Článek
Na začátku listopadu zamířili k polské hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí policisté z několika vojvodství, mezi nimi i příslušníci protiteroristických jednotek. Polsko posílilo také pohraniční stráž a v oblasti cvičily armádní speciální jednotky.
O operaci 2. listopadu informoval šéf polské policie Marek Boroń. Vysvětloval ji jako preventivní reakci na varování před možnou sabotáží.
Premiér Donald Tusk o den později řekl, že Polsko dostalo od spojeneckých služeb varování před možnou provokací v první polovině listopadu. Zmínil i noční hlášení pohraničníků o lidech s baterkami na ruské straně. Hranici nepřekročili a podle předsedy vlády nebylo jasné, kdo to byl.
Nové vysvětlení pohotovosti na hranicích přinesl ve středu s odkazem na nejmenované zdroje polský deník Rzeczpospolita. Důvodem byla na přelomu října a listopadu údajná plánovaná ruská sabotážní operace na polském území poblíž hranice s Kaliningradskou oblastí.
Scénář měl počítat i s možným překročením hranice a fingovaným útokem na objekt v samotném Rusku.
„Měli jsme informace o konkrétních objektech, kde mělo dojít k útoku. Rusové počítali s velkým počtem obětí,“ řekl deníku jeden ze zdrojů. Polohu možných cílů neupřesnil.
Jiný zdroj plán přirovnal k provokaci v Gliwicích z roku 1939, kdy nacistické Německo předstíralo polský útok na německou rozhlasovou stanici. Tentokrát měla podle něj vina padnout na Ukrajinu a cílem bylo zastavit pomoc Kyjevu.
Na riziko provokace upozorňovali vedle spojenců i analytici polských zpravodajských služeb. Podle jednoho ze zdrojů vzbudilo pozornost, že se na ruské straně objevili důstojníci tajných služeb, kteří koordinují sabotážní operace.
Podobné varování podle deníku dostaly také Litva, Lotyšsko a Estonsko.
Rzeczpospolita přičítá zmaření údajného plánu polské operaci. Podle listu do oblasti zamířili také další příslušníci kontrarozvědky ABW a týmy speciálních jednotek GROM, NIL a AGAT.
Ministr pověřený koordinací tajných služeb Tomasz Siemoniak popsaný scénář nepotvrdil. Řekl, že roli hrálo i odstrašení, protože se o polských opatřeních vědělo veřejně. „Pokud jsme podnikli určité kroky, bylo to proto, že jsme hrozbu vyhodnotili jako reálnou,“ uvedl.
Už po středeční publikaci náměstek ministra obrany Paweł Zalewski řekl serveru Wirtualna Polska, že Varšava dostala varování před možnou provokací z několika zdrojů. „Především mobilizace policie a uvedení vojenských jednotek do pohotovosti vedly k tomu, že k možné provokaci nedošlo,“ řekl.
Podrobnosti o cílech útoku ani o očekávaném počtu obětí ale nekomentoval.
Podle Zalewského se Moskva snaží oslabit jednotu států NATO a dosáhnout toho, aby Evropská unie přestala pomáhat Ukrajině. Náměstek očekává, že Rusko bude v provokacích pokračovat.
Polské posílení ostrahy hranice přišlo v době vyhroceného sporu o ústavní soud ve Varšavě. Policejní ředitelství tehdy odmítlo spekulace, že zvýšená pohotovost policistů souvisí s děním kolem soudu.
Pozornost se o víkendu upnula i na estonsko-ruskou hranici.
Tallin v neděli oznámil, že od 1. prosince plánuje uzavřít všechny tři silniční přechody s Ruskem, a to pro vozidla i pěší. Krok následoval po sobotním pokusu o žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems.
Estonské úřady tvrdí, že si akci objednala ruská vojenská rozvědka GRU. Železniční přechod v Narvě má podle estonského veřejnoprávního média ERR zůstat otevřený.
Už v noci z 5. na 6. října se ozbrojení muži v maskách pokusili převést z Běloruska do Lotyšska skupinu asi 20 migrantů. Podle lotyšského veřejnoprávního média LSM vyhrožovali vojákům, kteří jim zabránili v přechodu.
O několik hodin později lidé v maskách pronikli na lotyšské území a poškodili tam pohraniční infrastrukturu. K incidentu se přihlásila skupina známá jako Černí Rusové. Analytici oslovení LSM ji považují za pravděpodobnou krycí organizaci ruských a běloruských tajných služeb.














