Článek
Německo zůstává cílem ruských hybridních útoků, předpokládá německá Národní bezpečnostní rada, která v pondělí večer jednala o srpnovém incidentu na východoněmeckém letišti Lipsko/Halle. Rada, která pod vedením kancléře Friedricha Merze sdružuje silová ministerstva a zástupce armády a civilních i vojenských tajných služeb, rovněž debatovala o tom, jak bude země na budoucí hybridní útoky reagovat. V prohlášení to uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius, podrobnosti ale neupřesnil.
„Rozhodla o nových krocích proti špionáži a sabotážím i k ochraně kritické infrastruktury,“ řekl Kornelius o zasedání rady.
Německo nedávno obvinilo Rusko z hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle, kde jeden ze zaměstnanců poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou. Moskva toto obvinění odmítla. Německo v reakci na incident rozhodlo mimo jiné o uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a vypovězení smlouvy kulturnímu institutu Ruský dům v Berlíně. Podle kritiků totiž dlouho nesloužil umělcům, ale špionům. Rusko v odvetě nařídilo uzavřít německý generální konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty v Rusku.
Tématem pondělního jednání bezpečnostní rady byly podle Korneliuse také bezpečnostně politické aspekty umělé inteligence a opatření ke snížení německých jednostranných závislostí hospodářského a bezpečnostního významu včetně zajištění dodávek kritických surovin. Ani v této oblasti rada žádné podrobnosti nesdělila.
Národní bezpečnostní radu označuje spolková vláda za grémium strategické koordinace a nástroj pro rychlá rozhodnutí reagující na aktuální bezpečnostně politické otázky. Zřízena byla v roce 2025, kdy její činnost navázala na rozpuštěnou Spolkovou bezpečnostní radu.
