Článek
V posledních měsících přibývá varování domácích i zahraničních vojenských expertů či zpravodajských služeb, že by se Rusko mohlo brzy pokusit otestovat jednotu Severoatlantické aliance.
Jak ukazují říjnová data analytického ústavu STEM, která mají Seznam Zprávy exkluzivně k dispozici, velkou pozornost těmto upozorněním věnují i Češi a Češky.
Varování před ruskou sabotáží, kybernetickým či dronovým útokem zaznamenaly dvě třetiny tuzemské populace, pozorně je sleduje 29 procent lidí.
„Málokteré téma je takto sledované. Souvisí to s tím, že od začátku války na Ukrajině se udržuje výrazně nadpoloviční podíl lidí, kteří považují Česko za aktuálně ohrožené mezinárodním děním, což v letech před vypuknutím konfliktu nebylo,“ nabízí vysvětlení analytik STEM Jiří Táborský.
Bezmála polovina české populace (49 %) pak považuje za pravděpodobné, že Rusko v následujících měsících podnikne nějakou agresivní akci proti členským zemím NATO.
Pocit vnímaného ohrožení ze strany Ruska se liší podle pohlaví nebo vzdělání, ale především podle politických preferencí. Nejjistější jsou si ruskou agresí voliči bývalé koalice Spolu a hnutí STAN, naopak za nejméně pravděpodobný považují ruský útok proti Severoatlantické alianci voliči SPD.
„Souvisí to s celkovým pocitem ohrožení, který je u voličů současné vlády (ANO, SPD a Motoristů) obecně výrazně nižší než u voličů vlády minulé (Spolu, STAN a Piráti),“ říká Táborský s tím, že je možné vysledovat souvislost s rétorikou politických lídrů obou táborů.
Varování před hrozbou podle něj přichází prakticky jen z jednoho tábora, a sice od představitelů minulé vlády Petra Fialy (ODS).
Zároveň, jak vyplynulo z dřívějšího letošního průzkumu agentury STEM, si většina voličů současné vládní koalice přeje zachování výdajů na obranu na úrovni dvou procent HDP, pro snižování peněz na zbrojení jsou pak nejčastěji voliči hnutí SPD, kterému po volbách „připadlo“ ministerstvo obrany.
Postoj vlády Andreje Babiše (ANO) se pak odráží i v nové, nedávno schválené koncepci rozvoje české armády. V dokumentu se píše, že do roku 2029, tedy do konce funkčního období současného kabinetu, budou výdaje na obranu na dvou procentech. Nárůst ke 3,5 procenta HDP, ke kterému se Česko zavázalo loni na summitu NATO v Haagu, má nastat postupně až po roce 2030.
Vojáci v nové koncepci zároveň varují, že při dvou procentech HDP nebude v nejbližších letech prostor pro modernizaci a že aktuálně Česko neplní 70 procent úkolů, které od Severoatlantické aliance přijalo.
Velká podpora Poláků
Říjnový průzkum agentury STEM také ukázal, že ochota Čechů a Češek pomoci napadenému spojenci je trvale vysoká, respektive oproti předloňskému březnu mírně vzrostla.
Výzkumníci se lidí ptali, zda by Česko mělo přijít na pomoc Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku v případě, že by některá z těchto zemí byla vojensky napadena, v zásadě se tedy tázali na naplnění článku pět zakládající smlouvy Severoatlantické aliance.
Výsledky dotazování ukázaly, že pomoc sousednímu Polsku by podpořilo 84 procent Čechů a Češek, 69 procent by pak souhlasilo s pomocí pobaltským státům. Právě Pobaltí bývá zmiňováno jako další možný potenciální cíl ruské agrese, obzvlášť v Lotyšsku a Estonsku žije významná ruská menšina.
Za větší ochotou pomoci Polákům je podle Táborského především fakt, že jde o sousední zemi. Analytik také upozorňuje, že rozdílně se dívají na pomoc napadené zemi vysokoškoláci a lidé bez maturity.
„Vysokoškoláci mají výrazně vyšší ochotu pomáhat spojencům než lidé bez maturity. Vysokoškoláci jsou také obecně více prozápadně naladěni, chtějí vyšší investice do obrany a členství v mezinárodních institucích považují za esenciální pro fungování ČR,“ říká Táborský.
Velké rozdíly ukázala data také u voličů různých politických stran. Zatímco pomoc Pobaltí podporuje 94 procent voličů bývalého Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), u příznivců vládního hnutí ANO je to 60 procent dotázaných. S naplněním spojeneckých závazků souhlasí jen 42 procent voličů SPD.
„Zatímco voliči bývalé vlády jsou vcelku jednoznačně pro to, aby Česko směřovalo na Západ, voliči současné vlády jsou mnohem častěji zastánci toho, že bychom měli být někde mezi, tedy prakticky vzato neutrální. Součástí neutrality je do ničeho se neplést, což se s vysláním vojáků neslučuje,“ osvětluje výsledky průzkumu Jiří Táborský ze STEM.
Šetření analytického ústavu STEM
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 20. až 27. září 2026 v rámci pravidelné výzkumné série Trendy. Sběr dat probíhal metodou kvótního výběru prostřednictvím online dotazování (CAWI). Na otázky odpovědělo 1343 respondentů. Srovnávací data z března 2024 pocházejí z průzkumu STEM pro Zastoupení Evropské komise.












