Článek
Rusové útočili už delší dobu na mosty v Kyjevě a Dnipru. My se drželi zpět, ale když nepřestali, museli jsme reagovat. V rozhovoru pro Seznam Zprávy krátce po ukrajinských úderech na Krymský most to uvedl ukrajinský vojenský analytik a člen skupiny Informační odpor Oleksandr Kovalenko. Monitoruje dění na frontě a je v kontaktu s ukrajinskými veliteli na bojištích.
Podle něj vypadají tentokrát následky útoku vážně a pro Rusy bude obtížné silnici a železniční trať rychle opravit. Obzvláště vzhledem k tomu, že mohou očekávat další ukrajinské útoky.
„Zasáhli jsme most v místech, kde je oblouk, ten se zřítil. Z hlediska logistiky je pro nás hlavní narušení silniční trasy, tam jde v poslední době hlavní ruské zásobování. Předcházela tomu dlouhá příprava především postupnou likvidací protivzdušné obrany. To je klíčová část přípravy,“ popisuje Kovalenko.
„Což trvalo dlouho vzhledem k tomu, že Krym byl opravdu silně chráněn systémem protivzdušné obrany. V ruské vojenské doktríně má co do důležitosti Krym druhé místo za Moskvou. Naším hlavním úkolem bylo efektivitu ruského systému narušit. To umožnilo úder na samotný most. Byla to kombinovaná, koordinovaná operace ze vzduchu a z moře,“ říká Kovalenko.
Ukrajinci použili při úderu i vlastní zbraně, které sami vyrábějí. Protilodní střely Neptun a rakety Flamingo (Plameňák). Protivzdušnou obranu přehltili stovkami dronů.
„Z hlediska logistiky je pro nás hlavní narušení silniční trasy, tam jde v poslední době hlavní ruské zásobování. Pro nás má přerušení této trasy obrovský význam, protože omezí ruské možnosti zásobovat vojska na jižním úseku fronty,“ uvádí Oleksandr Kovalenko.

Krymský most.
Zásobovat Krym mohou Rusové ještě západní trasou přes okupované části Záporožské a Chersonské oblasti, ale tamní silnice jsou pod palbou ukrajinských dronů a tato cesta je velmi nebezpečná. Moskvou jmenovaný správce Krymu Sergej Aksjonov na sociálních sítích přiznal zřícení části mostu. Tvrdí, že železniční doprava může fungovat dál, silniční nikoliv. „Opravíme ho a bude ještě lepší než předtím,“ řekl Dmitrij Peskov, mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za odvetu po opakovaném ruském bombardování mostů v Kyjevě. „Rusové už delší dobu útočí na mosty v Kyjevě nebo v Dnipru. My jsme se dlouho drželi zpět, ale Rusové své útoky zintenzivnili, tak reagujeme. Fakt je zatím takový, že se jim v Kyjevě nepodařilo zatím žádný most úplně zničit,“ tvrdí Kovalensko.
Zároveň se nedomnívá, že se Putin chystá válku ukončit, protože Rusko nemá úspěchy na bojišti.
„Bohužel Putin se nesmíří s tím, že válka skončí bez toho, aniž by dosáhl svých cílů. Nechystá se válku ukončit, protože pokud to udělá, ohrozí tím stabilitu svého režimu. Pokud válka skončí, nastane v Rusku sociální a politické napětí. Válka se už pro něj stala prostředkem k udržení moci. Podle mého názoru není velká šance na konec války ani teď, ani v první polovině příštího roku,“ míní vojenský analytik.
Devatenáct kilometrů dlouhou silnici a železnici začali Rusové budovat v roce 2016, slavnostně ji o dva roky později otevřel za volantem nákladního vozu osobně Vladimir Putin. Konstrukce stojí na pylonech, které jsou zavrtány do hloubky 56 metrů. Výška mostu je 35 metrů nad hladinou moře. Přibližně uprostřed se nachází zvýšený oblouk, kterým mohou proplouvat lodě. Není ale jasné, zda po zřícení části konstrukce je plavba nyní možná. Ze zveřejněných fotografií a videozáznamů to zatím nelze posoudit.










