Babiš přitvrzuje, scénář zestátnění veřejnoprávních poplatků se naplňuje

Vláda rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků. Pokud její záměr projde, od 1. ledna 2027 budou Česká televize i Český rozhlas financovány ze státního rozpočtu. Pro obě instituce by taková změna znamenala škrty ve výši 15 procent oproti letošnímu roku. Pondělní oznámení vlády rozebíráme s politickou reportérkou Seznam Zpráv Lucií Stuchlíkovou.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) na pondělní tiskové konferenci po zasedání vlády oznámil, že vláda rozhodla o změně financování veřejnoprávních médií. Česká televize a Český rozhlas by už od začátku příštího roku měly dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu.

Chystaná novela také počítá s výraznými škrty v rozpočtech obou médií - Česká televize by měla přijít zhruba o miliardu korun, Český rozhlas asi o čtyři sta milionů. Dostanou tak stejné finanční prostředky, jaké měly na svůj provoz mezi lety 2008 a 2024. Poté došlo ke zvýšení koncesionářských poplatků obou médií.

„Obě instituce neprojevily žádný zájem na tom, aby šetřily,“ vysvětloval mimo jiné během tiskové konference premiér Andrej Babiš (ANO) chystané změny. Podle Klempíře pak návrh - pokud projde - bude znamenat vyšší tlak na efektivitu médií veřejné služby.

„Změnili jsme to, protože jsme to chtěli změnit,“ odpověděl pak lakonicky předseda vlády, když byl tázán, proč má být nakonec valorizační mechanismus upravující sumu vydělovanou ze státního rozpočtu veřejnoprávním médiím podle předloženého legislativního návrhu aktivován až ve chvíli, kdy kumulativní inflace dosáhne hodnoty 10 %, a ne 5 %, jak původně navrhoval ministr kultury Klempíř.

„Jenom pro příklad, je to jako kdybychom po této vládě a premiérovi Andreji Babišovi chtěli, aby hospodařil s rozpočtem o velikosti bilionu, když momentálně má navržený rozpočet s výdaji 2,4 bilionu a chtěli bychom po něm, aby poskytoval stejné služby, ale za dnešní náklady a platy. Zhruba to chce v tuhle chvíli po České televizi a Českém rozhlase,“ říká v podcastu 5:59 politická reportérka Seznam Zpráv Lucie Stuchlíková.

Oba ředitelé veřejnoprávních médií - Hynek Chudárek v případě České televize a René Zavoral v případě Českého rozhlasu - se zároveň snažili prosadit, aby vláda do novely vložila určité záruky. Navrhují například, že by všechny další změny v budoucnu musela odhlasovat kvalifikovaná ústavní většina v Poslanecké sněmovně nebo že by byl nutný nepřehlasovatelný souhlas obou komor parlamentu.

O tom ale nechtějí zástupci vlády slyšet a argumentují tím, že i zvyšování koncesionářských poplatků se za minulého volebního období řešilo klasickou cestou.

„Na druhou stranu dříve tady nebyla takto oprávněná obava z toho, že politici opravdu chtějí zasahovat do obsahu vysílání České televize a že mají chuť na ně tlačit právě skrz rozpočet,“ popisuje Stuchlíková s tím, že o tom opakovaně mluví předseda Sněmovny a šéf vládní SPD Tomio Okamura nebo poslanec Jindřich Rajchl z téhož poslaneckého klubu.

Jedinou možností tak v tuto chvíli je, že by podobné „pojistky“ dostal do zákona někdo z opozičních zákonodárců poslaneckým návrhem.

Babiš nicméně podle novinářky nebude ochotný ustupovat. Zaprvé o novelu zákona jde i jeho koaličnímu partnerovi SPD. A zadruhé návrh zákona se dotýká jeho nejsilnější voličské skupiny, tedy seniorů, kterým se skutečně po případném prosazení zákona částečně finančně uleví, jelikož neplatí daň z příjmu.

„Platí samozřejmě spotřební daně a tak dál, ale pravděpodobně se větší zátěž z placení veřejnoprávních médií přesune ze starobních důchodců na ekonomicky aktivní obyvatele, (kteří právě daň z příjmu odvádí),“ vysvětluje reportérka. Jen pro doplnění: premiér na pondělním brífinku zmiňoval, že stát získá peníze pro veřejnoprávní média z potlačování šedé ekonomiky a EET 2.0. Už v minulosti ale mluvil o tom, že tyto finance chce zainvestovat i do dalších věcí.

Jediné, co by tak podle Stuchlíkové mohlo názor vlády ještě změnit, jsou demonstrace: „Jestli Andrej Babiš něco nemá rád, jsou to masové veřejné protesty. To si myslím, že je asi taková jediná možnost, kdy by se plán vlády mohl ještě nějak zadrhnout. Ale těžko říct, uvidíme,“ podotýká Stuchlíková, která je také spoluautorkou úspěšného podcastu Vlevo dole.

Pokud premiér názor nezmění, měla by pak novela zákona začít platit v lednu příštího roku. Předtím bude potřebovat ji protlačit nejen přes Poslaneckou sněmovnu, ale i přes Senát a prezidenta. A jelikož opozice už nyní ohlašuje obstrukce a za veřejnoprávní média se chce postavit podle svých dřívějších vyjádření také Petr Pavel, nebude to cesta jednoduchá.

„Čistě teoreticky se to stihnout dá, ale tipnu si, že by to hodně zablokovalo Sněmovnu na projednávání čehokoliv jiného,“ říká Stuchlíková. Babiš by to ale prý v tuto chvíli nejspíš byl ochotný obětovat. „Vidíme, že Andrej Babiš opravdu nastoupil na nějakou válečnou stezku s novináři, nejen tedy s těmi veřejnoprávními, i my v Seznam Zprávách s tím máme svoje zkušenosti. A vypadá to, že už to pro něj začíná být skoro až osobní spor,“ dodává novinářka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se současný návrh na změnu financování veřejnoprávních médií liší od toho, který ministr Oto Klempíř předložil už na jaře. A jestli je stále ve hře návrh poslance Patrika Nachera z ANO, který chtěl některé skupiny od placení poplatků za veřejnoprávní média osvobodit. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.