Kde vzít peníze? V ANO vzniká plán, jak „obrat“ čtyři velká města

Hnutí ANO chce významně snížit rozpočty čtyřem největším českým městům - Praze, Brnu, Ostravě a Plzni. Několik zdrojů z vládního hnutí Seznam Zprávám potvrdilo, že se plánuje snížit podíl těchto měst na vybraných daních.

Může jít až o desítky miliard korun ročně. Část peněz by podle vznikajícího plánu mohly dostat kraje, část by si nechal stát, aby do budoucna vylepšil svůj schodek.

„Současný systém je nespravedlivý, velká města mají opravdu hodně peněz. Určitě je to ke změně, řešíme to i s Ministerstvem financí. Ale jsme teprve na začátku té debaty,“ uvedl poslanec Patrik Pařil, který je za ANO v rozpočtovém výboru.

Většinu příjmů obcí a krajů tvoří podíl na vybraných daních. Svou část města inkasují v průběhu roku a její výše je stanovena zákonem, částky se určují hlavně podle velikosti obcí. Letos by mělo jít o zhruba 400 miliard korun.

„Nikdy jsme neskrývali, že se to otevřít musí. Je nezbytné to udělat, u velkých měst končí obrovské množství peněz - čtyři velká města toho mají opravdu až hodně a zbytek málo,“ myslí si ministr průmyslu Karel Havlíček.

Spadeno mají politici ANO především na hlavní město - argumentují tím, že má obří úspory a vysoké příjmy stejně nestíhá zužitkovat. Podle informací Seznam Zpráv by Praha mohla přijít až o 25 miliard, což je zhruba přebytek, v němž město každoročně končí.

„Praha má neadekvátně peníze, které neutrácí, není schopna je utrácet. Pracujeme na tom, aby se to spravedlivěji rozdělilo,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová ve víkendové debatě ČT.

Na otázky Seznam Zpráv, jak je s přípravou změn daleko, ale nechtěla odpovídat. „Zatím máme jiné starosti. Ale že tam leží stovky miliard ladem, to je fakt,“ tvrdí ministryně.

Zmínila také, že změnu rozpočtového určení daní připravuje i hejtman za ANO Radim Holiš. Ten ale nebral telefon.

Neochota ANO mluvit o možné změně podrobněji není překvapivá. Je totiž těsně před komunálními volbami, v nichž ANO hodlá výrazně uspět. A například jejich kandidát v Praze, Jan Hušbauer, slibuje z billboardů voličům, že „Peníze Prahy patří Pražanům“.

Ubrat peníze velkým městům není legislativně složitá záležitost. Stačilo by v zákoně o rozpočtovém určení daní snížit koeficient, díky kterému dostávají peníze navíc ve srovnání s menšími městy. A rozhodnout, kam se prostředky nově nasměrují.

Kraje by peníze navíc užily - už před dvěma lety se měly jejich příjmy upravovat, připravovaná novela ale padla pod stůl. Vláda navíc krajům od letoška odmítá přidávat peníze na opravu silnic.

Státní rozpočet by injekci taktéž potřeboval, na příští rok je plánovaný deficit 386 miliard a na ten následující vláda slibuje jeho snížení až o 80 miliard korun, které musí někde vzít. Letos se odhaduje, že do obecních rozpočtů z daní přiteče zhruba 270 miliard korun, kraje by pak mohly dostat dalších cca 125 miliard korun.

Z toho jen Praha by měla letos dostat 97 miliard. A pro příští rok se příjmy metropole odhadují na 103 miliard korun. Ze statistik vyplývá, že Praha dostává v přepočtu na obyvatele 1,9krát více než průměrné obce a kraje v Česku. A do toho má rezervy ve výši až 200 miliard korun.

Zástupci Prahy i experti ale upozorňují, že hlavní město musí šetřit na velké infrastrukturní projekty, jako je třeba metro nebo Pražský okruh. Na rozdíl třeba od Brna, kde okruh staví a z většiny financuje stát.

Kandidáti na primátora mimo ANO, s nimiž Seznam Zprávy mluvily, jsou už nyní přesvědčeni, že Babišova vláda jim peníze vezme. „Tu a tam někdo z hnutí ANO utrousí, že by Praha měla dostávat méně peněz z daní. A do toho výroky premiéra Babiše a ministryně financí Schillerové o miliardách na účtech Prahy, to už není jen nějakým rýpáním. Oni z mého pohledu vyhlásili Praze válku,“ uvedl například Tomáš Portlík (ODS).

Proti záměru ANO je také sněmovní opozice, ačkoli přiznává, že systém rozpočtového určení daní po dvaceti letech reformu potřebuje. Jejím cílem ale podle něj nemůže být jen získat peníze navíc na vládní sliby.

„Alena Schillerová už nemá kde brát, Andrej Babiš ji tlačí do financování nesmyslných slibů, a místo reforem se tak chystá o peníze okrást obce a města. Reformu rozpočtového určení daní potřebujeme, ale tahle parta má za cíl jediné: centralizovat moc a peníze v rukou premiéra a úzké skupiny jeho věrných,“ tvrdí poslanec STAN Jan Papajanovský z výboru pro veřejnou správu.

„Velká část těch peněz jsou naspořené prostředky na velké investiční akce, konkrétní projekty. Ale asi je jim líto si na ty peníze nesáhnout a politicky nejméně bolestivou cestou je právě Praha. Sebrat pár velkým městům je nesystémové,“ dodává jeho stranický kolega, bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček.

Ministryně financí Alena Schillerová v minulosti kritizovala i velké úspory malých obcí. K červenci letošního roku držely obce bez Prahy na účtech rekordních 190 miliard korun. K tomu, že by ubrala peníze i jim, se ale podle informací Seznam Zpráv vláda zatím nechystá.

I malé obce argumentují tím, že na každou investici musí nejdřív dlouho dopředu šetřit. Podle expertů to ale není vždy pravda. „Jen za poslední čtyři roky vzrostly rezervy o 47 procent na 395 miliard na konci roku 2025. Národní rozpočtová rada spočítala, že devět z deseti ušetřených korun se v investici nikdy neproměnilo,“ uvádí se v materiálech projektu Obce v datech.

Podle čísel z posledních let se ale možná ve státní správě začínají investice přece jen trochu hýbat. V roce 2025 už hospodaření samospráv skončilo s přebytkem pouhých 16 miliard, což je oproti předchozím letům významný pokles. A to právě jen díky hlavnímu městu.

„Významný podíl na tomto výsledku má hospodaření Prahy. Bez jeho započtení by obce jako celek hospodařily se schodkem,“ uvádí se ve zprávě Ministerstva financí.