Do Polska zamíří tisíce vojáků, budou nacvičovat mírovou misi na Ukrajině

Po téměř dvou letech schůzek a summitů přechází takzvaná koalice ochotných od teorie k praxi.

Příští pondělí má v Nowé Debě na jihovýchodě Polska začít vojenské cvičení nazvané Koalicja 26.2, do něhož se zapojí téměř přes 2800 vojáků z celkem 11 zemí a na 2000 polských vojáků.

Podle polského ministerstva obrany jde o „vyvrcholení měsíců plánování, které demonstruje, jak rychle se zúčastněné země dokážou mobilizovat a vytvořit síly schopné podpořit Ukrajinu po skončení války“, napsal deník Rzeczpospolita.

Britský generálporučík Tom Bateman, velitel Mnohonárodnostních sil pro Ukrajinu (MNF-U), označil cvičení za důležitý krok k tomu, aby se politické závazky proměnily ve skutečnou vojenskou připravenost.

Spojené státy se nezapojí. Prezident Donald Trump už dříve odmítl závazek vyslat na Ukrajinu vojáky, Washington tedy nebude ani součástí nadcházejícího cvičení v Polsku.

Koalicja 26.2 se uskuteční od 9. do 22. listopadu, přičemž má prověřit velení a koordinaci evropských vojsk. Hlavní slovo mají mít Britové a Francouzi.

Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že manévry ukazují, jak Londýn, Paříž a jejich spojenci zintenzivňují přípravy na dobu, kdy na Ukrajině zavládne mír. „Nejde o žádný hypotetický plán. Jedná se o skutečné vojenské jednotky, které jsou připraveny pomoci Ukrajině, jakmile boje ustanou,“ uvedl.

V Polsku bude výcvik probíhat na zemi, na moři i ve vzduchu. Britové například vyšlou dva stíhací letouny RAF Typhoon a tankovací stroj Voyager, které budou simulovat zajištění bezpečnosti civilních letadel poté, co se ukrajinský vzdušný prostor znovu otevře.

Přítomni mají být vojáci převážně z Velké Británie, Francie a Polska, své zástupce ale budou mít i Německo, Španělsko, Švédsko, Estonsko, Litva, Nizozemsko a Belgie.

Přímo na místě nebudou Turci, kteří se ale zavázali vést námořní operaci, jejímž konečným cílem bude odminování oblasti a obnovení obchodní dopravy v Černém moři.

Jednotky by nebyly součástí NATO a v souladu s Pařížskou deklarací ze 6. ledna 2026 by mohly být nasazeny na žádost ukrajinské vlády po skončení nepřátelských akcí.

Jejich úkoly by zahrnovaly výcvik ukrajinských vojáků, podporu rekonstrukce ukrajinských ozbrojených sil a prosazování bezpečnosti letecké a námořní dopravy.

„Neměly by však žádné povinnosti v oblasti udržování míru ani monitorování příměří a byly by nezávislé na strukturách NATO,“ uvedlo v tiskové zprávě polské ministerstvo obrany. To potvrdil i velitel MNF-U Bateman.

Rusko již dříve vyjádřilo nesouhlas s rozmístěním zahraničních vojáků. Prezident Vladimir Putin loni prohlásil, že by se stali „legitimními cíli“.

Pravidla nasazení by ale vojákům umožňovala opětovat palbu, pokud by se například stali terčem ruských dronů. Potenciální zásahy by však měly mít výhradně obranný charakter. „Naše jednotky samozřejmě ochráníme před jakoukoli agresí,“ citoval britský deník The Guardian jeden ze zdrojů z britské armády.

Důvodem je především snaha vyhnout se přímému zatažení do konfliktu s Ruskem. Vladimir Putin ostatně mezi důvody plošné invaze na Ukrajinu zmiňoval ochranu Ruska před rozšiřováním Aliance.

Nezbytný by rovněž byl stoprocentní konsenzus všech členů Aliance, což by mohlo narazit například na odpor Maďarska či Turecka.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, současný prezident odmítl vyslat vojáky do případné mírové mise.

Od jeho návratu do Bílého domu navíc stále častěji zaznívají slova o narušení transatlantických spojenectví, třeba kvůli Trumpovým snahám získat Grónsko či clům.

Evropské státy proto chtějí své jednotky připravit tak, aby dokázaly fungovat i bez přímé americké vojenské podpory. Tomu odpovídá i snaha omezit závislost na amerických technologiích.

Řeč je například o satelitním spojení a komunikačních systémech, které jim umožňují koordinovat pohyb jednotek. V této souvislosti se nejčastěji zmiňuje Starlink společnosti SpaceX, kterou založil Elon Musk. „Nejsme závislí na amerických systémech,“ reagoval nejmenovaný zdroj na dotaz deníku The Guardian, zda by se mnohonárodní jednotky při komunikaci spoléhaly právě na Starlink.

Další kolo jednání je naplánováno na 10. a 11. listopadu v Abú Dhabí. Zúčastní se ho zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států, jak oznámil Trumpův zmocněnec Steve Witkoff.

Jednat se má především o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu, zmírnění napětí a humanitárních otázkách.

Bílý dům pak v úterý informoval, že se představitelé Ruska a Ukrajiny setkají i ve čtvrtek, a to přímo v sídle amerických prezidentů. Stane se tak prý na popud první dámy Melanie Trumpové, která by měla promluvit o příměří v ukrajinských Oleškách, které zprostředkovala.

Kyjev mají zastupovat poslanec a vyjednavač Davyd Arachamija a ombudsman Dmytro Lubinec, Rusko pak Putinův zmocněnec Kirill Dmitrijev a ombudsmanka Jana Lantratovová.

Největší překážkou zůstávají rozdílné představy obou zemí o podobě případné mírové dohody. Kreml požaduje, aby se Ukrajina vzdala i těch částí Donbasu, které ruská armáda dosud nedokázala plně ovládnout. Kyjev naopak prosazuje zastavení bojů na současné frontové linii a požaduje pevné bezpečnostní záruky, které by zabránily opakování ruské agrese. Odmítá také omezení vlastní armády nebo požadavek na neutralitu země.