňského roku 28 285 vojáků z povolání. Číslo zahrnuje i příslušníky Vojenského zpravodajství či Vojenské policie. V armádě bylo k začátku loňského roku zhruba 24 tisíc vojáků. Do roku 2030 by armáda podle plánů chtěla mít 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy.
„My také říkáme, že zkvalitníme podmínky života a služby těch vojáků. Takže máme připravený program za 3,1 miliardy na výstavbu služebních bytů, modernizaci ubytoven v klíčových posádkách. Zvýšili jsme i kapacitu pro přípravu aktivní zálohy, pro dobrovolná cvičení,“ dodal.
Rozpočet na obranu
Podle ministra je letošní rozpočet na obranu silně proinvestiční, je v něm 56,2 miliardy korun na investice. „Nelze říci, že rozpočet na rok 2026 je nižší než v předchozích letech. Je to naopak. V nominálu je to o 400 milionů korun vyšší, a celkové výdaje i při započtení dalších kapitol tak jsou dokonce výrazně vyšší než v předchozích letech,“ řekl Zůna.
V souvislosti se závazkem vydávat stanovená procenta hrubého domácího produktu na obranu řekl, že nejde o závod o procenta. Důležitější je podle něj naplnění obranných schopností.
Zůnův oponent v diskusi, někdejší vicepremiér a předseda Pirátů Ivan Bartoš, upozornil mimo jiné na to, že NATO nemusí některé výdaje na obranu zpětně uznat. Pokud si tedy stát naplánuje výdaje na obranu těsně na dvou procentech HDP, může se stát, že nakonec skončí pod touto hranicí a nesplní zákon.
