Článek
Armáda patří dlouhodobě mezi státní instituce s nejvyšší důvěrou. Ta po propadu v letech 2023 a 2024 opět roste.
Největší rozdíly ohledně armády a výdajů na obranu jsou mezi voliči současné vlády a opozice. Jenže zatímco voliči bývalé koalice byli v podpoře zbrojení i v důvěře v armádu prakticky jednotní, tak mezi příznivci jednotlivých stran Babišova kabinetu panují nemalé rozdíly.
Voliči ANO, SPD a Motoristů se neshodují v tom, jak moc věří armádě, ani v tom, jestli jí přidávat peníze. Ukazují to data agentury STEM ze začátku letošního roku, která mají Seznam Zprávy exkluzivně k dispozici.
Stranické preference jsou přitom v postoji k obraně nejvýraznější štěpící linií, větší než věk nebo vzdělání.
„Rozdíly mezi voliči stávající koalice jsou opravdu velké. Vidíme tam výrazné pnutí. Nejvíc jsou proti výdajům na obranu a posilování armády voliči SPD a naopak nejvíc podporující jsou voliči Motoristů,“ shrnuje analytik STEM Jiří Táborský.
Podle posledních čísel z letošního ledna armádě důvěřuje 77 procent motoristických podporovatelů, zatímco u příznivců SPD to bylo vůbec nejméně ze všech parlamentních stran – jen 55 procent. Pokud jde o voliče hnutí ANO, armádě na začátku letošního roku věřilo 70 procent z nich.
Rozdílné, nebo dokonce protichůdné pohledy vládních voličů na bezpečnost, obranu nebo zahraniční politiku budou podle politologa Michaela Drašara zdrojem sporů a někdo ze tří koaličních partnerů bude muset ve svých předvolebních slibech slevit.
„Na premiérovi Andreji Babišovi je vidět, že se snaží nějakým způsobem i ve své rétorice trošičku ustupovat právě SPD, kdy velmi často zdůrazňuje, že pro něj jsou prioritou čeští občané a otázku bezpečnosti staví spíše na druhou kolej,“ říká Drašar, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Armáda jako politické téma
Důvěru v různé státní instituce výzkumná agentura STEM sleduje od 90. let. Armáda začínala, stejně jako policie, na nízkých hodnotách, kolem 30 procent. Postupně důvěra v ni vzrostla až na téměř 80 procent, v letech 2023 a 2024 ale došlo k poklesu, i na 62 procent.
Podle analytika Táborského je to důsledek války na Ukrajině a působení vlády Petra Fialy (ODS), která udělala z armády výrazné politické téma.
„Propad byl způsobený tím, že armáda začala být vnímaná jako politické téma, kterým se Fialova vláda vymezovala vůči opozici a ta zároveň opakovaně reagovala velmi tvrdě nejen vůči politickým oponentům, ale i vůči konkrétním vojákům. To udělalo z armády štěpící téma, což není moc šťastné, protože z principu věci armáda je tady pro všechny, ne pouze pro voliče stran, které aktuálně armádu podporují,“ shrnuje Táborský.
Postoje české veřejnosti k AČR, výdajům na obranu apod.
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním výběrovém souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16.–25. ledna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Výběrový soubor byl dále dovážen na kvóty a minulé volební chování. Na otázky odpovědělo 1 061 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data ze starších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku větším než 1 000 respondentů. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
Ve stejné době se, jak Táborský ukazuje na datech, začala štěpit důvěra v armádu podle stranických preferencí, až došla do dnešního bodu, kdy koaliční partnery SPD a Motoristy dělí v otázce důvěry 22 procent.
Žádní jestřábi
Podobně je to i s postoji voličů jednotlivých stran a hnutí k otázce financování obrany, které se velmi liší (viz graf níže). Největší podíl respondentů (39 procent) si každopádně myslí, že by bylo nejlepší zachovat výdaje na obranu na úrovni dvou procent HDP.
Data agentury STEM z letošního ledna však zároveň ukazují pokles lidí, kteří považují výdaje na obranu za zbytečné, a naopak mírný nárůst těch, podle kterých by výdaje na obranu měly vzrůst.
„Vzhledem k formulaci otázky se dá čekat, že podpora závazku vůči Alianci je dána především kladným postojem Čechů k NATO, ve kterém naprostá většina Čechů chce setrvat a souhlasí tedy i s povinnostmi, které se s tím pojí. Zároveň ale obecně vidíme, že příliš jestřábí postoj není vítaný. Dá se to shrnout tak, že podle české populace bychom měli ctít závazky vůči NATO, ale zároveň nevyčuhovat moc z řady,“ míní analytik agentury STEM Táborský.
Vůbec nejvíc odpůrců zvyšování peněz na zbrojení je mezi voliči hnutí SPD, kterému po volbách „připadlo“ Ministerstvo obrany.
Podle politologa Michaela Drašara nejsou tyto výsledky překvapivé. „Na jedné straně vidíme Motoristy, pro které jsou zahraničně-politické otázky a otázky bezpečnosti poměrně důležité – a v tomto ohledu jsou i blíže opozičním stranám. Na druhé straně je SPD, které se opírá spíše o voliče s nižším ekonomickým statusem, kteří jsou třeba méně vzdělaní a pro které jsou důležitější spíše ekonomické otázky. V návaznosti na to mají i poměrně negativní postoj vůči Ukrajině a roli České republiky v pomoci Ukrajině,“ hodnotí Drašar.
Andrej Babiš jako premiér se proto podle něj ocitá v komplikované situaci. „Toto můžou být třecí plochy v rámci koalice, kde může docházet k rozbrojům mezi jednotlivými stranami. Koneckonců to vidíme i na tom, jakým způsobem se SPD staví ke svému vlastnímu ministru obrany Jaromíru Zůnovi,“ míní politolog.
Tlak ze strany SPD, aby se výdaje na obranu nezvyšovaly, tak bude podle Drašara velký. „A pokud se zvýší, tak to SPD bude muset nějak elegantně zahrát, aby se neukázalo, že slevili i z tohoto předvolebního slibu,“ říká Drašar s odkazem na Okamurou plánované zrušení české muniční iniciativy. Ta nakonec pokračuje dál i po volbách, ale bez českého finančního příspěvku.














