Článek
Výročí sametové revoluce se na Národní třídě v Praze poslední roky neobešlo bez vyostřených projevů. Podobně je tomu i letos. Atmosféra v centru Prahy nabízí momenty zatížené aktuálním politickým děním, nepřítomností premiéra Andreje Babiše i dozvuky nedělní demonstrace na Letné.
„Hanba“ nebo „demisi“ slyší od části účastníků oslav už před devátou ráno ministři Alena Schillerová a Karel Havlíček (oba z ANO), kteří přicházejí položit květiny k pamětní desce. Kritika a urážky míří i na premiéra, který se oslav v Praze neúčastní kvůli návštěvě Izraele. „Kdepak máte svého šéfa? Bál se přijít?“ pokřikují vládní odpůrci.
Ministryně financí Schillerová si pak přímo u památníku vyslechla například i narážku na svoji rozpočtovou politiku od jednoho z poblíž stojících mužů. „Gratulujeme k famóznímu schodku rozpočtu,“ říká jí ironicky.
Zhruba za půl hodiny se atmosféra v místě příchodů politiků k památníku mění v nepřehledný výjev. Lidé se začnou mohutněji tlačit na sebe, aby byli co nejblíže, protože dorazil prezident Petr Pavel. Najednou nejde vyhodnotit, jestli má navrch pískot nebo potlesk a Pavel si během pár okamžiků vyslechne pokřiky z obou názorových pólů. „Pávek, soudruh,“ zní od některých. Jiná část davu jim to oplácí zase zvoláním „děkujeme“, „výborný prezident“ nebo „nejlepší prezident po roce 1989“.
Na zvolání „agente“ pak odpovídá jiný účastník oslav v narážce na premiéra Babiše: „Agent je v Izraeli.“ Premiér Babiš už dříve řekl, že ho neúčast na Národní třídě mrzí. „Na druhou stranu to třeba přispěje k uklidnění vyhrocené situace,“ řekl. Za vynechání letošních oslav ho pak na Národní třídě kritizovali i zástupci opozice, například šéf ODS Martin Kupka. Oslav se zúčastnil také například předseda STAN Vít Rakušan.
Prezident Pavel v reakci na rozporuplnou odezvu vůči němu popsal, že věří, že spory nebudou charakteristické pro dnešní den a že si lidé půjdou atmosféru na Národní třídě spíš užít. Svoji návštěvu ale přitom využil i k mírné kritice vládních záměrů. V rozhovoru pro Českou televizi komentoval i nedělní demonstraci na Letné, která byla namířena proti některým krokům kabinetu, zejména plánovaným změnám financování veřejnoprávních médií.
„Politika se nemůže dělat tak, že vláda, která dostane mandát, tak ho beze změny bude uplatňovat po celé čtyři roky,“ řekl. Na Letné podle prezidenta zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi.
Demonstrace nebo spíše její obsah spojený s kritikou vládních plánů s Českou televizí a rozhlasem se prolíná děním na Národní třídě i v dalších hodinách.
Nesouhlas s vládním záměrem je nyní silně cítit ve společnosti i podle Báry Stárek, která pět let vede neziskovou organizaci Díky, že můžem. Ta oslavy na Národní třídě v rámci Korza Národní pořádá.
„Vnímám, že každý rok je nějaké jiné téma, které se v občanské společnosti fakt silně zvedá. V letošním roce jsou to média, která silně rezonují. Řekla bych, že se letos společnost cítí víc podvedená, protože kroky, které už teď vláda jako taková udělala, jsou pro spoustu lidí z občanské společnosti za hranou,“ popisuje pro Seznam Zprávy.
Připomíná však, že má aktivismus v české společnosti klidný projev. „Probíhá to velmi civilně i pozitivně. Je krásné vidět, že tohle jako Češi dokážeme, že hledáme i to, co nás spojí dohromady. Vláda by tohle měla slyšet a doufám, že i uslyší,“ říká Stárek.
Nepolevíme, vzkazuje studentka z Národní třídy
Vládní plán na převedení financování veřejnoprávních médií pod rozpočet státu vnímají někteří návštěvníci Národní třídy jako symbol. Oslavy 17. listopadu se letos konají jen dva dny po demonstraci pořádané spolkem Milion chvilek, na kterou dorazilo 350 až 450 tisíc lidí a týkala se právě i nesouhlasu se zmíněným mediálním zákonem.
„Výročí 17. listopadu je připomínka toho, že všechno má smysl, zvlášť vzhledem k tomu, co se děje teď v České republice. Myslím demonstraci za ČT a rozhlas. Jako studenti jsme už jednou dokázali, čeho jsme schopni. Takže si myslím, že to můžeme dokázat znovu, pokud nepolevíme a ukážeme, že se Česká republika nikdy nevzdá,“ popisuje jednadvacetiletá Nela. Ta na oslavy revoluce dorazila s maminkou, která si dle svého vyprávění pamatuje revoluci jako desetiletá.

Jednadvacetiletá Nela přišla na Národní třídu s maminkou. Sama vnímá letošní oslavy konce komunismu silněji.
Kvůli dění v politice ale Nela očekávala, že na Národní třídu letos dorazí více lidí. „Možná chodí spíš až večer. Ale myslím si, že to má letos větší symboliku než třeba loni. V tom smyslu, že v minulosti jsme také byli obelháváni státem a teď hrozí, že by se to mohlo dít znovu,“ míní mladá žena.
Na Národní třídu dorazili i manželé Přibylovi s dětmi. Byť se změnou financování ČT a rozhlasu nesouhlasí, asi pětačtyřicetiletý Ondřej si oslavy s aktuální vládní agendou nespojuje. „17. listopadu si chci užít jako vzpomínku na to, co jsem zažil. Pro můj život to byla zásadní událost, kterou jsem zažil a pamatuju si ji,“ říká.
Sametovou revoluci a pád komunismu byl podle něj rovněž hlavním zlomem ve směřování země. „To, že sem přijdu, ale není projev proti vládě ani podporou opozice,“ poznamenává.
Listopadové výročí vnímá se zvláštním sentimentem také důchodkyně Milena. Její tatínek byl politickým vězněm a ve vysokém věku zemřel zrovna 17.listopadu. „Je to pro mě velmi osobní,“ líčí se slzami v očích.
Letos si ale výročí spojuje i s výtkami vůči činnosti současné vlády, v mnohém tak prý souhlasí s demonstranty z Letenské pláně. „Dívám se na vládu kriticky. Oslavy jsou možná letos zásadnější, protože nenávistná atmosféra je daleko více cítit, což mi vadí. Politici by nám měli jít příkladem, proto jsou zvoleni, měli by být elitou, což se nyní neděje,“ vysvětluje.
Dění kolem veřejnoprávních médií se částečně promítlo i do programu v rámci Korza Národní. Večer je například na programu takzvaný F-talk, kde se má debatovat o veřejnoprávních médiích, bezpečnosti novinářů a nové generaci médií.














