Článek
Málokdy dochází k tomu, že se proti nějaké změně ohradí úplně všichni. U aktuální novely ministerstva zdravotnictví, která se týká klinických psychologů, se to ale stalo. Oponuje Asociace klinických psychologů, Českomoravská psychologická společnost, Psychiatrická společnost, Sdružení kateder psychologie i školitelé.
„Nesmírně by to poškodilo pacienty, protože by s nimi mohl pracovat plně odpovědně člověk, který nikdy pacienta neviděl,“ varuje Tomáš Nikolai, vedoucí Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Ministerstvo se rozhodlo zcela překopat systém přípravy klinických psychologů, tedy odborníků, kteří mohou sami vyšetřovat, stanovovat diagnózy nebo se podílet na léčbě pacientů se závažnými potížemi.
O plánu psaly Seznam Zprávy loni, když s ním kvůli nedostatku klinických psychologů na konci svého mandátu přišel bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Do vnitřního připomínkového řízení se ale nyní novela opravdu dostala, ačkoliv se mezitím změnila vládní sestava.
„V případě, že bude tato změna zavedena do praxe, deklarujeme, že nebudeme absolventy tohoto nedostatečného vzdělávání považovat za adekvátně kompetentní odborníky a nebudeme je zaměstnávat v psychiatrických službách,“ varuje ministerstvo ve stanovisku, které má redakce k dispozici, za Psychiatrickou sekci ČLS JEP její předseda Tomáš Kašpárek.
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby se zásadně zkrátila odborná příprava klinických psychologů. Dnes je nutné dokončit magisterské studium psychologie, následně absolvovat kurz Psycholog ve zdravotnictví a k tomu poté - podobně jako v případě lékařů - zvládnout čtyřleté specializační vzdělávání zakončené atestací.
Nově ale ministerstvo zdravotnictví navrhuje výrazně kratší alternativu. Po bakalářském studiu psychologie by měly stačit dva roky nového navazujícího magisterského oboru klinická psychologie a jeden rok výkonu povolání v praxi. O návrhu jako první informovala Česká televize.
„Důvodem navrhované změny je rostoucí potřeba psychologické péče a snaha vytvořit efektivnější cestu k přípravě dostatečného počtu kvalifikovaných odborníků pro zdravotnictví,“ vysvětluje návrh mluvčí ministerstva zdravotnictví Renata Povolná.
Změny bez diskuze
Jenže odborníci varují před tím, že takoví absolventi nebudou dostatečně připravení na to, aby mohli efektivně a hlavně samostatně ve zdravotnictví fungovat. Podle ministerstva zdravotnictví ale nová vzdělávací cesta pro klinické psychology lépe propojuje vysokoškolské studium s požadavky zdravotnické praxe.
„Cílem je přispět k lepší dostupnosti péče pro pacienty, nikoli snižovat požadavky na její odbornou úroveň. Nová vzdělávací cesta zároveň neruší již existující možnosti vzdělávání,“ dodává mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Ani s tím ale kliničtí psychologové a katedry psychologie nesouhlasí. Teoreticky sice možná současná cesta skrze atestace zůstane, prakticky ale zcela vymizí. Každý raději zvolí navrhovanou kratší variantu skrze dvouleté navazující magisterské studium a jednoletou praxi než absolvování kurzu a čtyřleté putování specializační přípravou.
„Sdružení kateder psychologie ČR již v minulosti upozorňovalo, že zásadní změny kvalifikačních podmínek psychologů musí být připravovány za účasti pracovišť, která nesou odpovědnost za jejich vysokoškolské vzdělávání. V případě nynějšího návrhu považujeme absenci takové odborné diskuze za zvláště problematickou vzhledem k rozsahu a možným dlouhodobým důsledkům navrhované změny,“ varovalo sdružení ve svém stanovisku, které mají Seznam Zprávy rovněž k dispozici.
Rozdíly v psychologické péči
Pomoc s duševním zdravím poskytuje řada odborníků – liší se ale jejich kvalifikace i pravomoci. Tady je přehled.
Psychiatr
Absolvoval medicínu a k tomu má také atestaci z psychiatrie. Stanovuje diagnózu a léčí různé duševní obtíže. Může předepisovat léky.
Klinický psycholog
Vystudoval obor psychologie a dále zvládl ještě minimálně pětileté specializační vzdělání v oboru klinická psychologie. Stejně jako psychiatr může diagnostikovat psychické poruchy, ale nepředepisuje léky.
Psycholog
Má za sebou studium psychologie. Může nabízet například psychologické poradenství.
Přitom různé návrhy podpořené odborníky byly podle informací redakce na stole. Například vtělení kvalifikace psychologa ve zdravotnictví rovnou do magisterského studia. Ministerstvo zdravotnictví připravilo ale svůj návrh, který razantně nabourává současná pravidla.
„Navíc jde o naprosto kontraproduktivní krok, protože u nás není nedostatek klinických psychologů kvůli tomu, že by nebyli,“ říká Tomáš Nikolai s tím, že problém je podle něj při uzavírání smluv se zdravotními pojišťovnami a zoufale nízkými platy ve státním zdravotnictví – pro psychologa s atestací a 20 lety praxe to vychází podle platových tabulek na 45 tisíc korun.
Na dotaz Seznam Zpráv ale ministerstvo zdravotnictví uvádí, že jde zatím pouze o návrh, který prochází připomínkovým řízením. A hodlá se podrobně zabývat všemi výtkami, které od odborné veřejnosti došly. Konečná podoba návrhu se tedy ještě může měnit, novela by ale každopádně měla začít platit od začátku roku 2028.
